Co přesně Nejvyšší soud zrušil?
V pátek 24. června Nejvyšší soud USA zrušil rozhodnutí v kauze Roeová versus Wade z roku 1973. Tehdy soud řekl, že podle americké ústavy mají všechny ženy ve Spojených státech právo na volný přístup k umělému ukončení těhotenství zhruba do 23. týdne těhotenství. Velká část rozhodnutí se odkazovala na 14. dodatek ústavy, který mluví o právu na soukromí. Od té doby musely všechny americké státy potraty legalizovat.
V posledních letech ale řada států vedených republikány schvalovala zákony, které byly v rozporu s tímto rozhodnutím, a soudy je tak musely přezkoumávat. Až k Nejvyššímu soudu se dostal zákaz potratů v Mississippi po 15. týdnu těhotenství.
Soudci většinou 6 ku 3 rozhodli, že Mississippi může potraty takto limitovat, a zároveň většinou 5 ku 4 rozhodli, že se tím rozsudek Roeová vs. Wade stává neplatným.
Kteří soudci rozhodnutí podpořili?
Rozhodnutí zrušit právo na potrat podpořilo pět z devíti soudců Nejvyššího soudu: Amy Coney Barrettová, Brett Kavanaugh, Neil Gorsuch, Samuel Alito a Clarence Thomas. Tři z nich jmenoval bývalý prezident Donald Trump. Předseda soudu John Roberts sice podpořil zákaz potratů v Mississippi, ale nesouhlasí se svými kolegy, že je nutné rozsudek Roeová vs. Wade zrušit úplně.
Se zrušením v devítičlenném soudu nesouhlasili tři liberální soudci Stephen Breyer, Sonia Sotomayorová a Elena Kaganová. "Jsme zarmouceni kvůli milionům amerických žen, které dnes ztratily základní ústavní ochranu," napsali ve svém prohlášení.
Jaký dopad má rozhodnutí?
Řada států hlavně amerického jihu, které ovládají republikáni, se na tuto situaci už dopředu připravila. Třináct z nich tak mělo schválené zákony, které začaly platit okamžitě po rozhodnutí soudu, nebo začnou platit v následujících dnech.
Další státy opatření teprve projednávají. V některých z nich mají více než 50 let staré zákony, které potraty zakazovaly až do přijetí rozsudku Roeová versus Wade. Teď je často nejasné, jestli tyto zákony znovu začnou platit, zda se zruší, anebo zákonodárci schválí nějaké nové.
Existují výjimky?
Zákony zakazující potraty v některých případech stanovují jako nejzazší hranici pro interrupci 6. týden těhotenství, ale tehdy žena často ani neví, že je v jiném stavu. Umožňují výjimku v případě, kdy je ohrožen život matky. Většina států, včetně Texasu, Mississippi nebo Utahu, ale nedovoluje umělé ukončení těhotenství ani v případě, kdy se jednalo o znásilnění nebo incest.
Mohou některé ženy v USA na potrat?
Ve dvaceti státech a hlavním městě Washingtonu D.C. zůstávají potraty legální, často i s doprovodnými zákony, které přístup k nim dál chrání, a je nepravděpodobné, že by se tam situace v blízké budoucnosti změnila. Právě sem budou muset ženy ze států, kde jsou interrupce zakázané, cestovat - někdy i velmi dlouhé vzdálenosti. Soudce Alito totiž v rozhodnutí uvádí, že jednotlivé státy nemohou ženy trestat, pokud za potraty vyjedou jinam.
Stejně tak si ženy mohou objednat potratové pilulky, které se nyní používají asi v polovině případů ukončení těhotenství. Léky je možné použít v prvních deseti týdnech těhotenství. Existují neziskové organizace, které léky rozesílají po celých Státech poštou. Deník New York Times připomíná, že právě o tuto metodu se v nadcházejících měsících povedou soudní spory, jak se konzervativní politici budou snažit omezit přístup i k ní.
Odborníci nicméně varují, že zákaz potratů dopadne hlavně na chudé ženy, pro které se bezpečný a legální potrat stane nedostupný, jelikož si nebudou moci dovolit cestu do jiného státu a ubytování v něm. Je proto možné, že se budou uchylovat k nelegálním potratům, jako tomu bylo před rokem 1973, což může vést k vážným zdravotním problémům nebo i jejich úmrtí.
With the future of Roe v. Wade in the hands of the Supreme Court, we took a look at the current state of abortion in America. The abortion rate has fallen in recent decades, but the procedure is still common. Here’s what the typical patient looks like. https://t.co/KsFbQpJFoY pic.twitter.com/VOVMm5rNtk
— The New York Times (@nytimes) December 14, 2021
Je rozhodnutí konečné?
Rozhodnutí Nejvyššího soudu je naprosto zlomové, protože otáčí padesát let dlouhý spor o legalizaci potratů ve Spojených státech. Jejich zákaz se snažili prosadit hlavně republikáni a povedlo se jim to i díky zvolení Donalda Trumpa prezidentem, jelikož právě on nominoval tři soudce, kteří rozhodnutí podpořili. Je možné, že v dalších letech se rozhodnutí znovu změní, pokud opět dojde k obměně složení Nejvyššího soudu. Soudci jsou však jmenováni doživotně, a tak to vzhledem k jejich současnému věku není pravděpodobné.
V jednotlivých státech také probíhají soudní spory o konkrétní podobu zákonů, například v Utahu se organizace Planned Parenthood soudí s vedením státu. Je proto možné, že konkrétní podoba opatření se ještě změní. Nicméně i současná právní nejistota v některých oblastech znamená, že se lékaři bojí potraty provádět, protože si nejsou jisti, jestli za ně nebudou následně potrestáni.
Je možné potraty legalizovat na federální úrovni také legislativním procesem, ale prezident Joe Biden a jeho demokraté momentálně mají jen těsnou většinu v Kongresu a obvykle se jim nedaří dostat své zákony přes obě komory.
Proč nejsou potraty garantované federálními zákony?
Soudci Nejvyššího soudu se domnívají, že právo na potrat není součástí americké ústavy - jedná se prý o pravomoc jednotlivých států, anebo by mělo být zavedeno legislativně. Už v minulosti řada právních expertů kritizovala, jakým způsobem je případ Roeová vs. Wade vyargumentován. Přesto za posledních 50 let zákonodárci neschválili legislativu, která by precedent zastoupila. A to i přesto, že v minulosti by zastánci práva na interrupci našli dostatečně velkou podporu v Kongresu.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu totiž v posledních desetiletích platila jako součást pevné části ústavy, a politici tak obvykle nepředpokládali, že je to nezbytné. Ostatně i někteří soudci, kteří nyní za koncem potratů stojí, během slyšení v době, než byli do funkce jmenováni, tvrdili, že rozsudek je pevnou součástí amerického právního systému.
Budou následovat i další změny klíčových rozhodnutí Nejvyššího soudu?
"Roeová se od začátku ohromně mýlila. Odůvodnění rozhodnutí bylo extrémně slabé a mělo ničivé důsledky," napsal mimo jiné soudce Alito ve vysvětlujícím rozsudku. Zároveň uvedl, že se rozhodnutí vztahuje pouze na právo na potrat, a nikoliv na další zlomové spory.
Nicméně soudce Thomas, který rozhodnutí také podpořil, napsal i vlastní stanovisko. Upozornil, že by se Nejvyšší soud měl podle něj urychleně zabývat i celou řadou dalších rozhodnutí, konkrétně případy, které vedly k legalizaci manželství osob stejného pohlaví a také k přístupu k antikoncepci. Tyto soudní spory se totiž také odkazují na 14. dodatek a mají podobnou argumentaci jako precedent, který soudci právě zrušili.
