Ruská vakcína vznikla příliš rychle a může být nebezpečná, shodují se odborníci

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
12. 8. 2020 18:05
Je to celosvětový závod a Rusko se ho rozhodlo vyhrát. V úterý prezident Vladimir Putin oznámil, že Rusko má vakcínu proti koronaviru. Mezi odborníky na Západě to vzbuzuje přinejmenším pochybnosti.
Od začátku pandemie se v Rusku koronavirem nakazilo už více než 900 000 lidí - ilustrační foto.
Od začátku pandemie se v Rusku koronavirem nakazilo už více než 900 000 lidí - ilustrační foto. | Foto: Reuters

"Mít vakcínu a dokázat, že vakcína je bezpečná a účinná, jsou dvě odlišné věci," prohlásil například Anthony Fauci, americký epidemiolog a člen krizového štábu Bílého domu pro boj s koronavirem. "Doufám, že to Rusové definitivně prokázali. Ale vážně o tom pochybuji," dodal.

Rusové tvrdí, že úspěšně ukončili první dvě fáze testování vakcíny na koronavirus pojmenované Sputnik V. Teď přistupují ke třetí fázi a v říjnu už chtějí očkovat. V listopadu plánují vakcínu poskytnout do zahraničí. Rusko už údajně obdrželo žádosti o dodání miliardy dávek z dvaceti zemí, důvěru ve Sputnik V vyjádřil například filipínský prezident Rodrigo Duterte.

Aktuálně se ve světě testuje v různých stupních vývoje více než 150 možných očkovacích látek. Několik z nich se nachází před třetí fází testování, do podzimu ale připravené nebudou. Jak se Rusku podařilo celý svět předběhnout?

Podle odborníků Rusové napřed nejsou, jen proces jednoduše zkrátili a urychlili. Za cenu rizik, která to s sebou přináší.

Ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško zahraniční kritiku odmítá. "Zahraniční kolegové, kteří očividně cítili určitou konkurenci, konkurenční přednosti ruského preparátu, se snaží vyjádřit jakási mínění, jež jsou podle nás naprosto nepodložená," řekl ve středu Muraško na tiskové konferenci.

Tři fáze testů

Podle Romana Chlíbka z České vakcinologické společnosti se za normálních okolností třetí fáze do října stihnout nedá. "Rusové to ale stihnout nepotřebují, protože mají vakcínu už zaregistrovanou. Běžný postup vypadá tak, že předložíte výsledky všech tří fází klinického hodnocení regulační autoritě, která očkovací látku schvaluje. V Rusku se rozhodli, že chtějí být první na světě, a z mého pohledu tomu podřídili všechno. Z kusých a chabých výsledků na 76 dobrovolnících zaregistrovali vakcínu a nic jim nebrání začít ji plošně používat," vysvětlil pro server Aktuálně.cz.

Při vývoji vakcíny se látka nejprve testuje na zvířatech, až poté se přistupuje k první fázi, kdy se vakcína podá několika dobrovolníkům. Lékaři sledují, jak jejich tělo na látku reaguje a jestli vakcína nezpůsobuje vážné vedlejší účinky.

V druhé fázi se na desítkách až stovkách lidí testuje vedle bezpečnosti vakcíny také její schopnost stimulovat imunitní systém.

Ve třetí fázi se už vakcína většinou podá až 30 tisícům lidí. Opět se testuje její bezpečnost a navíc ještě účinnost, tedy to, jak je účinná v prostředí, kde se vyskytuje virus i skupina nenaočkovaných lidí. Rusové do poslední fáze zahrnou v případě koronavirové vakcíny jen dva tisíce dobrovolníků.

Jak připomíná americký deník New York Times, nehledě na to, jak úspěšné jsou první dvě fáze, ta třetí nakonec vždycky může selhat. Nese to s sebou hned dvě rizika: ruská vakcína může být jednak neúčinná a jednak nebezpečná. "Myslím, že je to velmi děsivé a riskantní," cituje list ředitele Ústavu pro bezpečnost vakcín na Univerzitě Johnse Hopkinse Daniela Salmona.

Přinejmenším trapas, přinejhorším nebezpečí

Největší rizika jsou podle Chlíbka dvě: neznámá účinnost a neznámá bezpečnost. Vakcína se podává zdravým lidem, na rozdíl od nejrůznějších experimentálních léků, které se podávají nemocným. Očkuje se navíc plošně, a proto je tak důležité nejprve vyloučit všechna rizika. Pokud vakcínu dostanou miliony lidí najednou, velmi vzácné vedlejší účinky mohou postihnout i stovky nebo tisíce z nich. Při testování na vzorku 76 lidech se ale neodhalí.

Americký lékař a přispěvatel televizní stanice CNN Sanjay Gupta to okomentoval slovy: "Pokud jejich vakcína nebude fungovat, bude to velmi trapné. Ale pokud bude škodlivá, bude to velmi nebezpečné."

Vladimir Putin dokazuje bezpečnost vakcíny tvrzením, že si ji nechala aplikovat i jedna z jeho dcer. "Tímhle prohlášením vlastně nahradili bezpečnostní studii, chtěli tím v lidech vyvolat důvěru. Jaká je ale skutečná situace, nevím," dodává Roman Chlíbek.

Video: Češi se vakcíny dočkají do konce roku

Ruský prezident oznámil, že tamní ministerstvo schválilo první vakcínu proti nemoci covid-19 na světě a vyzkoušela ji na sobě i jedna z jeho dcer. | Video: Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 8 minutami

Počet obětí pondělního atentátu na mešitu v Pákistánu vzrostl až na 100 lidí

Počet obětí pondělního útoku na mešitu v pákistánském Péšávaru vzrostl na 100. Vyplývá to z aktualizované bilance agentur AP a Reuters, které se odvolávají na pákistánské policejní a nemocniční zdroje. Zranění utrpělo podle různých zdrojů 150 až 255 lidí. Desítky z nich jsou v nemocnici, někteří v kritickém stavu. Většina obětí jsou zřejmě policisté.

"Do nemocnice Lady Reading Hospital byla doposud přepravena stovka těl," uvedl mluvčí největší nemocnice ve městě Muhammad Asim v prohlášení.

Podle mluvčího místní policie Muhammada Idžáze Chána byl útok spáchán jako odveta za policejní operace namířené proti ozbrojeným islamistickým skupinám. "Jsme v tomto boji v první linii, a to je důvod, proč jsme se stali cílem," řekl AFP Chán. "Cílem bylo nás demoralizovat," dodal.

V okamžiku, kdy útočník odpálil sebevražednou vestu, se v mešitě modlilo téměř 400 věřících. Mešita leží v rozlehlém komplexu, který rovněž slouží jako ústředí policie a protiteroristických jednotek. Není jasné, jak se útočníkovi podařilo do přísně střeženého areálu dostat. Výbuch patří mezi nejkrvavější útoky na pákistánské bezpečnostní složky za poslední roky.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

V EU bylo v letech 2021 a 2022 kvůli ptačí chřipce utraceno 50 milionů kusů drůbeže

V Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže. Nákaza se potvrdila ve 3000 ohniscích. Novinářům to dnes řekl ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy (SVS) Petr Šatrán. V komerčním chovu v Česku se nákaza naposledy objevila v Lánech na Kladensku, kde bylo usmrceno 9300 kachen. Největší ohnisko se potvrdilo loni na Tachovsku, kde nákaza zasáhla velkochov nosnic se 750.000 kusy drůbeže.

V ČR se loni potvrdilo 20 ohnisek nákazy. "Roky 2021 a 2022 byly z epidemického hlediska nejzávažnější," řekl Šatrán.

Podle Českomoravské drůbežářské unie se v ČR chová zhruba pět milionů kusů nosnic, likvidace chovu na Tachovsku tak znamenala úbytek zhruba 15 procent.

Šatrán poznamenal, že na úrovni EU se diskutovalo o vakcinaci proti ptačí chřipce. "V současné době jsou vakcíny na území EU registrovány a bylo přijato nařízení, které vakcinaci umožňuje v určitých případech," uvedl. Poukázal ale na to, že není přesně stanoveno, jak by se měla nákaza v případě vakcinace sledovat. Upozornil na to, že plošná vakcinace by výrazně omezila obchod se zvířaty a živočišnými produkty.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Centrální banky loni koupily nejvíce zlata od roku 1967

Centrální banky po celém světě loni nakoupily 1136 tun zlata v hodnotě 70 miliard USD (1,5 bilionu Kč). Nákupy centrálních bank tak byly nejvyšší od roku 1967. Celková poptávka po zlatě pak loni stoupla na nejvyšší hodnotu od roku 2011. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Světová rada pro zlato (WGC).

Celosvětová poptávka po zlatě se loni zvýšila o 18 procent na 4741 tun. Kromě centrálních bank měli zájem o zlato i drobní investoři.

Údaje ukazují změnu postoje vůči zlatu od 90. let a začátku tisíciletí, kdy centrální banky, zejména ty v západní Evropě, prodávaly stovky tun kovu ročně. Od finanční krize v letech 2008 a 2009 evropské centrální banky přestaly prodávat a stále více mladých tržních ekonomik, jako je Rusko, Turecko či Indie, zlato nakupuje.

Centrální banky zlato preferují, neboť se očekává, že si tento kov udrží hodnotu i v době nestability. Na rozdíl od měn a dluhopisů není zlato závislé ani na žádném emitentovi nebo vládě.

WGC upozornila, že v době pandemie nemoci covid-19 se nákupy snížily. Ve druhé polovině loňského roku se ale zájem opět zvýšil a centrální banky od července do prosince nakoupily 862 tun zlata.

Zdroj: ČTK
Další zprávy