Parky a dětská hřiště místo křižovatek. Barcelona plánuje zelené superbloky bez aut

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
13. 11. 2020 20:43
Ulice v centru města výhradně na procházky, bulváry skoro bez aut a místo křižovatek náměstí pro pěší nebo malé parky. Přesně takhle by mohla vypadat Barcelona do deseti let.
Bloky domů v Barceloně.
Bloky domů v Barceloně. | Foto: Shutterstock.com

První takzvaný superblok určený výhradně pro pěší vytvořilo druhé největší španělské město před čtyřmi lety. Ve středu starostka Ada Colauová spustila plán na přeměnu jednadvaceti ulic v centru Barcelony na další takové superbloky.

Plán se týká barcelonské čtvrti Eixample, sousedící se starým městem, která je charakteristická tím, že je pravidelně protkaná na sebe kolmými širokými bulváry. Byla vystavěna na konci 19. století, kdy se v potaz brala hlavně rozvíjející se doprava. "Oživujeme tohoto ducha městské modernizace, abychom Eixample přivedli do 21. století," komentovala to podle britského listu The Guardian náměstkyně starostky pro životní prostředí a urbanismus Janet Sanzová.

Město to bude stát přes 37 milionů eur (skoro miliardu korun) a v podstatě jde o rozšíření takzvaných superbloků, představených poprvé v roce 2016. Z nich je veškerá doprava přesměrovaná do ulic vedoucích po obvodu každého bloku. Jen jejich obyvatelé budou mít povolení vjet dovnitř. Zároveň zde bude omezená rychlost a místo vyhrazené pro parkování rezidentů.

Janet Sanzová tehdy o plánu mluvila jako o vítězství obyvatel, kteří získali zpět své ulice. Na místech, odkud byla odkloněna doprava, vznikala třeba dětská hřiště nebo parky. Tentokrát jde hlavně o vytvoření zelenějšího prostředí a adaptaci na klimatickou změnu. Každý obyvatel čtvrti Eixample to bude mít z domova maximálně 200 metrů do zeleně. V nově uzavřených ulicích budou zasazeny stromy, umístěny lavičky a vyznačeny nové cyklostezky. 

Stromy, trávníky, lavičky

Zatím je takových bloků, v katalánštině pojmenovaných superillas (superostrovy), v Barceloně šest. V příštích letech se má vybudovat jedenáct nových.

Už před čtyřmi roky, kdy se zavedl první superblok, se ukázalo, že i přes spolupráci města s místními obyvateli se ne každému nápad zamlouval. Obavy vyvolávaly hlavně problémy s parkovacími místy nebo fakt, že někteří rezidenti musí chodit o něco dál na zastávku hromadné dopravy. "Lidé mají rádi svá auta. A už teď říkají, že mají problém najít parkování, a tím se to ještě zhorší," řekla tehdy americkým New York Times 77letá obyvatelka Barcelony Visitación Soriová. 

Moc kritických hlasů se ale neozývá a obyvatelé omezení dopravy vítají, protože hustě osídlené město má přes pět milionů obyvatel a nejvíce aut na kilometr čtvereční ze všech měst v Evropské unii, a tím pádem také velmi znečištěné ovzduší.

Přestavovat křižovatky na náměstí a parky by se mělo začít příští rok v květnu. O jejich podobě se rozhodne ve veřejné soutěži, ale město samotné stanovilo několik podmínek, píše agentura Bloomberg. Například nejméně 80 procent ulic musí být zastíněno nově vysazenými stromy, nejméně 20 procent veškerého povrchu musí být z propustných materiálů a na polovině by měla růst tráva. To všechno pomůže ve městě snižovat teplotu, zabrání záplavám a v době sucha udrží vodu a vláhu. V parcích a na hřištích budou fontány s pitnou vodou.

Španělsko bez uhlí

Barcelona může jít příkladem ostatním moderním metropolím, stejně jako celé Španělsko, které minulý týden představilo asi vůbec nejambicióznější plán na dekarbonizaci ze zemí Evropské unie.

Stejně jako ostatní členské státy EU Španělsko plánuje být do roku 2050 uhlíkově neutrální, to znamená, že vyprodukuje jen tolik oxidu uhličitého, kolik ho dokáže spotřebovat. K tomu chce dospět jednak přechodem na obnovitelné zdroje energie, ale také obnovením lesů na 20 tisících hektarech a mokřadů na 50 tisících hektarech.

Španělsko se proto zavázalo v příštích třech letech investovat 27 miliard eur (přes 700 miliard korun) do zelené energie. Loni na pobřeží země vyrostlo obrovské množství větrných elektráren. Letos v květnu vláda schválila návrh zákona o klimatické změně. Ten zakazuje nové projekty na těžbu uhlí, zemního plynu a ropy. Končí také přímé dotace na fosilní paliva.

Do příštího roku chce Španělsko uzavřít 69 procent svých uhelných elektráren. Celý proces dekarbonizace má navíc podle Madridu přinést více pracovních míst. Do konce roku 2050 chce 97 procent veškeré energie čerpat už jen z obnovitelných zdrojů.

Video: Bez snižování emisí klima nezachráníme

Buď budeme táhnout za jeden provaz s Evropou, nebo zůstaneme osamocení a zjistíme, že náš model montovny Evropy se zhroutil, říká analytik AMO. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Ruští lékaři vyzvali Navalného, aby ukončil hladovku, než bude pozdě

Ruští lékaři, kteří poskytovali péči opozičnímu představiteli Alexeji Navalnému, když byl na svobodě, politického aktivistu nyní vyzvali, aby v zájmu zachování svého zdraví ukončil protestní hladovku. Vyjádřili obavy o jeho život a úřady vyzvali, aby umožnily jeho převoz z vězeňské do civilní nemocnice v Moskvě.

Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová dnes naopak uvedla, že lékařská péče, které se Navalnému ve vězeňském zařízení ve Vladimirské oblasti dostává, odpovídá mezinárodním standardům, napsala agentura Interfax.

Vězněný Navalnyj drží hladovku již 23 dní. Chce její pomocí docílit, aby k němu byli puštěni kromě vězeňských zdravotníků také lékaři zvenčí.

"Pokud bude hladovka pokračovat, dokonce i po velmi krátkou dobu, bohužel brzy jednoduše nebudeme mít koho léčit. Naším hlavním úkolem je ochránit život a zdraví našeho pacienta," napsali lékaři. Jejich výzvu zveřejnil ruský opoziční zpravodajský portál Mediazona.

K otevřenému dopisu se připojila šéfka ruských lékařských odborů a Navalného lékařka Anastasija Vasiljevová. "Opravdu doufáme, že Alexej zítra (v pátek) hladovku ukončí," sdělila Vasiljevová agentuře Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy