Přehledně: "Spolu jsme silnější." Statisíce Katalánců protestovaly proti vyhlášení nezávislosti

Radim Klekner Zahraničí Radim Klekner, Zahraničí
Aktualizováno 9. 10. 2017 10:49
O víkendu se v Barceloně, Madridu a dalších městech po celém Španělsku konaly masové demonstrace proti odtržení Katalánska. To si tamní obyvatelé odhlasovali ve sporném referendu 1. října. Vyhlásí katalánský parlament na úterním zasedání nezávislost? Jak zareaguje centrální španělská vláda? Projděte si hlavní otázky a odpovědi.
Katalánská vláda chce vyhlásit nezávislost. Má plnou podporu jeho obyvatel, kteří vyšli do ulic stávkovat. | Video: Reuters

Vyhlásí Katalánsko skutečně nezávislost?

To se ukáže v úterý, kdy má zasedat katalánský regionální parlament a mohl by hlasovat o jednostranném vyhlášení nezávislosti. Původně měli poslanci zasednout o den dříve, ale premiér regionu Carles Puigdemont požádal o odklad.

Poslanci se rozhodnou na základě konečných výsledků referenda ze začátku října. Katalánská vláda oznámila, že se hlasování zúčastnilo téměř 2,3 milionu lidí, což je 43 procent oprávněných voličů. Pro nezávislost hlasovalo 90,2 procenta.

Separatisté mají ve 135členném katalánském parlamentu 72 křesel. Jenže jejich koalice čelí mnoha tlakům, v posledních dnech se zdá nejednotná a může se stát, že se před hlasováním rozpadne.

To, že k vyhlášení nezávislosti skutečně dojde, naznačují slova katalánského premiéra Carlese Puigdemonta z pořadu katalánské televize TV3: "S vyhlášením nezávislosti - a my neříkáme 'jednostranné' vyhlášení nezávislosti - se počítá v zákonu o referendu, pokud jde o uplatnění jeho výsledků. Uplatníme to, co praví zákon," řekl v neděli Puigdemont.

Jaká je reakce lidí na výsledky referenda?

Statisíce lidí demonstrovaly v neděli v katalánské metropoli Barceloně proti nezávislosti Katalánska na Španělsku. Podle organizátorů zde vyšlo do ulic 930 až 950 tisíc lidí, podle policie jich bylo 350 tisíc.

Demonstranti měli v rukou transparenty s hesly "Spolu jsme silnější", "Katalánsko je Španělsko" a mnoho dalších.

Organizátoři chtěli zmobilizovat "tichou většinu" lidí v Katalánsku, která je podle nich proti odtržení. Referenda o nezávislosti Katalánska se nezúčastnila více než polovina katalánských voličů. Drtivá většina z nich si samostatnost této autonomní oblasti nepřeje. I to ukazuje, jak moc je nyní katalánská společnost rozdělená.

Už v sobotu se konala velká demonstrace za jednotu Španělska v Madridu, Barceloně a dalších městech po celé zemi.

Může Madrid vyhlášení nezávislosti ještě nějak zabránit?

Ústavní soud ve čtvrtek zakázal schůzi katalánského parlamentu. Zasedání je podle něj protiústavní. Pokud poslanci přesto zasednou a nezávislost odhlasují, přijdou o svá poslanecká práva a vystaví se hrozbě trestního stíhání.

Katalánský premiér Carles Puigdemont už v minulosti prohlásil, že je kvůli nezávislosti ochotný jít do španělského vězení. Nyní se ukáže, jakou má podporu.

Španělský premiér Mariano Rajoy má navíc další eso v rukávu. Tím je dosud nikdy nepoužitý a vágně sepsaný článek 155 španělské ústavy.

Jeho výklad umožňuje Madridu, aby například převzal vládu v Katalánsku nebo nechal pozavírat katalánské představitele. Pro aktivaci článku však Rajoy potřebuje politickou podporu.

Použití článku 155 by možná nakonec vedlo jak k regionálním volbám v Katalánsku, tak k vypsání předčasných voleb v celém Španělsku.

Existuje šance na mírové jednání mezi Madridem a Barcelonou?

Carles Puigdemont španělské vládě nabídl, že nezávislá třetí strana může zprostředkovat jednání mezi oběma tábory.

Madrid ale zůstává neoblomný. Vyjednávání odmítá, Puigdemontem se prý nenechá vydírat.

Centrální vláda v Madridu považuje konání referenda i následné kroky katalánského premiéra za nelegitimní a protizákonné.

Španělský premiér Rajoy v nedělním rozhovoru pro list El País nevyloučil, že Katalánsko bude na základě ústavních pravomocí zbaveno autonomie. "Vláda se postará o to, aby vyhlášení nezávislosti k ničemu nevedlo," řekl také Rajoy.

Rajoy zároveň odmítl předčasné národní volby a znovu řekl, že při řešení krize si nepřeje účast žádného prostředníka.

Kam až může situace vyeskalovat?

Není vyloučeno, že Madrid vyšle do Katalánska další policejní posily, nebo dokonce armádu. Ta by mohla obsadit regionální parlament.

Premiér Rajoy nemá důvěru ke katalánské policii Mossos d’Esquadra. Ostře zkritizoval její nečinnost, když se 1. října referendu v drtivé většině případů nesnažila zabránit.

Ve zmíněném rozhovoru pro El País Rajoy také uvedl, že policejní posily, které byly do regionu nasazeny před referendem, v Katalánsku zůstanou, dokud se krize nevyřeší.

Co by Katalánsko vyhlášením nezávislosti získalo?

Kromě autonomie by nejspíš hodně ztratilo, a to především po ekonomické stránce.

A to i přesto, že je Katalánsko jedním z nejbohatších regionů Španělska.

Podílí se více než 20 procenty na HDP země a katalánský vývoz zajišťuje čtvrtinu celkového vývozu Španělska. V souladu s tím zajišťují Katalánci i pětinu příjmů do státní pokladny.

Nezaměstnanost v regionu činí 13,2 procenta práceschopného obyvatelstva a je o čtyři procenta nižší než celostátní průměr.

Po vyhlášení nezávislosti by ale Katalánsko přestalo být součástí Evropské unie a region by se stal pro investory relativně nestabilním. Největší španělské banky už chystají přesídlení svých sídel, mezi nimi například i Banco Sabadel, která ve čtvrtek ohlásila plán na přesídlení do španělského města Alicante.

Úsilí bank navíc podpořila španělská vláda. V pátek vydala dekret, který jejich odchod usnadňuje.

Jak velká je podpora nezávislosti v regionu?

Podle průzkumu společnosti Sociométrica z 1. září se pro nezávislost vyslovilo 50,1 procenta respondentů, 45,7 bylo proti.

Předchozí průzkumy naznačovaly nižší podporu stoupencům samostatného Katalánska.

Na čem zakládá Katalánsko svůj nárok na samostatnost?

Katalánci se odvolávají na existenci knížectví vytvořeného ve 14. století.

V letech 1641 až 1652 zde byla vyhlášena republika. Za občanské války ve Španělsku z let 1936 až 1939 i dlouho po ní bylo Katalánsko jedním z hlavních center odboje proti diktátoru Frankovi.

Katalánština je mezinárodně uznaným jazykem. Šestačtyřicet procent Katalánců nicméně uvádí jako svůj mateřský jazyk španělštinu a jen 37 procent katalánštinu.

Španělská vláda neměla jinou možnost než se k situaci postavit tvrdě. Kdyby uznala referendum, spustil by se řetězový proces v dalších regionech. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 4 minutami

Sáblíková byla druhá v závodu na 3000 metrů na Světovém poháru v Naganu

Rychlobruslařka Martina Sáblíková byla druhá v závodu na 3000 metrů na Světovém poháru v Naganu. V rekordu dráhy vyhrála Ivanie Blondinová z Kanady.

před 1 hodinou

Rychlobruslařka Zdráhalová ovládla na SP divizi B na kilometru

Rychlobruslařka Nikola Zdráhalová na Světovém poháru v Naganu ovládla divizi B v závodu na 1000 metrů a zajistila si tak pro příští díl seriálu start mezi nejlepšími na této trati. Třiadvacetiletá česká reprezentantka zajela čas 1:16,225 a o dvě sekundy si tak vylepšila sezonní maximum.

Zdráhalová se dnes stejně jako Martina Sáblíková představí i v závodě na 3000 metrů, ve kterém budou obě startovat v divizi A. Trojnásobná olympijská vítězka Sáblíková bude hájit vedení v průběžném pořadí SP, v závěrečné rozjížďce nastoupí společně s Isabelle Weidemannovou z Kanady.

před 1 hodinou

Do boje o Senát se za ČSSD pustí šéf Motola Miloslav Ludvík

ČSSD posílá do boje o Senát v příštím roce v Praze 5 ředitele FN Motol a bývalého ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka. V pátek o tom rozhodlo předsednictvo ČSSD, píše dnešní Právo.

Ludvík, který by měl vyzvat současného senátora za obvod Václava Lásku (SEN 21), by se rád stal společným kandidátem ANO a ČSSD. Hnutí ANO však jeho kandidaturu ještě neposvětilo. Na jihu Čech bude lídrem pro krajské volby hejtmanka Ivana Stráská, dodává Právo.

O kandidatuře Ludvíka již v pátek informovaly Lidové noviny. Deník uvedl, že pražská ČSSD jeho jméno schválila v pondělí a ANO by se mělo jeho kandidaturou zabývat na některém z nejbližších zasedání.

Zdroj: ČTK
Další zprávy