"Myslím, že jsme svědky zrodu nového lídra opozice," zhodnotil Latuškovo vystoupení na Twitteru analytik Tadeusz Giczan. Právník, někdejší diplomat a bývalý ministr loajální režimu autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka podle něj tiskovou konferenci "zcela ovládl". Stal se pak také jedním ze členů vedení výboru.
Giczan, který působí na britské University College London a dění v Bělorusku sleduje dlouhodobě, si všiml zejména Latuškových dobrých rétorických schopností. "Tato země je ovládána KGB (běloruská a také původní sovětská tajná policie, pozn. red.), příslušníky policie a armády. My nejsme opozice, my jsme většina," argumentoval mimo jiné diplomat.
I think we are witnessing the emergence of the new opposition leader. I'm watching the first press-conference of the Coordination Council. Pavel Latushko (left), lawyer, diplomat and the former minister of culture, has completely hijacked it. Very strong speaker! pic.twitter.com/zSrCwOC9iy
— Tadeusz Giczan (@TadeuszGiczan) August 18, 2020
Nezávislé běloruské výzkumné centrum Belarus Digest už v roce 2016 označilo Latuška, tehdejšího Lukašenkova velvyslance v Paříži, za "liberální tvář režimu". Dnes sedmačtyřicetiletého muže tehdy analytici popsali jako "insidera, který by nakonec mohl vyjednávat s opozicí". Upozorňovali ale, že milovník Vídně a německé poezie, který si během působení v Polsku a Francii vybudoval důležité kontakty na Západě, byl zatím k režimu zcela loajální.
To se ale letos v srpnu změnilo. Pavla Latuška nyní odborníci označují za možného nového vůdce opozice. "On je tak trochu poutníkem mezi světy. Dokáže oslovit osoby ve státním aparátu, které si nepřejí žádné změny, ale zároveň promlouvá i k lidem v kulturní sféře nebo diplomacii, které je považují za žádoucí a nezbytné," míní Jörg Forbrig, odborník na střední a východní Evropu z berlínské pobočky amerického think-tanku German Marshall Fund.
Latuško poslední rok a půl šéfoval nejstaršímu běloruskému divadlu Janka Kupala v Misku. O vedoucí pozici přišel teprve minulý týden, jeho vyhození byla reakce na podporu protestní stávky zaměstnanců instituce.
"Latuško má dosah do kulturní sféry v zemi. Právě ta bývá v Bělorusku v podobně přelomových situacích velmi důležitá. Dokáže působit na širší společnost způsobem, který dalece přesahuje chladná politická vyjádření," vysvětluje berlínský analytik Forbrig. Diplomat byl známý svou oblibou běloruského jazyka, používal ho i v úřadech, které zastával, což je v převážně rusky hovořící zemi výjimkou. "Latuškovi jeho profil dodává na důležitosti i zajímavosti. I proto byl na úterní tiskové konferenci tolik vidět," říká Forbrig.
Vůdce z divadla
Koordinační výbor svolala Svjatlana Cichanouská, Lukašenkova volební vyzývatelka a manželka původního kandidáta běloruské opozice, se záměrem dojednat konec stávajícího prezidenta v úřadu a vypsat nové volby. O podporu požádala mezinárodní společenství, včetně Evropské unie. Ta oficiální výsledek voleb odmítla uznat.
Podle Forbriga je hledání lídra opozice přímo v Bělorusku jednou z nejdůležitějších otázek, na které se v tuto chvíli hledá odpověď. "Vedoucí osobnosti se v momentech zvratu formují na různých místech - během stávky v podniku, na shromážděních občanů, ale třeba právě i v divadle, kde vystoupil Latuško," míní. "Musíme mít ale na paměti, že vždycky to bude větší skupina lidí, kteří si budou možná dělat naděje na nějaké pozice, ne jednotlivec," podotýká.
Cichanouská hned po volbách uprchla do Litvy. Sama navíc nechce zemi vést dlouhodobě. Také výbor, který pomohla svolat, během první schůzky slíbil neprosazovat vlastní politický program. Hlavním cílem je ukončení násilí a vypsání nových voleb, ze kterých by vzešel právoplatný prezident.
Arménský scénář pro Bělorusko?
Pavla Latuška označuje Forbrig i další odborníci za někoho, kdo by byl ochotný o budoucím vývoji v zemi jednat také s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Moskva je pro Bělorusko nejdůležitější ekonomický i politický partner, společně tvoří takzvaný Svazový stát, který dává občanům obou zemí právo žít kdekoliv na jeho území.
Opoziční představitelé toho o své preferované zahraniční politice dosud veřejně příliš mnoho nesdělili. Během úterní tiskové konference ale Maria Kolesniková, jedna ze členek protilukašenkovské předvolební kampaně, prohlásila, že opozice nemá v plánu opouštět Svazový stát a přeje si pragmatické vztahy jak s Evropskou unií, tak Ruskem.
Ruský prezident ve středu prostřednictvím svého mluvčího uvedl, že nyní není ruská vojenská pomoc Minsku, o které se v minulých dnech mluvilo, potřeba a že Bělorusové by si situaci měli vyřešit sami. Podle Jörga Forbriga je nyní jednou z pravděpodobných a pro Rusko přijatelných možností dalšího vývoje scénář takzvané "arménské sametové revoluce". Tu zažila kavkazská republika před dvěma lety a vedl ji opoziční poslanec Nikola Pašinjan, pozdější prezident, který si ale souběžně vyjednal také podporu z Moskvy. Pašinjan byl letos v srpnu jedním z prvních zahraničních politiků, kteří Lukašenkovi pogratulovali k vítězství.
"Arménie je příkladem změny vlády v postsovětském prostoru, která se odehrála bez ruského zásahu. A také v Bělorusku je jednou z variant vývoje to, že Rusko nebude mít problém s tím, aby Lukašenko odstoupil," vysvětluje Forbrig.
Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky v Praze s tím ale nesouhlasí. "Bylo by to z pohledu běloruské společnosti určitě preferované, odhlédnout od geopolitiky a soustředit se na domácí cestu. Bělorusko ale sousedí se zeměmi NATO a není na Rusku tolik závislé vojensky. Takže si myslím, že tohle nesedí," míní.
Sám Forbrig připouští, že možnosti jsou nadále zcela otevřené. "Záleží, co udělá Rusko. Putin se zatím drží velmi zpátky, podle mě proto, že byl vývojem hodně překvapen. Lukašenko se ho vlastně docela pochybně snaží vtáhnout do hry, demonstrace prezentuje jako protiruské ohrožení organizované ze Západu, ačkoliv je zjevné, že o mezinárodní otázky nejde. Už je ale na konci svých možností," hodnotí.
Analytici se shodují, že pro Putina by bylo velmi nákladné udržet Lukašenka v úřadu. "Pokud svou pozici ztratí a na jeho místo přijde někdo, kdo zachová dnešní hlubokou závislost na Moskvě, nebude to pro Rusko ohrožující. Putin pak bude samozřejmě s tímto novým člověkem jednat. Nátlak může uplatnit vždy, když by se zdálo, že se Minsk chce vzdalovat," nastiňuje jednu z variant vývoje německý odborník.
