Nikoho dalšího při jednání s Katalánci nepotřebujeme, tvrdí španělský premiér. Barceloně hrozí silou

Zahraničí Zahraničí
7. 10. 2017 23:17
Španělský premiér Mariano Rajoy v ostrém sobotním vyjádření odmítl možnost, že by do krize kolem snahy Katalánska o nezávislost mohla zasáhnout jako zprostředkovatel Evropská unie nebo kdokoli jiný. Uvedla to agentura Reuters. Rajoy podle ní dodal, že v případě jednostranného vyhlášení nezávislosti katalánskou vládou může Madrid využít ústavního práva a převzít přímou kontrolu nad odbojným regionem. Španělský premiér taky odmítl, že by krize v Katalánsku vedla k rozpadu jeho vlády a k vypsání předčasných voleb. Policisté, vyslaní nedávno do Katalánska, v něm podle premiéra zůstanou do té doby, dokud se krize nevyřeší.
Předseda katalánské regionální vlády Carles Puigdemont (vlevo) se španělským premiérem Marianem Rajoyem (vpravo).
Předseda katalánské regionální vlády Carles Puigdemont (vlevo) se španělským premiérem Marianem Rajoyem (vpravo). | Foto: Reuters

Madrid - Španělský premiér zároveň v rozhovoru pro deník El País prohlásil, že jeho vláda Kataláncům "zabrání v jakémkoli vyhlášení nezávislosti, které stejně nebude mít žádnou váhu".

Desítky tisíc Španělů mezitím v sobotu demonstrovaly v Madridu a Barceloně za zachování jednoty Španělska. 

Lidé požadovali dialog mezi katalánskou regionální reprezentací a španělskou vládou.

"Bez dialogu to skončí špatně"

V katalánské metropoli Barceloně zástupy lidí v katalánštině skandovaly "Promluvme si".

Mnozí nesli také transparenty, které kritizovaly politické vůdce za to, že nejsou schopni najít diplomatické řešení patové situace.

"Vyvolává to v Katalánsku společenský rozkol a to se musí řešit dialogem, nikdy ne jednostrannými kroky," je přesvědčený 61letý ekonom José Manuel García.

"Jsem velmi znepokojený. Tohle (bez dialogu) skončí špatně a poškozeni budou všichni," dodal.

Manifestace v podobném duchu se konaly v Madridu i v pěti desítkách měst po celé zemi. Brzy odpoledne v poklidu skončily. Žádné incidenty nebyly hlášeny.

Na znamení podpory klidného řešení se obyvatelé leckde oblékli do bílého.

Obava z ekonomické krize

Španělé se mezitím čím dál silněji bojí negativního dopadu politické krize na ekonomiku.

Řada bank a podniků oznamuje, že kvůli politické nejistotě odejdou z Katalánska, bohatého regionu na severovýchodě země.

V sobotu například oznámila španělská nadace La Caixa Banking, že přestěhuje po dobu politického napětí v Katalánsku svou centrálu do města Palma de Mallorca.

Holdingová společnost, pod kterou La Caixa Banking spadá, kontroluje i třetí největší španělskou banku Caixabank, Samotná Caixabank už v pátek oznámila, že svou oficiální adresu přenese do Valencie.

Odchod z Katalánska oznamují i další velké španělské společnosti. Španělská vláda navíc v pátek schválila dekret, který jim takový přesun usnadňuje.

Co bude dál?

Demonstrace byly uspořádány na výzvu občanské iniciativy v situaci, kdy už brzy může zaznít vyhlášení katalánské nezávislosti.

Celá země čeká na to, s čím přijde v úterý večer na schůzi katalánského parlamentu předseda regionální vlády a vůdce separatistů Carles Puigdemont.

O jednostranném vyhlášení nezávislosti se spekuluje od oznámení výsledků referenda. V tom se podle katalánské vlády 90 procent z 2,3 milionu hlasů vyslovilo pro odtržení od Španělska. Přitom účast činila 43 procent.

Obě strany mohou podniknout dramatické kroky. Barcelona může jednostranně vyhlásit nezávislost. Madrid má pravomoc omezit katalánskou autonomii. Obojí by mohlo vyprovokovat ústavní krizi, připomněl britský web BBC. 

Španělská vláda neměla jinou možnost než se k situaci postavit tvrdě. Kdyby uznala referendum, spustil by se řetězový proces v dalších regionech. | Video: Daniela Drtinová

 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 30 minutami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy