Demokratické primárky v úterý pokračují volbami v dalších třech státech USA. Ve všech z nich, včetně nejdůležitější Floridy, průzkumy jasně favorizují bývalého amerického viceprezidenta Joea Bidena před senátorem z Vermontu Berniem Sandersem.
Jde jen o to, jak moc Biden navýší svůj současný náskok v počtu takzvaných delegátů, které kandidáti dostávají za výsledky v jednotlivých státech a jejichž konečný součet určí vítěze celých primárek.
Biden takřka jistě směřuje k zisku nominace na prezidenta do listopadových voleb. Pro Sanderse byla jednou z posledních možností, jak Bidena ještě mohl zabrzdit, nedělní televizní debata. Sanders na Bidena útočil, ale nijak ho neohrozil. Nedostal ho do úzkých tak, aby voliči začali o Bidenovi pochybovat.
Do formátu a především témat debaty se už ale zásadně promítla epidemie koronaviru. Původně se debata měla konat na otevřeném fóru ve Phoenixu v Arizoně, kvůli epidemii se odehrála bez publika ve studiu CNN ve Washingtonu.
Koronavirus a politika
Koronavirus změnil život v USA - a to platí o celé kampani před listopadovými prezidentskými volbami, kterou epidemie může výrazně ovlivnit.
Kvůli onemocnění Covid-19 se už mění rozvrh demokratických primárek. Původně se měly v úterý konat i v Ohiu, tamní guvernér ale zakázal otevřít volební místnosti. Primárky se už také odložily ve státech Louisiana, Georgia a Kentucky.
V nedělní debatě Bidena se Sandersem bylo téma koronaviru a obecně zdravotního zabezpečení v USA zcela dominantní. Z jejích dvou hodin zabralo takřka polovinu.
"Je to, jako bychom byli napadeni. Je to válka," prohlásil Biden, že proti epidemie koronaviru musí administrativa nasadit veškeré soustředěné úsilí. Podle Bidena ale současná vláda prezidenta Donalda Trumpa reagovala pomalu a nedostatečně. "Jde o obrovské selhání, co se týče testování, selhání plánování, řízení a provádění (opatření)," prohlašuje Biden.
Podle Sanderse jde o "bezprecedentní moment v americké historii". Epidemie podle něj ukázala, že Spojené státy nemají systém, který by byl "připraven poskytnout zdravotní péči všem lidem".
Oba kandidáti se sice střetli i navzájem, Sanders propagoval svůj plán všeobecného státem garantovaného zdravotního pojištění, jaký má řada evropských zemí. Biden to odmítl právě s odkazem na koronavirus. "Se vším respektem ke všeobecnému pojištění, tento systém je v Itálii, problém (s koronavirem) by to nevyřešilo," řekl bývalý americký viceprezident.
Biden by chtěl státními dotacemi výrazně rozšířit reformu zdravotnictví předchozího prezidenta Baracka Obamy, ale na rozdíl od Sanderse by v systému zachoval i privátní pojištění u komerčních ústavů.
Hlavním společným cílem útoků Bidena i Sanderse byl ale opakovaně Donald Trump. "Bez ohledu na to, zda budu nebo nebudu prezidentem, prvořadé je zastavit prezidenta, kterého máme teď. On podkopává doktory a vědce, kteří se snaží pomáhat Američanům," uvedl Sanders.
Trumpův stav nouze
Debata potvrdila, co se už ukazovalo v uplynulých týdnech, kdy se v USA začala celoplošně projevovat epidemie koronaviru. Na straně demokratů to jen ještě víc zdůraznilo jedno z jejich už tak klíčových témat, kterým je právě systém zdravotního zabezpečení v USA.
Pro Donalda Trumpa a jeho administrativu je to naopak obrovská zkouška, ve které Bílý dům musí uspět, nechce-li se prezident ukázat jako slabý "krizový manažer", což američtí voliči neodpouštějí.
Trump minulý týden pro celé Spojené státy vyhlásil stav nouze. Kromě jiného na měsíc zakázal do USA vstup Evropanům ze zemí Schengenu, k čemuž o víkendu přidal i zákaz pro Velkou Británii a Irsko.
Vedle zdravotnických opatření, kde jde především o rozšíření testování na onemocnění, ohlásil i kroky k podpoře hospodářství, podnikatelů i Američanů, na které by mohla krize nejvíc dopadnout ekonomicky.
V pondělí vydal Trump další nařízení a doporučení. Američané by se kromě jiného neměli shromažďovat ve skupinách o více než deseti lidech. Zároveň prezident uvedl, že federální vláda není schopna zajistit některé důležité ochranné a léčebné prostředky, jako jsou respirátory a ventilátory. Podle Trumpa by se o to měly postarat samy jednotlivé státy USA.
To unleash the full power of the Federal Government in this effort, today I am officially declaring a National Emergency. pic.twitter.com/yu2GBcxWD6
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) March 13, 2020
Podobně jako v jiných zemích se ale zdravotnická opatření projeví až se zpožděním týdnů či měsíců a počet nakažených a obětí bude mezitím ještě stoupat. V pondělí odpoledne bylo v USA přes 3800 nakažených a 67 mrtvých.
Ohrožen na více frontách
Celá krize Trumpa ohrožuje ještě na několika frontách. Především může zásadně oslabit nebo zcela vygumovat jeho dosavadní vítězný argument, že díky jeho politice je ekonomika USA ve skvělé kondici.
Už teď je zřejmé, že epidemie bude mít na americké hospodářství citelný dopad. Nelze vůbec zaručit, že hospodářství se do listopadových voleb znovu stihne zvednout. A někteří ekonomové už mluví o recesi.
Trump se po celé své dosavadní prezidentství chlubil rostoucími akciovými trhy. Jenže Wall Street teď zažívá nejhorší propad za desítky let. Nepomohla ani intervence americké federální banky, která snížila úrokové míry k nule. Dow Jones Index v pondělí dále výrazně klesl.
Dalším efektem může být, že v čase krize hledají voliči prezidenta, který dokáže společnost zklidnit. "V historii prezidentských voleb jsou chvíle, kdy lidé chtějí jen to, aby po bouři už přišel klid," citoval deník The Washington Post profesorku politologie Susan MacManusovou z University of South Florida.
Biden by v tomto ohledu mohl působit vyrovnaněji než Trump. Když v roce 2008 udeřila finanční krize před tehdejšími prezidentskými volbami, poměrně překvapivě na tom vydělal demokratický kandidát Barack Obama. Měl sice mnohem méně zkušeností než republikán John McCain, ale i díky svému týmu projektoval větší rozvahu.
Podobně jako vlastně ve všech zásadních otázkách jsou Američané i v pohledu na to, jak Trump situaci zvládá, rozděleni podle stranické příslušnosti. V průzkumu pro list The Wall Street Journal si 81 procent republikánů myslí, že Trump zatím obstál, zatímco 84 procent demokratů má opačný názor.
Rozhodující ovšem je a bude skupina nezávislých voličů, ve které má většina voličů (52 procent) nyní za to, že prezident nedělá dost a jen méně z nich (42 procent) je s jeho dosavadním výkonem v této krizi spokojeno.
Epidemie koronaviru také zcela změní způsob kampaně, kandidáti ruší a v dohledné době nebudou pořádat tradiční předvolební shromáždění. Což sice poškodí jak Trumpa, tak jeho demokratického vyzyvatele, ale pro prezidenta to může být podle některých komentátorů citelnější. Velké předvolební mítinky jsou pro něj velmi účinným nástrojem k aktivizaci voličů.
První bezdotyková kampaň historie USA
Amerika má před sebou v každém případě kampaň, jakou ještě nezažila. "Bude to první bezdotyková kampaň historie USA," vystihl demokratický poradce Joe Trippi pro deník Washington Post, že kandidáti se budou muset obejít bez osobních setkání s voliči, kdy si jinak podávají ruce se stovkami a stovkami lidí.
Vedle toho, že epidemie už mění rozvrh demokratických primárek, by mohly být v ohrožení i nominační sjezdy. Demokraté ho mají mít v polovině července, republikáni o měsíc později. A dokonce se v amerických médiích objevují články, zda by se mohly - poprvé v historii USA - posunout i samotné prezidentské volby.
Zatím je to zcela nepředstavitelné, ale jak ukázala nedělní debata demokratických kandidátů, souběh volební kampaně a epidemie koronaviru vede k situacím, které Amerika ještě nezažila. Například když kandidáti v debatě probírají, jak si mýt ruce.
"Používám hodně mýdla a dezinfekce na ruce, abych zaručil, že se nenakazím," uvedl Sanders. "Já si myji ruce bůhví kolikrát denně, teplou vodou a mýdlem," doplnil Biden.
Kandidáti se na začátku debaty nepozdravili podáním ruky, ale ťuknutím lokty. A jejich řečnické pultíky byly od sebe v bezpečné vzdálenosti dvou metrů.
Deník New York Times pak k debatě 77letého Bidena a o rok staršího Sanderse poznamenal, že v Kalifornii by se debata nyní asi uskutečnit ani nemohla. Podle výnosu tamního guvernéra Gavina Newsoma se mají v Kalifornii všichni lidé starší 65 let kvůli epidemii koronaviru zdržovat doma. Což by se vztahovalo i na Donalda Trumpa, kterému je 73 let.
