Příčinou smrti bylo ve velkém množství případů požití metanolu nebo čisticích prostředků, ve které oběti vložili naději, že je před infekcí ochrání, ukázal výzkum.
Nemocnice zároveň kvůli dezinformacím kolujícím na sociálních sítích přijaly okolo 5800 lidí, kteří se pokoušeli koronavirus vyléčit nebo mu předejít nebezpečným způsobem. Mezi vědecky nepodloženými kůrami se objevila konzumace velkého množství česneku či vitamínových doplňků stravy; v některých případech ale lidé pili i kravskou moč.
Velkou roli v šíření falešných informací o koronaviru hrají právě sociální sítě, a to do té míry, že Světová zdravotnická organizace (WHO) před podobnými mýty vydala varování. Autoři výzkumu v závěru píší, že odpovědnost vlnu dezinformací zastavit leží na vládách, provozovatelích sociálních sítí a mezinárodních organizacích. V některých případech však pro podobný dohled nad obsahem šířícím se po internetu neexistuje potřebná legislativa, píše BBC.