Obávané zbraně na Ukrajině: Jak vypadají v akci Javeliny, Bayraktary či ruské rakety

Jan Gazdík Jiří Kropáček Jakub Zuzánek Jan Hejl Štěpán Plaček Jan Gazdík, bezpečnostní analytik Milan Mikulecký, Jiří Kropáček, Jakub Zuzánek, Jan Hejl, Štěpán Plaček
Aktualizováno 2. 4. 2022 11:33
Americké protitankové střely Javelin se staly symbolem ukrajinské obrany před ruskou agresí. Invaze, která počítala s dobytím Kyjeva v řádu několika dní, nejde ani měsíc od jejího začátku podle plánu prezidenta Vladimira Putina, jeho vojska v posledních dnech hlavně bombardují civilní oblasti a postupují jen minimálně a za cenu obrovských ztrát. Západ mezitím Ukrajinu masivně vyzbrojuje.

Deník Aktuálně.cz přináší grafiku o zbraních a vojenské technice, kterou obě strany konfliktu využívají.

seznam zbraní

Video: Youtube.com/AiirSource Military

Protitanková samonaváděcí střela Javelin Výroba USA

Západ Ukrajině dodává významné množství účinných protitankových střel Javelin, které Rusům způsobují velké ztráty. Javelin je výjimečný způsobem úderu: útočí na nejslabší pancíř tanku - strop. Zásah ruským tankům způsobuje probití stropu věže a totální devastaci obrněnce. Voják, který raketu odpálí, může ihned měnit svou pozici, střela se na cíl navádí sama. Česká armáda v minulosti pořídila několik kusů této jedinečné a smrtelně účinné zbraně pro 601. skupinu speciálních sil, Javelin však není ve výzbroji výsadkového pluku či dalších jednotek české armády.

108 cm

127 mm

Hmotnost střely: 11,8 kg Účinný dostřel:
minimální 65 m, maximální 4500 m
Typ bojové hlavice:
kumulativní tandemová
Průbojnost: 600 mm RHA

Hmotnost střely: 11,8 kg
Účinný dostřel: minimální 65 m, maximální 4500 m
Typ bojové hlavice: kumulativní tandemová
Průbojnost: 600 mm RHA

Proč je Javelin tak účinný?

útok ze shora

přímý útok

Voják si může vybrat ze dvou režimů střely:

1. Top Attack (útok ze shora)
Střela podle vzdálenosti cíle vystoupá až do výšky 160 metrů. Poté útočí pod velkým úhlem na strop tanků či jiných obrněných vozidel, kde mají nejmenší vrstvu pancíře.

2. Direct Attack (přímý útok)
Útok na menší vzdálenosti. Střela nevystoupá do takové výšky a udeří přímo na cíl pod menším úhlem. Tento druh útoku Javelinem se používá na méně pancéřované cíle nebo také nízko letící vrtulníky.

Video: Youtube.com/AiirSource Military

Mnohé ruské tanky chrání takzvané reaktivní vrstvy pancíře, které mají tvar krabiček připevněných na povrchu obrněnce.

Pokud jejich čidla zaznamenají dopad protitankové střely, explodují s cílem snížit její účinek. Střely Javelin jsou ale vybaveny dvěma hlavicemi. Reaktivní pancíř zničí pouze tu první, v ten okamžik ale vybuchne druhá hlavice, která ochranu tanku rozdrtí. Časový rozdíl je v tisícinách sekundy.

První hlavice zneškodní reaktivní pancíř

Druhá hlavice prorazí hlavní pancíř

Jeden kus Javelinu stojí asi 200 tisíc dolarů (bezmála 4,5 milionů korun), dokáže ale zničit obrněná vozidla v ceně několika milionů dolarů.

Zdroje fotografií: Wikimedia Commons - Sgt. 1st Class Ben Houtkooper 34th Red Bull Infantry Division [Public domain], Reuters, Shutterstock

zpět na menu

Průzkumný a útočný dron Bayraktar Výroba Turecko

Video: Reuters

Bezpilotní letoun určený k průzkumu, kdy předává zjištěná data v reálném čase. Je také schopen na zjištěné prioritní cíle sám útočit. Dron pohání levný pístový motor a v současnosti patří k nejžádanějším výrobkům tureckého obranného průmyslu. Nenáleží sice ve srovnání s americkými či izraelskými k nejsilnějším bezpilotním letounům, avšak v poměru cena-výkon patří k tomu nejlepšímu, co je na trhu. Turci Bayraktar nasadili do bojů v Libyi, kde se velmi osvědčil. Podobně efektivní byl v nedávné válce o Náhorní Karabach na straně Ázerbájdžánu proti Arménii. Při obraně Ukrajiny patří Bayraktary, které kupuje také Polsko, k nejúčinnějším zbraním - i průzkumným.

Maximální vzletová hmotnost: 630 kg
Maximální rychlost: 222 km/h
Vytrvalost letu: 24 hodin
Standardní výška letu: 7300 m

Maximální vzletová hmotnost: 630 kg Maximální rychlost: 222 km/h Vytrvalost letu: 24 hodin Standardní výška letu: 7300 m

Rozpětí: 12 m

Délka trupu: 6,5 m

Výzbroj: čtyři řízené střely, senzorová věž s kamerou, nočním viděním a laserovým zaměřováním

Zdroj fotografie: Wikimedia Commons - Bayhaluk (CC BY-SA 4.0)

zpět na menu

Balistická raketa Iskander-M Výroba Rusko

Video: Ministerstvo obrany RF

Mobilní balistické rakety krátkého dosahu Iskander-M patří mezi významné prvky ruské politiky jaderného odstrašení, jsou určeny k ničení protivzdušné a protiraketové obrany či významných pozemních cílů (letiště, velitelská stanoviště, komunikační střediska atd.). Jedna z verzí Iskanderu může být nosičem střely s plochou dráhou letu. Nejintenzivněji byly - ovšem s klasickou konvenční nejadernou hlavicí - nasazeny už v první vlně ruského útoku na Ukrajinu. Jen 24. února 2022 bylo vypuštěno 63 raket. Ruská armáda systémy Iskander-M poprvé nasadila roku 2008 ve válce proti Gruzii, použila je také o šest let později při vojenské intervenci v Sýrii. Kreml od roku 2009 hrozil umístěním systémů Iskander-M v Kaliningradu jako reakci na plánovanou instalaci amerických prvků protiraketové obrany ve střední a východní Evropě. Ačkoliv USA od vybudování ustoupily, komplexy Iskander jsou v Kaliningradu umístěny trvale.

Dolet:
500 km (exportní verze E: 280 km)
Přesnost:
Cíl zasahuje s odchylkou 2-5 metrů
Raketa letí po zploštělé balistické křivce, takže neopustí atmosféru. V závěrečné fázi letu může provádět manévry, takže je obtížněji zničitelná.

Délka
balistické
střely:

7,3 m

Přesnost: Cíl zasahuje s odchylkou 2-5 metrů. Raketa letí po zploštělé balistické křivce, takže neopustí atmosféru. V závěrečné fázi letu může provádět manévry, takže je obtížněji zničitelná.

Zdroj fotografie: Shutterstock

zpět na menu

Tank T-84 Výroba Ukrajina

Video: Malyshev Plant

Na Ukrajině zatím neprobíhají tankové bitvy, na které se v letech studené války chystaly armády Západu i Východu. I kvůli charakteru konfliktu mezi Moskvou a Kyjevem je přínos tanků menší, než se očekávalo. T-84 vznikl jako evoluce tanku T-80 z dob Sovětského svazu. Zásadním rozdílem je pohon naftovým motorem a svařovaná věž, tak jako na západních tancích. Má vynikající poměr výkonu k hmotnosti a stále patří k jedněm z nejrychlejších tanků světa.

7,86 m

Kulomety:
1 x 12,7 mm,
1 x 7,62 mm

Hmotnost: 46 t

Dojezd: 540 km

3,77 m

Osádka: 3

Kanon 125 mm

Výška:
2,27 m

Hmotnost: 46 t
Dojezd: 540 km

Zdroj fotografie: Wikimedia - 7th Army Training Command (Public domain)

zpět na menu

Bitevní útočný vrtulník Mi-24 Výroba SSSR, Rusko

Video: Youtube.com/tvarmy.cz

Tento vzdušný a stále smrtící bitevník (sovětská armáda ho nasadila už v Afghánistánu) má ve výzbroji jak ukrajinské, tak ruské letectvo. Je schopen ničit pozemní, námořní i vzdušné cíle. K jejich likvidaci používá hlavňovou výzbroj či řízené i neřízené rakety. Proti jiným bitevním vrtulníkům je schopen převážet i výsadek nebo náklad. Ukrajinské vrtulníky Mi-24 likvidovaly v prvních dnech války logistické kolony ruské armády. Mi-24 má ve výzbroji i české letectvo a v posledních letech je nákladně zmodernizovalo.

Průměr nosného rotoru: 17,30 m

Osádka:
2 + 8 členů výsadku

Maximální vzletová hmotnost:
11 500 kg
Maximální rychlost:
335 km/h
Dolet bez přídavných nádrží:
450 km
Dynamický dostup:
4800 m

Délka trupu:
17,51 m

Šířka trupu: 1,7 m

Dolet bez přídavných nádrží: 450 km
Dynamický dostup: 4800 m

Zdroj fotografie: Shutterstock

zpět na menu

Ruční protitankový raketový granát RPG-75 Výroba Česká republika

Video: Youtube.com/Jan Dvořák

Jde o pokračovatele velmi rozšířené zbraně RPG-7. Při použití jsou schopni dva vojáci vyřadit z boje během jedné minuty až šest pancéřovaných vozidel. Účinný je i k ničení objektů typů střílen, malých pevností či k eliminaci ostřelovačů ukrytých v oknech budov. Zbraň je však konstrukcí bojové hlavice primárně určena k propalování pancíře. Proti moderním tankům není český RPG-75 tak účinný jako Javelin, avšak v poměru cena-výkon má stále místo na bojišti.

Účinný dostřel: 300 m Typ bojové hlavice:
kumulativní nebo termobarická
Průbojnost: 300 mm RHA

Hmotnost granátu:
1,6 kg

Zdroj fotografie: Shutterstock

zpět na menu

Protiletadlová samonaváděcí střela FIM 92 Stinger Výroba USA

Video: Youtube.com/AiirSource Military

Střela proti letecké technice, zejména vrtulníkům, ale i letounům v nižších letových hladinách a střelám s plochou dráhou letu. Vojákovi stačí na zaměření cíle a odpálení šest sekund. Střela se na cíl navádí sama, útočník tak může ihned přebíjet a vyhledávat další cíl. Jde o zcela jiný Stinger než ten, který vyhnal sovětskou armádu z Afghánistánu. Současná generace Stingeru už není naváděná jen infračerveným zářením, doplňují ho další dva způsoby navádění. Účinnost nového typu této zbraně prokazují i výsledky z ukrajinského bojiště. Ukrajinci sestřelují Stingerem nejen vrtulníky či bitevní letouny Su-25, ale i nejmodernější výkladní skříň ruského bombardovacího letectva Su-34. Tento stroj velení ruského letectva široce mediálně prezentovalo při nasazení v Sýrii, protivníkům se tam nepodařilo žádný Su-34 sestřelit. Ukrajincům se to povedlo už několikrát.

76,2 mm

Délka střely: 150 cm

Hmotnost střely: 10,1 kg Účinný dostřel: minimální 200 m, maximální 8000 m

Hmotnost střely: 10,1 kg
Účinný dostřel: minimální 200 m, maximální 8000 m

Zdroj fotografie: Shutterstock | Oprava: Původně jsme měli chybně uvedený průměr střely 762 mm.

zpět na menu

Protiletadlový raketový komplet 9K310 Igla-I Výroba SSSR

Video: Ministerstvo obrany RF

Sovětský protějšek první generace střel Stinger zavedený v zemích Varšavské smlouvy a spřátelených režimů SSSR. Jeho výkony již dnes nejsou špičkové, zásadním problémem je nízká odolnost proti klamným cílům. Ve skladech tehdejších sovětských satelitů je této protiletadlové střely stále relativně dost a Igla-I může i přes své stáří plnit při obranných bojích ukrajinské armády stále cenné služby, zejména díky jejímu velkému množství.

72 mm

Délka střely: 167,3 cm

Hmotnost střely: 10,8 kg Účinný dostřel: minimální 500 m, maximální 5000 m

Hmotnost střely: 10,8 kg
Účinný dostřel: minimální 500 m, maximální 5000 m

Zdroj fotografie: Wikimedia - Vitaly V. Kuzmin (CC BY-SA 4.0)

zpět na menu

Bojové vozidlo pěchoty BVP-2 Výroba SSSR, licenčně i ČSSR

Video: Ministerstvo obrany Slovenskej republiky

Ve své době špičková útočná zbraň, která je ve výzbroji ukrajinské i ruské armády. Jeho primárním účelem je přeprava pěchoty na bojiště a její palebná podpora, se štěstím je schopen vést boj také proti tankům. V souladu se sovětskou doktrínou je schopen samostatné plavby, což je výhoda při překračování vodních toků. Nevýhodou pak nízká pancéřová a protiminová ochrana. Na současném bojišti už ale jde o zastaralý typ techniky.

Délka: 6,86 m

Hmotnost:
Dojezd:

14,3 t
600 km

Zbraň:
kanon 30 mm,
kulomet 1 x 7,62 mm,
protitanková řízená střela

Osádka:
3 + 7 členů výsadku

Výška: 2,07 m

Šířka: 3,09 m

Dojezd: 600 km
Zbraň: kanon 30 mm, kulomet 1 x 7,62 mm, protitanková řízená střela
Osádka: 3 + 7 členů výsadku

Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany Slovenskej republiky

zpět na menu

Salvový raketomet BM-21 Grad Výroba SSSR

Video: Ministerstvo obrany RF

I v moderním boji stále mimořádně výkonná zbraň, která má původ v sovětských kaťuších z let druhé světové války. Grad byl zkonstruován k palbě na velká uskupení pěchoty, ale i ničení palebných prostředků a bojové techniky protivníka. Od roku 1964 byl kromě sovětské armády zaveden do řady dalších vojsk téměř všech kontinentů s výjimkou Severní Ameriky, Austrálie a Antarktidy. Jedná se o levnou zbraň s velkým účinkem, jejíž používání v oblastech s civilním obyvatelstvem hraničí s válečným zločinem. Ukrajincům se Gradem dokonce podařilo těžce poškodit (podle některých zpráv potopit) nejmodernější ruskou válečnou loď, korvetu Vasilij Bykov.

Dojezd: 450 km Hmotnost: 13,7 t Zbraň:
40 kusů raket ráže 122 mm

Osádka: 3

Výška: 3,09 m

Délka: 7,35 m

Šířka: 2,4 m

Dojezd: 450 km
Hmotnost: 13,7 t
Zbraň: 40 kusů raket ráže 122 mm

Zdroj fotografie: Shutterstock

zpět na menu

Taktický raketový komplex OTR-21 Točka Výroba SSSR

Video: Ministerstvo obrany RF

Patřila do rodiny taktických raket armád Varšavské smlouvy, vysoce mobilní a přesná balistická střela, proti které je obtížná obrana. Může nést klasickou tříštivou hlavici, ale také biologickou, chemickou nebo jadernou. Jedna z bývalé výzbroje Československé lidové armády je k vidění ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech. Točka, která nahradila raketu Scud, má i dnes nespornou bojovou hodnotu a Rusko je až nyní přezbrojuje raketami Iskander. Točku má ve výzbroji i ukrajinská armáda, které se podle Kyjeva podařilo zasáhnout touto raketou vojenskou leteckou základnu Millerovo na území Ruska a zlikvidovat kromě jiné techniky také dva stíhací bombardéry Suchoj Su-30.

Délka střely

Vzletová hmotnost

Dolet

Rychlost

6,4 m

1,8 t

185 km

5,3 Mach

Zdroj fotografie: Shutterstock

zpět na menu

Komentář: Proč Rusko vede minulou válku?Milan Mikulecký, bezpečnostní analytik a poradce, který působí v oblasti Blízkého východu

Agrese Kremlu na Ukrajinu odhaluje starou pravdu, že armády a jejich generálové se často připravují na minulé války. Typické je to i pro postup ruské armády, například v pronikání tankových klínů bez zajištění letecké podpory. Ani plány na likvidaci politického vedení Ukrajiny a jeho nahrazení loutkovou vládou (což carské Rusko a pak i Sovětský svaz několikrát předvedly) nemohly kvůli podrobným zpravodajským informacím o přípravách ruské armády na útok obstát.

Fakt, že i bezesporu zkušený ruský generální štáb bojuje podle pravidel minulé války, lze přičíst několika příčinám.

Ruskou společnost stále více deformuje korupce, rozkrádání státního majetku. Třebaže v čele generálního štábu jsou špičkoví stratégové typu Valerije Gerasimova, jeho moderní strategie, unikátní bojový pěchotní komplet "vojáka budoucnosti" Ratnik, systém šifrovaného spojení ERA či nový tank T-14 Armata a těžké obrněné vozidlo T-15 nebyly do ruské armády nikdy masově zavedeny. Nic z této “supervýzbroje” nebylo do bojů na Ukrajině nasazeno. Proč? Astronomické částky, které Kreml investoval do modernizace armády, byly rozkradeny. Ve finále Rusko vytáhlo do boje techniku, na které sloužili tátové a dědečkové Rusů, kteří dnes umírají na Ukrajině. Ruská armáda není sborem, za který ho Kreml v posledních letech prezentoval na vojenských přehlídkách na Rudém náměstí.

Každý větší konflikt mění a nebo má vliv na rozvoj taktiky a strategie nasazení vojenských sil. I charakter bojů na Ukrajině ukazuje nejen české armádě, na co by se měla ve svém rozvoji zaměřit, jakkoliv si v některých směrech drží vysokou úroveň, například v ochraně svých počítačových sítí. Ruské armádě se naopak daří hackerské útoky na ty ukrajinské. Česká armáda jedná také o pořízení vlastní průzkumné družice. Získávání dat na bojišti a jejich předávání v reálném čase jednotkám na zemi totiž dnes rozhoduje o výsledku války. Právě tohle se podle všeho nedaří ruské armádě.

Na Ukrajině se opět také potvrzuje pravidlo, že pokud útočník nezíská vzdušnou nadvládu a pošle své letectvo nad území, které je nasyceno prostředky protivzdušné obrany (třebaže odpalovanými jen z ramene), vždy to vede k jeho velkým ztrátám. Česká armáda nevlastní například podobně výkonný systém, jako je protiletadlový přenosný raketový komplet země-vzduch Stinger. A zrovna tak nedisponuje dostatečným počtem kvalitních protitankových zbraní poslední generace typu Javelin (pouhých několik kusů je ve výzbroji 601. skupiny speciálních sil). Stejně je na tom s drony typu Bayraktar. Právě zmíněné systémy dnes v rukou ukrajinských vojáků vedou k citelným ztrátám ruské armády.

Pod vlivem války na Ukrajině investuje nicméně české ministerstvo obrany miliardu do nákupu průměrných ručních palných zbraní české výroby. Jakkoliv mají svůj nesporný význam, pistole a pušky nevyhrávají moderní válku. Množství v posledních letech armádou nakoupených ručních palných zbraní za sedm miliard navíc již v některých typech o mnoho převyšuje počty vojáků (26 000) i aktivních záložníků (3500). I bleskový nákup pistolí a útočných pušek místo střel Javelin, Stinger či dronů je tedy svým způsobem příprava na minulý ozbrojený konflikt.

 

Právě se děje

Další zprávy