Jeho proslov lze vykládat tak, že i přes velké materiální a lidské ztráty, které Rusko za deset měsíců své invaze na Ukrajině utrpělo, chce a bude pokračovat ve válce. S tím je spojená otázka, kolik zbraní a munice ze svého arzenálu už Rusové vyčerpali a zda dokážou ztráty tanků, obrněných vozidel nebo dělostřelecké techniky nahrazovat.
Estonská vojenská rozvědka má ohledně získávání informací o situaci v ruské armádě velmi dobrou pověst, protože špionážní síť této pobaltské republiky se dokáže dostat hluboko pod příkrov informací, které Kreml před světem tají. Šéf estonských vojenských zpravodajců Margo Grosberg tento týden v Tallinnu s odvoláním na své zdroje a zprávy varoval před očekáváním, že se ruská agrese zastaví nebo zhroutí nedostatkem zbraní.
I přes rozsáhlé ztráty má ruská armáda podle něj stále k dispozici velkou ničivou sílu a blízko kolapsu rozhodně není. "Od 24. února přišlo Rusko na Ukrajině o 1400 tanků. Ve skladech jich ale má dalších devět tisíc. Mnohé z nich jsou staré a ve špatném stavu, ale když připustíme, že každý třetí je bojeschopný, tak to je pořád tři tisíce tanků, což je velmi mnoho," uvedl plukovník Grosberg.
Estonci odhadují, že před válkou měla ruská armáda 17 milionů kusů dělostřelecké munice. Z toho jich deset milionů na Ukrajině použila, protože intenzita ruského ostřelování byla v některých dnech nevídaná. "Jsou ale schopní zvýšit produkci ročně na 3,4 milionu kusů, takže s tím jsou schopni válčit nejméně další rok, možná déle," uvedl Estonec.
Ukrajinská protivzdušná obrana se zlepšila, nyní má zhruba osmdesátiprocentní účinnost. To znamená, že Rusové třeba musejí odpálit deset raket na Kyjev, aby dvě prošly. Rusko mělo a možná pořád má obrovské zásoby dělostřelecké munice, ale jde také o to, jak jsou skladovány, zda jsou v použitelném stavu. Dělostřeleckou munici nelze skladovat donekonečna a obzvláště v podmínkách, za jakých ji skladují Rusové.
Ukrajinci se domnívají, že Rusko od začátku války vyrobilo zhruba 240 střel s plochou dráhou letu Ch-101 a přibližně 120 střel Kalibr, odpalovaných z moře i bombardérů. Zástupce šéfa ukrajinské rozvědky Vadym Skibickyj v rozhovoru pro deník New York Times odhadl, že v tuto chvíli má Moskva dost raket na tři až pět velkých útoků, kterými zasahuje infrastrukturu po celé Ukrajině a ničí zejména elektrickou přenosovou soustavu.
"Rusové sice některé rakety vyrábějí, ale pomalejším tempem, než je spotřebovávají. Na Ukrajině už byly nalezety zbytky rakety, vyrobené v říjnu, což znamená, že něco vyrobí a hned to použijí. To znamená, že nemají velké zásoby. Například raketu Iskander už dlouho nepoužili, snaží se s nimi šetřit. Na začátku války je používali denně, jako kdyby to byla rajčata, ale teď už ne. Protože jim prostě docházejí. A proto chtějí od Íránu balistické střely," uvádí Lukáš Visingr.
Přesné ruské zásoby nikdo na Západě nezná, protože jde o pečlivě střežené státní tajemství. Vojenští experti ale důkaz toho, že Rusové municí šetří, spatřují například v nasazení střel protivzdušné obrany S-300 při útocích na ukrajinské pozemní cíle.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu poprvé od začátku války opustil Ukrajinu a přiletěl do Spojených států. Poděkovat za americkou vojenskou pomoc, ale také žádat o další, protože Rusko má svých zbraní stále mnoho.
"Potřebujeme zbraně, zbraně a zase zbraně. A je důležité osobně vysvětlit, proč některé konkrétní zbraně potřebujeme. Hlavně obrněné transportéry, systémy protivzdušné obrany a rakety dlouhého doletu," uvedl k cestě Zelenského poradce Mychajlo Podoljak. Spojené státy mezitím potvrdily, že Kyjevu dodají systémy Patriot, schopné chránit ukrajinské nebe před ruskými raketami, letouny i drony.
"Ukrajinci měli dosud omezené schopnosti bránit se balistickým raketám. A pokud Írán dodá Rusku tyto rakety, tak bez Patriotů by se jim Ukrajina těžko bránila. Dosah Patriotů je 160 kilometrů, takže bych třeba nechtěl být v kůži pilota ruského bombardéru, který bude manévrovat někde na jihu Běloruska. Patrioty ho Ukrajinci mohou sestřelit," říká Visingr.
Podle něj má dodávka i symbolický význam, protože Ukrajina se tím zařadila do okruhu nejbližších spojenců USA.
"Američané nerozdávají Patrioty jen tak někomu jako propisovačky. V podstatě jen zemím NATO nebo opravdu blízkým spojencům, jako jsou Izrael nebo Japonsko. A také se vytrácí řekl bych počáteční strach z ruské reakce na dodávky sofitiskovaných zbraní Ukrajině. Protože se ukazuje, že Rusko reaguje jen slovními protesty, ale nic víc s tím neudělá. Domnívám se, že Ukrajina nakonec dostane i tanky Abrams a letouny F-16. Otázkou je jen, kdy to bude, jestli už příští rok, nebo za dva roky," říká analytik.
