Experti různých institucí se shodují na dvou bodech. Nemoc se začala šířit na začátku prosince z tržiště ve městě Wu-chan a původcem nákazy jsou netopýři. Jeskyně na jihu Číny, které tito létající savci obývají, několik let zkoumá Peter Daszak z organizace EcoAlliance.
Agentuře Bloomberg popsal, že právě tam - v jeskyni v provincii Jun-nan - vznikl zdroj současné epidemie.
"Jsou to místa, kde žijí netopýři a kde se tvoří viry z jejich slin, výkalů a moče. Do těchto jeskyní vždy chodíme ve speciálních ochranných oblecích, v maskách a s rukavicemi," vysvětlil Daszak agentuře.
Podle něj budou následovat další podobné epidemie, protože lidé se stále více přibližují k divokým zvířatům, se kterými v minulosti moc do kontaktu nepřišli. Netopýři, dříve nedotčení civilizací ve svých jeskyních, jsou toho příkladem. "Více lidí má více kontaktů se zvířaty, a tak se přenáší více nemocí. Je to jakýsi virový tavící kotel," uvedl biolog.
Expertka na virová onemocnění Linfa Wangová z Univerzity v Singapuru tvrdí, že je na 90 procent přesvědčena o netopýřím původu koronaviru 2019-nCoV. Vědecký časopis Nature už v roce 2017 napsal, že právě "netopýři jsou vůbec největšími přenašeči savčích virů, schopných nakazit lidi".
Mezičlánek luskoun
Z nově zveřejněných analýz vyplývá, že mezi první stovkou lidí nakažených koronavirem byla polovina přímo ze zmiňovaného tržiště ve Wu-chanu. V tom je jasno. Nicméně podle některých čínských vědců přímo na trhu žádní netopýři nebyli. Obchodníci tam prodávali divoká prasata, králíky a další savce, ale nikoliv netopýry.
To znamená, že v řetězci je ještě mezičlánek - nějaké zvíře, které nemoc přeneslo z netopýra na člověka. "Zdá se být velmi pravděpodobné, že mezi netopýrem a člověkem je jeden hostitel koronaviru," oznámil Kuej-čen Wu z Čínského centra pro kontrolu a prevenci nemocí.
Tým jihočínské zemědělské univerzity v Kantonu se domnívá, že mezičlánek může být luskoun. Tato zvířata jsou vzácná a loví se pro maso, které se v zemích jako Čína považuje za delikatesu. A také kvůli šupinám, jež se v tradiční čínské medicíně používají k léčbě mnoha nemocí, od rakoviny až po artritidu. Jedna z původních hypotéz předpokládala, že nositelem viru mohou být i hadi. K tomu se však v tuto chvíli experti nepřiklánějí.
Čína je pod větším tlakem
Podle odborného časopisu Lancet může být vodítkem virus Nipah, který napadal mozek a na konci devadesátých let zabil přes stovku lidí v Malajsii. Tamní experti dlouho zkoumali, jak mohlo k přenosu na člověka dojít. Po dlouhém vyšetřování zjistili, že netopýři jedli manga a jejich zbytky trousili nad farmou, kde byli ve výběhu vepři. Přes ně se patogen (choroboplodný zárodek, pozn. red.) přenesl na lidi.
Nynější koronavirus 2019-nCoV se ve Wu-chanu začal šířit na začátku loňského prosince. Tržiště úřady uzavřely 2. ledna a Světovou zdravotnickou organizaci informovaly o infekci až o deset dní později. V mezičase z Wu-chanu odjelo nebo do něj přijelo mnoho lidí, takže se nedalo zabránit rozšíření nemoci do dalších oblastí Číny a také do zahraničí.
Li Wen-liang, který pracoval jako oční lékař v nemocnici ve Wu-chanu, zveřejnil informace o novém viru ještě před koncem roku na sociální síti. Vzápětí ho kontaktovala policie s varováním, aby nešířil fámy, jinak bude čelit následkům. Li se od jednoho z pacientů sám nakazil a ve čtvrtek zemřel.
Podle bývalého zpravodaje České televize v Pekingu Tomáše Etzlera jsou čínské úřady díky sociálním sítím pod větším tlakem a lidé jsou lépe informovaní než v letech 2002 a 2003, kdy v zemi vypukla epidemie nemoci SARS.
"A to i přesto, že obsah internetu v Číně je velmi omezen a kontrolován. Nelze ale uhlídat úplně všechno, nelze umlčet a smazat úplně vše kritické," popsal Etzler nedávno v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
