"Ano, uvažujeme o migraci. Třeba proto, že chci dát svým dětem chléb? Nemáme nic," říká pětatřicetiletý muž z Guatemaly. Jeho vesnici pohřbilo bahno z řeky, kterou minulý měsíc rozvodnil hurikán Eta. Hned po katastrofě putoval se svou rodinou čtyři hodiny do nejbližší vesnice, která zůstala na suchu. Všichni několik týdnů strávili v provizorních přístřešcích spolu s ostatními lidmi, kteří přišli o své domovy. Pak se ale zásoby i pohostinnost sousedů vyčerpaly.
Otec rodiny teď přemýšlí, kam dál vyrazit. Nemá ponětí, jak se dostat až do Spojených států, ale hodlá to zkusit, píše ve své reportáži americký deník New York Times.
Obyvatelé Guatemaly začali odcházet do USA relativně nedávno, před několika lety. Na rozdíl od sousedních zemí, zmítaných násilím organizovaných gangů, je k odchodu dohání nedostatek jídla a pracovních příležitostí. Sucho a přírodní pohromy ničí snahy cokoliv vypěstovat.
"Pokud nechceme pozorovat, jak hordy Středoameričanů hledají cestu do zemí s lepší kvalitou života, musíme ve Střední Americe vytvořit prosperitu," řekl k tomu guatemalský prezident Alejandro Giammattei. Spolu se svým honduraským kolegou, prezidentem Juanem Orlandem Hernándezem, vyzval minulý měsíc OSN, aby uznala Střední Ameriku za region nejvíce zasažený klimatickou krizí.
Guatemalský prezident také žádá USA, aby migrantům z této země poskytly dočasnou ochranu a nedeportovaly je zpátky. Kvůli poslednímu hurikánu žijí v Guatemale stovky tisíc lidí v provizorních táborech, ve kterých se šíří i koronavirus.
Klimatická změna mění bouře
Hurikán Eta, který zasáhl středoamerické země, byl jednou z nejsilnějších bouří rekordně silné sezony. Jen dva týdny poté se přiřítila další bouře Jóta. Hurikány napáchaly ohromné škody: srovnaly se zemí desítky tisíc domů, zničily silnice, zaplavily zemědělská pole, zabily desítky lidí. Přes pět milionů lidí přišlo o domov a obživu.
Nad Atlantikem se letos utvořilo celkem 30 bouří, 13 z nich zesílilo do kategorie hurikánu. Zatímco mezi vědci nepanuje shoda nad tím, že by klimatická změna způsobila větší množství hurikánů, jedna věc je zatím jistá. Změna klimatu ovlivňuje jejich sílu. Protože oteplování oceánu zesiluje bouře a vítr a teplejší atmosféra zase absorbuje více vodní páry, a pak zhoršuje dešťové srážky. Vědci si také všimli, že bouře se pohybují pomaleji, místo aby se rychle přehnaly. To způsobuje ničivější záplavy.
Leaders in Guatemala and Honduras have called on the U.N. to declare Central America the region most affected by climate change, with warming ocean waters making many storms stronger and the warmer atmosphere making rainfall from hurricanes more ruinous.https://t.co/Ndn5r2W7Yk
— NYT Climate (@nytclimate) December 4, 2020
Hurikán Jóta by měl být poslední - hurikánová sezona v listopadu skončila. S migrační vlnou, kterou nejspíš spustí, se bude muset příští rok vypořádat nový americký prezident Joe Biden.
Čínské ledovce tají
Mezitím se k jinému přírodnímu neštěstí schyluje na severozápadě Číny. Tamní hory pokrývají ledovce, které enormně rychle tají. Obyvatele žijící v podhůří čekají záplavy a následné sucho.
Uhlíkově neutrální Česko není sci-fi
Česko může do deseti let snížit emise skleníkových plynů o 55 procent. Ukazuje to studie poradenské společnosti McKinsey & Company, podle níž je také třeba, aby kromě vlády a firem přiložili ruku k dílu i občané, třeba častější jízdou na kole nebo menší konzumací masa.
Barcelona bez aut
Inspirovat se Česko může třeba ve Španělsku. Barcelona, milionové město v Katalánsku, spustila plán na přeměnu části centra, do které nejpozději za deset let nebudou moci jezdit auta. Místo rušných křižovatek vzniknou parky a pěší zóny.
Město rozšíří takzvané superbloky, které začaly vznikat před čtyřmi roky. Veškerou dopravu z nich přesměruje do ulic vedoucích po obvodu každého bloku. Zatím je takových bloků, v katalánštině pojmenovaných superillas (superostrovy), v Barceloně šest. V příštích letech se má vybudovat jedenáct nových.
Posílejte méně e-mailů
Odpovídáte na každý e-mail, i když jde třeba jen o zdvořilostní poděkování? Takových zbytečných zpráv, obsahujících jen jedno slovo a pozdrav, odešlou každý den lidé miliony. Neplýtvá se přitom papírem ani benzinem poštovních aut jako v případě posílání klasických dopisů, ale bez uhlíkové stopy e-mailová korespondence také není.
K odeslání i toho nejzbytečnějšího e-mailu potřebujete připojení k internetu a k němu zase elektrickou energii. Stejně jako telekomunikační společnost, která vám internet zprostředkuje, obrovská datová centra technologických firem, kam váš e-mail doputuje, a nakonec i samotný příjemce, který si vaši zprávu možná ani nepřečte.
Britská energetická společnost Ovo Energy vypočítala, že kdyby každý Brit poslal o jeden zbytečný e-mail denně méně, ušetřilo by se ročně 16 tisíc tun uhlíku. V celkovém počtu emisí, které vyprodukuje třeba doprava, je to jako kapka v moři. Ale obzvlášť v době pandemie, kdy většina lidí pracuje z domova a kontakt s blízkými udržuje hlavně na dálku, se počítá každá zbytečná konverzace, píše britský list Financial Times.
Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz
Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?
Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované videa nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Děkujeme za podporu organizaci Člověk v tísni. Její dokument Krajina v tísni můžete zhlédnout ZDE.
Projekt vznikl za podpory 
V první části velké grafiky se dozvíte, jak a proč se planeta postupně otepluje:
V druhé části velké grafiky jsme se zaměřili na dopad klimatických změn na naši planetu:
Do speciálu Planeta v nouzi se zapojily významné osobnosti. Jejich videa naleznete zde:
- Chováme se jako kapři, kteří si vypustí rybník. Věřte klimatologům, apeluje Svěrák
- Situace s klimatem je kritická. Dochází nám čas, ale ne naděje, naléhá Koukalová
- Nezapomínejme na klimatickou krizi. Musíme snížit emise, říká šéf E.ON Záklasník
- Dopady klimatické krize vidíme všude. V sázce jsou naše životy, apeluje Witowská
- Vědec Pithart upozorňuje na nebezpečí oteplování. Berme klimatické změny vážně, říká
- Tradiční česká zima může zmizet. Ale jsme schopni to změnit, vyzývá Jan Svěrák
- Šéf českého Vodafonu vyzývá k boji s klimatickými změnami. Je čas jednat, upozorňuje
- V jakém stavu předáme planetu našim dětem? Zamysleme se nad sebou, apeluje Drábová
- Pojďme dostat klimatickou změnu pod kontrolu. Dáme to, burcuje Dominik Hašek
- Zastavme globální oteplování. Pořád ještě máme čas, vyzývá šéf banky Moneta Spurný
- Berme klimatickou krizi vážně. Pojďte do toho s námi, vyzývá Martin Veselovský
- V atmosféře je nejvíc CO2 za poslední 4 miliony let. To není sranda, varuje Tolasz
- Nerudová varuje před rozpadem ekosystémů: Situace je vážná, ale můžeme to změnit
Dále jsme napsali:
- Jak mizí divočina: Sir Attenborough ukazuje, že k úpadku stačil jeden lidský život
- Kvůli pandemii je v přírodě mnohem víc odpadků, říká organizátor akce Ukliďme Česko
- Zelené střechy i nádrže na vodu. Brno ukazuje, jak stavět v době klimatické změny
- Příroda nachystala apokalyptický konec léta. Přinášíme novinky o klimatu
- Kůrovec je úžasný tvor. Nemusíme se ho bát, stačí pěstovat správné lesy, říká vědec
- Fotky trpících koalů nefungují. Klimatu pomůžou pozitivní příklady, říká psycholog
- Drancování přírody způsobí další pandemie, varuje přední britský expert
- V tomto lese vám hned nateče do bot. V Krkonoších obnovují mokřady, bojují se suchem
- Foto: Když to v lese čvachtá. Rašeliniště v Krkonoších zadržují vodu jako houba
- V Chrudimi se naučili vážit si vody. Obnovují náhony i tůně, staví vsakovací plochy
- Do 100 let vyhynou lední medvědi a stovky druhů ryb
- Biokosmetika pro surfaře i zelené Brno. Ekosoutěž E.ON Energy Globe zná své finalisty
