reklama
 
 

Přehledně: "Spolu jsme silnější." Statisíce Katalánců protestovaly proti vyhlášení nezávislosti

AKTUALIZOVÁNO 9. 10. 2017
Katalánská vláda chce vyhlásit nezávislost. Má plnou podporu jeho obyvatel, kteří vyšli do ulic stávkovat. | Video: Reuters |  01:08
O víkendu se v Barceloně, Madridu a dalších městech po celém Španělsku konaly masové demonstrace proti odtržení Katalánska. To si tamní obyvatelé odhlasovali ve sporném referendu 1. října. Vyhlásí katalánský parlament na úterním zasedání nezávislost? Jak zareaguje centrální španělská vláda? Projděte si hlavní otázky a odpovědi.

Vyhlásí Katalánsko skutečně nezávislost?

To se ukáže v úterý, kdy má zasedat katalánský regionální parlament a mohl by hlasovat o jednostranném vyhlášení nezávislosti. Původně měli poslanci zasednout o den dříve, ale premiér regionu Carles Puigdemont požádal o odklad.

Poslanci se rozhodnou na základě konečných výsledků referenda ze začátku října. Katalánská vláda oznámila, že se hlasování zúčastnilo téměř 2,3 milionu lidí, což je 43 procent oprávněných voličů. Pro nezávislost hlasovalo 90,2 procenta.

Separatisté mají ve 135členném katalánském parlamentu 72 křesel. Jenže jejich koalice čelí mnoha tlakům, v posledních dnech se zdá nejednotná a může se stát, že se před hlasováním rozpadne.

To, že k vyhlášení nezávislosti skutečně dojde, naznačují slova katalánského premiéra Carlese Puigdemonta z pořadu katalánské televize TV3: "S vyhlášením nezávislosti - a my neříkáme 'jednostranné' vyhlášení nezávislosti - se počítá v zákonu o referendu, pokud jde o uplatnění jeho výsledků. Uplatníme to, co praví zákon," řekl v neděli Puigdemont.

Jaká je reakce lidí na výsledky referenda?

Statisíce lidí demonstrovaly v neděli v katalánské metropoli Barceloně proti nezávislosti Katalánska na Španělsku. Podle organizátorů zde vyšlo do ulic 930 až 950 tisíc lidí, podle policie jich bylo 350 tisíc.

Demonstranti měli v rukou transparenty s hesly "Spolu jsme silnější", "Katalánsko je Španělsko" a mnoho dalších.

Organizátoři chtěli zmobilizovat "tichou většinu" lidí v Katalánsku, která je podle nich proti odtržení. Referenda o nezávislosti Katalánska se nezúčastnila více než polovina katalánských voličů. Drtivá většina z nich si samostatnost této autonomní oblasti nepřeje. I to ukazuje, jak moc je nyní katalánská společnost rozdělená.

Už v sobotu se konala velká demonstrace za jednotu Španělska v Madridu, Barceloně a dalších městech po celé zemi.

Může Madrid vyhlášení nezávislosti ještě nějak zabránit?

Ústavní soud ve čtvrtek zakázal schůzi katalánského parlamentu. Zasedání je podle něj protiústavní. Pokud poslanci přesto zasednou a nezávislost odhlasují, přijdou o svá poslanecká práva a vystaví se hrozbě trestního stíhání.

Katalánský premiér Carles Puigdemont už v minulosti prohlásil, že je kvůli nezávislosti ochotný jít do španělského vězení. Nyní se ukáže, jakou má podporu.

Španělský premiér Mariano Rajoy má navíc další eso v rukávu. Tím je dosud nikdy nepoužitý a vágně sepsaný článek 155 španělské ústavy.

Jeho výklad umožňuje Madridu, aby například převzal vládu v Katalánsku nebo nechal pozavírat katalánské představitele. Pro aktivaci článku však Rajoy potřebuje politickou podporu.

Použití článku 155 by možná nakonec vedlo jak k regionálním volbám v Katalánsku, tak k vypsání předčasných voleb v celém Španělsku.

Existuje šance na mírové jednání mezi Madridem a Barcelonou?

Carles Puigdemont španělské vládě nabídl, že nezávislá třetí strana může zprostředkovat jednání mezi oběma tábory.

Madrid ale zůstává neoblomný. Vyjednávání odmítá, Puigdemontem se prý nenechá vydírat.

Centrální vláda v Madridu považuje konání referenda i následné kroky katalánského premiéra za nelegitimní a protizákonné.

Španělský premiér Rajoy v nedělním rozhovoru pro list El País nevyloučil, že Katalánsko bude na základě ústavních pravomocí zbaveno autonomie. "Vláda se postará o to, aby vyhlášení nezávislosti k ničemu nevedlo," řekl také Rajoy.

Rajoy zároveň odmítl předčasné národní volby a znovu řekl, že při řešení krize si nepřeje účast žádného prostředníka.

Kam až může situace vyeskalovat?

Není vyloučeno, že Madrid vyšle do Katalánska další policejní posily, nebo dokonce armádu. Ta by mohla obsadit regionální parlament.

Premiér Rajoy nemá důvěru ke katalánské policii Mossos d’Esquadra. Ostře zkritizoval její nečinnost, když se 1. října referendu v drtivé většině případů nesnažila zabránit.

Ve zmíněném rozhovoru pro El País Rajoy také uvedl, že policejní posily, které byly do regionu nasazeny před referendem, v Katalánsku zůstanou, dokud se krize nevyřeší.

Co by Katalánsko vyhlášením nezávislosti získalo?

Kromě autonomie by nejspíš hodně ztratilo, a to především po ekonomické stránce.

A to i přesto, že je Katalánsko jedním z nejbohatších regionů Španělska.

Podílí se více než 20 procenty na HDP země a katalánský vývoz zajišťuje čtvrtinu celkového vývozu Španělska. V souladu s tím zajišťují Katalánci i pětinu příjmů do státní pokladny.

Nezaměstnanost v regionu činí 13,2 procenta práceschopného obyvatelstva a je o čtyři procenta nižší než celostátní průměr.

Po vyhlášení nezávislosti by ale Katalánsko přestalo být součástí Evropské unie a region by se stal pro investory relativně nestabilním. Největší španělské banky už chystají přesídlení svých sídel, mezi nimi například i Banco Sabadel, která ve čtvrtek ohlásila plán na přesídlení do španělského města Alicante.

Úsilí bank navíc podpořila španělská vláda. V pátek vydala dekret, který jejich odchod usnadňuje.

Jak velká je podpora nezávislosti v regionu?

Podle průzkumu společnosti Sociométrica z 1. září se pro nezávislost vyslovilo 50,1 procenta respondentů, 45,7 bylo proti.

Předchozí průzkumy naznačovaly nižší podporu stoupencům samostatného Katalánska.

Na čem zakládá Katalánsko svůj nárok na samostatnost?

Katalánci se odvolávají na existenci knížectví vytvořeného ve 14. století.

V letech 1641 až 1652 zde byla vyhlášena republika. Za občanské války ve Španělsku z let 1936 až 1939 i dlouho po ní bylo Katalánsko jedním z hlavních center odboje proti diktátoru Frankovi.

Katalánština je mezinárodně uznaným jazykem. Šestačtyřicet procent Katalánců nicméně uvádí jako svůj mateřský jazyk španělštinu a jen 37 procent katalánštinu.

Španělská vláda neměla jinou možnost než se k situaci postavit tvrdě. Kdyby uznala referendum, spustil by se řetězový proces v dalších regionech. | Video: Daniela Drtinová |  12:05

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama