Živě: Ukrajina zavádí Rusům víza, chce demilitarizovat Krym

Středeční vývoj krize na Ukrajině jsme sledovali v online reportáži.

To, co bylo v úterý podepsáno před zraky celého světa, neodporuje ruské ústavě. | Foto: Reuters

Simferopol/Kyjev/Moskva - Ukrajina se ve středu rozhodla zavést vůči Rusku vízovou povinnost, uvést ozbrojené síly do pohotovosti a požádat OSN, aby Krym vyhlásila za demilitarizovanou zónu.

"Pověřili jsme ministerstvo zahraničí, aby zavedlo vízový režim s Ruskem," oznámil šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubij po jednání tohoto orgánu.

Kyjev současně chystá plán evakuace svých vojáků a jejich příbuzných z poloostrova, který ovládlo Rusko. Ukrajina také hodlá opustit postsovětské Společenství nezávislých států, které ji ve sporu s Moskvou o Krym nepodpořilo.

Víza by měla být zavedena "co nejdříve", jak jen to technicky bude možné. Už v příštích hodinách by ukrajinští pohraničníci měli do země pouštět Rusy jen s cestovními pasy; tyto doklady má jen zlomek ruské populace.

Kyjev má podezření, že "ruští turisté" se snaží vyprovokovat nepokoje na východě Ukrajiny, aby tak připravili půdu pro případný ruský vojenský zásah "na ochranu ruské menšiny".

Dění kolem Ukrajiny a Krymu pro vás i ve středu sledujeme v online reportáži.

Online: Aktuální vývoj událostí na Ukrajině

Spojené státy nebudou vojensky zasahovat v současné ukrajinské krizi. Prohlásil to americký prezident Barack Obama v rozhovoru pro televizi NBC. Washington se podle něj bude snažit přesvědčit Rusko o stažení jeho sil diplomatickou cestou.

Ruští vojáci ovládli další ukrajinskou základnu na Krymu, zařízení pro námořní dopravu v Bachčisaraji, vzdáleném asi 30 kilometrů od Simferopolu. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na tamního ukrajinského velitele.

"Ruští vojáci přišli a vyzvali nás, abychom základnu opustili, což jsme udělali," řekl major Eduard Kusnarenko. "Zkusíme se zítra vrátit na naše pozice," dodal.

Ukrajinci během čtyř dnů věnovali více než 16 milionů hřiven (asi 31,4 milionu korun) na podporu své armády, která se tváří tvář ruské hrozbě rozhodla uspořádat veřejnou sbírku. Skoro čtvrtinu ze zmíněné sumy se podařilo vysbírat prostřednictvím dárcovských "esemesek" a telefonátů, oznámilo ukrajinské ministerstvo obrany na svém webu.

Ukrajinská armáda má v současnosti pouze 6000 plně bojeschopných vojáků, což úřadující ministr obrany Ihor Teňuch označil za "bezútěšný stav".

Spojené státy odsoudily ruské kroky k uchvácení ukrajinských vojenských objektů na Krymu. Tyto kroky podle Washingtonu vytvářejí nebezpečnou situaci, řekl mluvčí Bílého domu. USA podle něj proto hodlají rozšířit své sankce. Moskva pohrozila, že v reakci na sankce může změnit svůj postoj k Íránu.

Ruská diplomacie ústy svého mluvčího Alexandra Lukaševiče odmítla ukrajinské námitky proti nedělnímu referendu o připojení poloostrova k Rusku jako "podivné, nelogické a právnicky negramotné", protože nepřihlížejí k právu národů na sebeurčení a prý i připomínají "výzkumy nacistických teoretiků ve 30. letech minulého století".

Německo v souvislosti s krymskou krizí pozastavilo zbrojní kontrakt s Ruskem za asi 120 milionů eur (3,3 miliardy korun). Oznámil to německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel. Zakázka se týká výstavby moderního výcvikového centra v ruském Mulinu, na které se podílí německá firma Rheinmetall.

Ukrajina se rozhodla opustit postsovětské Společenství nezávislých států, které ji nepodpořilo ve sporu s Ruskem o Krym. Kyjev podle tiskových agentur, odvolávajících se na vysoce postaveného vládní představitele, také chystá plán stažení svých jednotek z poloostrova, který ovládlo Rusko.

Kyjev se rozhodl zavést vůči Rusku vízovou povinnost, uvést ozbrojené síly do pohotovosti a požádat OSN, aby Krym vyhlásila za demilitarizovanou zónu. "Pověřili jsme ministerstvo zahraničí, aby zavedlo vízový režim s Ruskem," oznámil dnes v Kyjevě šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubij po jednání tohoto orgánu.

Berlín se ohradil proti výrokům Vladimira Putina, který v úterním poselství přirovnal přičlenění Krymu k Ruské federaci ke znovusjednocení Německa v roce 1990. Mluvčí kancléřky Merkelové označil Putinova slova za "udivující", napsala agentura Reuters. "Německé znovusjednocení k sobě přivedlo dva samostatné státy jednoho národa. Ruská akce naopak vede k rozdělení Ukrajiny," řekl mluvčí Steffen Seibert.

Na východ Ukrajiny pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) asi jen tak nezamíří. Rusko totiž nadále vyslání pozorovatelské mise blokuje. I dnešní pokus o dohodu ztroskotal, a tak podle agentury Reuters rostou pochyby, zda nějaká dohoda je vůbec možná.

Za jednací stůl ve štábu ukrajinského vojenského námořnictva v Sevastopolu zasedli vrchní velitel ruské Černomořské flotily viceadmirál Alexandr Vitko a vrchní velitel ukrajinské Černomořské flotily viceadmirál Serhij Hajduk.

Hajduk byl později podle informací agentury ITAR-TASS "dočasně zadržen", aby mohl být vyslechnut sevastopolskou prokuraturou, a to prý kvůli předání rozkazu "povolujícího střílet proti pokojným občanům".

Složte zbraně, nebo přísahejte věrnost Krymu. Premiér proruské krymské vlády pohrozil ukrajinským vojákům na poloostrově. "Viníci ponesou za nesplnění příkazu trestní odpovědnost," řekl agentuře ITAR-TASS.

Oslavy výsledků referenda na Krymu. Na Leninově náměstí v Simferopolu zazněla mimo jiné i ruská hymna. Chybět nemohl ani krymský premiér Sergej Aksjonov. (16. března 2014 | Foto: Reuters

Moldavský prezident Nicolae Timofti se bojí opakování ukrajinského scénáře ve své zemi. Vyzval proto Evropskou unii, aby urychlila podpis asociační dohody s Kišiněvem. Zároveň žádal jasnou perspektivu členství v EU.

Separatistické Podněstří už požádalo Moskvu o připojení tak, jak to učinil Krym.

Prezident Evropské unie Herman van Rompuy je v Rusku nežádoucí.

Ve středu měl přiletět do Moskvy, ale cesta se nakonec neuskutečnila. Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že jednání by nemělo smysl, protože Brusel už rozhodl, že vinu za ukrajinskou krizi mají Rusko a obyvatelé Krymu.

Na oplátku za sankce EU vznikl v Rusku seznam těch, kteří mají do země zapovězený vstup. "Van Rompuy je na prvním místě tohoto seznamu," oznámilo ministerstvo.

Ukrajinská expremiérka Julija Tymošenková byla propuštěna z berlínské kliniky Charité, kde podstoupila léčbu vyhřezlé plotýnky. Informovala o tom agentura AP.

Ukrajinská expremiérka Julija Tymošenková v irském Dublinu. (6. března 2014) | Foto: Reuters

Vláda v Kyjevě schválila akční plán evakuace ukrajinských občanů z Krymu a jejich usazení v jiných částech země. Agentuře Interfax-Ukrajina to řekl ministr hospodářství Ostap Semerak.

Do Charkovské oblasti na východě Ukrajiny v nejbližší době dorazí dvacet pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Novinářům to řekl gubernátor oblasti Ihor Baluta. Dohodu o jejich misi uzavřela Ukrajina se zvláštním zmocněncem OBSE, švýcarským diplomatem Timem Guldimannem.

Za tohle jsme na Majdanu nebojovali!

Vitalij Kličko, jeden z předáků protestů proti Viktoru Janukovyčovi, se zostra pustil do nacionalistických poslanců, kteří zbili šéfa ukrajinské státní televize.

Foto: REUTERS/Vasily Fedosenko

Pozastavení ruského členství ve skupině G8 by se mohlo proměnit v trvalé vyloučení. Naznačil to alespoň britský premiér David Cameron.

"Pokud budou podniknuty další kroky (na Ukrajině), myslím, že bychom měli jednat o tom, zda Rusko trvale vyloučit z G8, nebo ne," řekl v parlamentu.

David Cameron během pátečního projevu k národu. | Foto: Reuters

Půjčka miliardy eur Ukrajině dostala od Evropské komise zelenou.

"Tato finanční pomoc pomůže stabilizovat zhoršující se finanční situaci Ukrajiny, a je proto významnou součástí řešení krize," poznamenal eurokomisař pro hospodářskou problematiku Olli Rehn.

Již pár týdnů avizovaný most přes Kerčskou úžinu, která odděluje Rusko a Krym, dostává konkrétnější obrysy. "Potřebujeme tam automobilový i železniční most," řekl podle agentury Interfax Putin na setkání s členy vlády.

Ministr dopravy Maxim Sokolov dodal, že až budou mít úřady hotovu studii o proveditelnosti, bude jasněji. "Posoudíme i možnost tunelu pod úžinou."

Ruský prezident Vladimir Putin během projevu v Kremlu. | Foto: Reuters

Připojení Krymu k Rusku je podle šéfa Státní dumy Sergeje Naryškina "zlomem světových dějin a triumfem v soupeření dobra a zla".

"Ujišťuji veřejnost, že poslanci s ratifikací těchto dvou historických dokumentů nebudou váhat," řekl.

Ukrajinská média jsou plná incidentu, jenž následoval pár hodin po projevu ruského prezidenta. Skupina poslanců nacionalistické strany Svoboda fyzicky napadla úřadujícího šéfa státní televize.

Zákonodárci ho obvinili z proruské propagandy, jíž se měl dopustit odvysíláním Putinovy řeči. "Sedni a napiš výpověď! Jsi sluha Moskvy... Agitoval jsi za Moskvu! Lhal jsi Ukrajincům! Za naše peníze!“ křičel na něj poslanec Ihor Mirošnyčenko podle agentury UNIAN.

Smlouva o připojení Krymu k Rusku, kterou v úterý podepsali prezident Putin a zástupci Krymu, je platná.

"Ústavní soud rozhodl, že tato dohoda je v souladu s ruskou ústavou," řekl novinářům v Petrohradu předseda soudu Valerij Zorkin. Nyní tak zbývá pouze ratifikace parlamentem, což je - vzhledem ke složení zákonodárného sboru - formalita.

Sankce Západu vůči Rusku "konflikt pouze zhorší". Tvrdí to alespoň Igor Sečin, šéf ruské energetické společnosti Rosněft a přítel prezidenta Vladimira Putina.

On sám je na seznamu těch, na něž dopadl trest za anexi Krymu. Jak ale dodal, firma nemá v plánu končit se svými podnikatelskými aktivitami na Ukrajině.

Odstřelovači, kteří koncem února pálili do lidí v Kyjevě, neměli nic společného s opozicí, jak se spekulovalo, oznámila ukrajinská generální prokuratura.

Podle jejího náměstka Mykoly Holomši se podařilo identifikovat některé ze střelců, údajně cizích státních příslušníků. Holomša tak vyvrací dřívější podezření.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun ve čtvrtek navštíví Moskvu a pravděpodobně se setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, píše agentura Interfax. Pokud se informace potvrdí, bude Pan Ki-mun prvním vysokým zahraničním hostem, který Rusko po záboru Krymského poloostrova navštíví.

Pan Ki-mun vyzval Rusko, aby nevyhrocovalo situaci. "Apeluji na Ruskou federaci, aby se vyhnula jakýmkoliv činům nebo rétorice, která by mohla vést k dalšímu napětí". | Foto: Aktuálně.cz

Krymská vláda chystá předání ropné a plynové společnosti Chornomornaftogaz sídlící v Simferopolu ruskému energetickému gigantu Gazprom, s odvoláním na náměstka výkonného ředitele Chornomornaftogazu to píše agentura Interfax-Ukrajina.

Tlakoměr ukazuje, jak poklesly dodávky ruského plynu do Evropy | Foto: Reuters

Krymský premiér Sergej Aksjonov se nechal slyšet, že ukrajinská delegace, která má zabránit ozbrojenému konfliktu, není na poloostrově vítána. Ministru obrany Ihorovi Teňuchovi a prvnímu vicepremiérovi Vitaliji Jaremovi vzkázal, aby zůstali doma.

Foto: Reuters

Více k napadení velitelství ukrajinského námořnictva v Sevastopolu:

Agresivně naladěný dav strhl zátarasy, budovu obklíčil a vyvěsil ruské vlajky. Ukrajinští vojáci vyčkávají. Lidé před areálem skandují proruská hesla, zpívají ruskou hymnu a vyzývají vojáky, aby složili zbraně.

Podle mluvčího ukrajinských vojsk na Krymu Volodymyra Selezňova demonstranti nejsou ozbrojeni. Zpravodaj agentury Reuters ale na místě viděl tři ozbrojence v ruských uniformách bez hodnostního označení.

K výraznějším střetům zatím nedošlo. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk na Krym poslal ministra obrany Ihora Teňucha a prvního vicepremiéra Vitalija Jarema. Jejich úkolem je zabránit ozbrojenému konfliktu.

Ukrajinští vojáci na stráži v Cherkovské oblasti sousedící s Krymem. | Foto: Reuters

"Jeden z členů ruské domobrany mi popsal, že byli ukrajinští vojáci nadšeni, když je spolu s dalšími aktivisty osvobodili z područí ´fašistické vlády v Kyjevě´," píše na Twitteru reportér serveru BuzzFeed.com Max Seddon.

Prohlášení českého ministerstva zahraničí:

Ministerstvo zahraničních věcí odsuzuje kroky Ruské federace vedoucí k anexi ukrajinské Autonomní republiky Krym k Ruské federaci a považuje ruský postup za bezprecedentní porušení mezinárodních norem a závazků Ruské federace a ohrožení pokojného soužití národů v Evropě.

Za zcela neakceptovatelné považujeme jak uznání nezávislosti Krymu Ruskou federací ze dne 17. března, tak i rozhodnutí o přijetí Krymského poloostrova do Ruské federace ze dne 18. března.

Česká republika, mimo jiné i vzhledem ke svým historickým zkušenostem z 30. let minulého století, je na současné ruské konání obzvláště citlivá a s podrýváním územní celistvosti Ukrajiny a anexí Krymu nikdy nebude souhlasit.

Ministerstvo zahraničních věcí touto cestou vyjadřuje svou upřímnou soustrast vládě Ukrajiny a rodině zemřelého vojáka, který byl zabit během útoku na ukrajinské vojáky v Simferopolu. V této souvislosti důrazně vyzýváme krymské úřady, aby všemi prostředky zabránily další eskalaci situace.

"Nikdo nedonutí Rusko, aby nepoužívalo síly ve chvíli, kdy ji používá. Bohužel je to věc, která se již v tuto chvíli děje," řekl Lubomír Zaorálek. | Foto: Aktuálně.cz

Ruskojazyčný jihovýchod Ukrajiny potřebuje podporu Moskvy, vlastenecké vzepětí se musí rozšířit i tam. V projevu k poslancům ruské Státní dumy to prohlásil předseda krymské vlády Sergej Aksjonov. Poslanci dolní komory parlamentu se dnes sešli na mimořádné schůzi, aby projednali dokumenty potřebné k připojení Krymu k Ruské federaci.

"Vlastenecké vzepětí, které je patrné na Krymu i v Rusku a které nás sjednocuje bez ohledu na politické názory, se musí rozšířit i na jihovýchod Ukrajiny," prohlásil Aksjonov. "Jihovýchod Ukrajiny na nás pohlíží s nadějí a čeká naši podporu a pomoc," dodal.

Foto: Reuters

Od pádu Berlínské zdi v roce 1989 se Washington a Moskva snažily nahradit rivalitu z dob studené války novým partnerstvím, které bylo zkoušeno krizí za krizí, ať už šlo o Kosovo, Irák, nebo Gruzii. Pokaždé ale následovalo uklidnění. Připojení Krymu k Rusku je ale na Američany příliš. Putin tím vyvolal, pokud ne rovnou další studenou válku, tak období konfrontace a odcizení, jež bude těžké překonat, předpovídá deník The Washington Post.

Vladimir Putin a Barack Obama během summitu G20 v mexickém Los Cabos. | Foto: Reuters

Ukrajinské jednotky na Krymu byly znovu napadeny. Radikálně naladění účastníci proruského mítinku v Sevastopolu strhli zátarasy před sídlem ukrajinského námořnictva a vtrhli dovnitř. Podle agentury Interfax se jim příslušníci ukrajinské armády postavili na odpor, v areálu panuje napjatá situace a dochází k potyčkám. Obě strany vyjednávají.

Ukrajinský ministr obrany Ihor Teňuch mezitím oznámil, že Kyjev z Krymu své jednotky navzdory ruskému tlaku nestáhne.

Ruští vojáci na Krymu. | Foto: Reuters

Evropská unie by dnes měla schválit půjčku ve výši jedné miliardy eur (asi 27 miliard Kč) pro Ukrajinu. Je to součást širšího balíčku ve výši 11 miliard eur (asi 300 miliard Kč) určeného pro Kyjev, který Evropská komise zveřejnila na počátku března.

Miliarda eur doplní už dříve schválených 610 milionů eur (asi 16,5 miliardy Kč). Očekává se také, že v dubnu či květnu by měly začít na Ukrajinu proudit další evropské peníze, tentokrát v rámci rozvojové pomoci. Její celková částka má dosáhnout asi 1,4 miliardy eur (skoro 38 miliard Kč).

Americký prezident Barack Obama a německá kancléřka Angela Merkelová chtějí po připojení Krymu k Rusku vyslat na jižní a východní Ukrajinu okamžitě mezinárodní pozorovatele. Shodli se na tom při nočním rozhovoru.

Zároveň odsoudili krok ruského prezidenta Vladimira Putina, který následoval po nedělním referendu, v němž se drtivá většina obyvatel proruského poloostrova vyslovila pro připojení k někdejší mateřské zemi. Podle obou státníků je stále možné diplomatické řešení krize.

Šéf americké diplomacie John Kerry v debatě se studenty ve Washingtonu označil úterní Putinův projev, kterým ohlásil připojení Krymu k Rusku, za "konfrontační a velmi triumfální".

V té souvislosti připomněl přítomnost sovětských vojsk v Československu a Polsku v období studené války. "Je tu komplikovaná historie událostí, jako je Československo roku 1968, kdy údajnými důvody vstupu do země byla ochrana tamních obyvatel," připomněl Kerry studentům.

S Kerrym předtím telefonicky hovořil jeho ruský protějšek Sergej Lavrov, který západní sankce označil za "nepřijatelné" a rovněž pohrozil, že "nezůstanou bez následků".

Foto: Ludvík Hradilek

Japonský premiér Šinzó Abe označil kroky Ruska směřující k přičlenění Krymu za podrývání územní integrity Ukrajiny. Japonsko už v úterý oznámilo, že v rámci sankcí vůči Rusku přeruší rozhovory s Moskvou o investicích a uvolnění vízového režimu.

Země dosud definitivně nevyřešily spor o jižní Kurily, tedy čtyři drobné tichomořské ostrovy v držení Ruska, které si dlouhodobě nárokuje i Tokio. Sovětská armáda se jich zmocnila na konci 2. světové války a nyní jsou součástí ruské Sachalinské oblasti.