Běloruští vojáci mají radši Rusko než Lukašenka. Na Západ kašlou, říká analytik

Jan Gazdík Jan Gazdík
19. 8. 2020 5:30
Klíčovou úlohu v napjaté situaci v Bělorusku, které zažívá masové protesty proti prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, může sehrát armáda. Běloruští důstojníci jsou podle bezpečnostního experta Lukáše Dyčky z estonské Baltic Defence College výrazně nakloněni Moskvě. "Rusko je pro ně vzorem, z něhož si berou inspiraci a příklad," říká v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Alexandr Lukašenko (uprostřed) s běloruskými vojáky.
Alexandr Lukašenko (uprostřed) s běloruskými vojáky. | Foto: Profimedia.cz

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v reakci na masové protesty přesunuje elitní výsadkovou brigádu k západním hranicím s Polskem, odkud podle něj hrozí jeho zemi nebezpečí. Netají se navíc tím, že pokud to bude nutné, s udržením u moci mu může pomoci ruská armáda. Jak si na tom ale stojí ta běloruská?

Asi se ptáte nejen na její úroveň, ale i její loajalitu k Lukašenkovu režimu. Možná vás překvapím, ale je mu méně nakloněná, než by se mohlo na první pohled zdát.

Čím to je?

Většina důstojníků absolvovala ruské vojenské či vyšší válečné školy, a jsou tedy mimořádně proruští. A uvědomují si to především v Estonsku či v pobaltských zemích, že běloruská armáda je a bude nejvíce proruským elementem v běloruské společnosti. Její armádní elita má nejenom zkušenosti z ruských vojenských škol, ale také úzké osobní vazby na vlivné ruské velitele.

Rusové se mimochodem o běloruské vojenské studenty vždy velmi dobře starali s tím, aby načerpali co nejvíce ruské kultury. Z toho pak logický pramení velký obdiv běloruských důstojníků nejenom k ruské kultuře, ale i armádě.

Proč jsou vlastně tito vojáci, jak říkáte, nepříliš naklonění prezidentovi Lukašenkovi?

Už asi tak šest sedm let byl právě Lukašenko brzdou úzké spolupráci s Ruskem. No a běloruská vojenská elita by si ji naopak přála co nejtěsnější.

Znamená to snad, že armádní špičky mohou časem hodit Lukašenka přes palubu a přiklonit se ještě těsněji k Rusku? A ptám se i proto, že Lukašenko se - alespoň verbálně - na vojenskou pomoc Ruska odvolává.

Odpovím trochu jinak. Mnohá česká média se velmi mýlí, když se domnívají, že Bělorusové, kteří nyní protestují na náměstích proti prezidentu Lukašenkovi, jsou automaticky prozápadní. A každý, kdo podporuje Lukašenka, je naopak proruský. To je ale obrovská hloupost a nesmysl.

Lidé, kteří se nyní bouří proti Lukašenkovi - a vztahuje se to i na armádu -, jsou velmi často naklonění Rusku. Prezidenta Vladimira Putina mají rádi. Na Západ tedy buď kašlou, často o něm nic nevědí, anebo je vůbec nezajímá. Proto bych byl velmi opatrný k apelům, že bychom měli běloruské demonstranty podpořit. Může totiž jít o skupiny, které jsou mnohem více proruské než samotný Lukašenko, který naopak v posledních letech moc proruský není.

Možná nevíte, že mnozí běloruští armádní důstojníci opouští nyní armádu s tím, že odmítají plnit protizákonné rozkazy. Logicky se podle mě bojí toho, že další vládnoucí elita by je mohla vyšetřovat či poslat za mříže. Ani podobné postoje ale neznamenají, že tito lidé jsou prozápadní. Znovu říkám: zejména v případě armády si naopak přejí ještě těsnější a užší integraci s Ruskem. Rusko je pro ně vzorem, z něhož si berou inspiraci a příklad.

Často bývají nynější protivládní protesty Bělorusů srovnávány s těmi na ukrajinském Majdanu před šesti lety…

Nesrovnával bych je. Pokud byly ukrajinské protesty vyvolány i tím, že Ukrajinci viděli v západních demokraciích určitý vzor, tak v Bělorusku tomu tak rozhodně není. Bělorusové protestují proti Lukašenkovi jednoduše proto, že už přestala fungovat společenská smlouva, kterou jim tento prezident nabízel: "Já vám zaručím bezpečnost, práci a relativní blahobyt a vy za to nebudete demonstrovat."

Jenomže bezpečnost jim už Lukašenko nějakou dobu není schopen zaručit. Lidé si navíc uvědomují, že jsou chudší než jejich profesní protějšky v Rusku, kde to dobře znají. Že se zkrátka Rusové mají v některých ohledech mnohem lépe než Bělorusové.

A pokud se ptáte na morálku běloruských vojáků a jejich loajalitu k Lukašenkovu režimu, tak si dovolím připomenout dilema ukrajinských vojáků, kteří sloužili na Krymu v době jeho ruské anexe. Jednoduše stáhli vlajku Ukrajiny a vyvěsili místo ní tu ruskou. Zejména když viděli, že ruští velitelé jsou pětkrát lépe placení než oni. Jinými slovy: inspirace Západem minimální a naopak obdiv k Rusku byl u těchto ukrajinských vojáků poměrně intenzivní. A stejné je to v Bělorusku.

Výsadkáři mezi demonstranty

Jaká je vlastně struktura běloruské armády? Převládá v ní stále sovětský vzor?

Od roku 2016 se Bělorusové řídí novou vojenskou doktrínou. Začaly se snižovat počty těžké techniky - letadel, tanků či dělostřeleckých systémů. Podporovány jsou naopak paradesantní či speciální síly. K dnešku jich je asi kolem šesti tisíc, což je na 48tisícovou armádu hodně. Právě do těchto rychle nasaditelných sil se v Bělorusku v posledních letech hodně investovalo.

Motiv je jednoduchý. Zaprvé to stojí mnohem méně než těžké obrněné jednotky a za druhé právě tito speciálové mohou, jak se alespoň Lukašenko domnívá, pomoci v nejvyšší nouzi s potlačením demonstrací.

Vztahuje se vaše hodnocení loajality běloruské armády i na tyto speciální síly?

Někteří výsadkáři byli údajně viděni jako protestující i na demonstracích. Ale i v jejich případě platí, že protesty výsadkářů či příslušníků speciálních sil proti Lukašenkovi nelze číst jako vyjádření jejich prozápadního postoje.

Při pohledu na agenturní snímky si nelze nevšimnout shody v technice běloruské a ruské armády. Jak to vysvětlit?

I v této oblasti jde o další úzké a zajímavé propojení Ruska a Běloruska. Bělorusové dodávají například ruské armádě těžké mobilní nosiče jejich strategických nukleárních raket. Například právě v této oblasti jsou Bělorusové velmi dobří. V některých ohledech jsou Rusové na běloruských zbrojních dodávkách dokonce závislí.

A zajímavé je i to, že právě dělníci zbrojovky, která vyrábí zmíněné mobilní nosiče ruských raket, vypískali Lukašenka skandováním, aby už rezignoval. Tento podnik je přitom jakousi výkladní skříní běloruského strojírenství. Jeho dělníci a konstruktéři si ale moc dobře uvědomují, že většina jejich produkce bude vždy směřovat do Ruska či na postsovětský trh, takže ani oni nemají určitě problém s ruským prezidentem Putinem.

V čem vlastně může teď Rusko pomoci Bělorusku? Ať již vojensky, či ekonomicky.

Něco už jsem zmínil. Běloruské ekonomice už ale Moskva léta výrazně pomáhá "jen" tím, že mu dodává ropu a zemní plyn za dumpingové ceny. Bez těchto dodávek by běloruská ekonomika rychle zkolabovala.

Běloruská ekonomika na druhé straně profituje na sankcích Evropské unie proti Rusku. Tím, že se Rusko uzavřelo, se Bělorusku otevřel obrovský trh pro jeho zemědělské produkty a potraviny, což v menší míře platí i pro dodávky zboží Ruska Bělorusku. Sankce unie tedy paradoxně ještě více propojily ekonomiky těchto dvou zemí.

Demonstrace se Putinovi hodí

Nakolik je vlastně reálná vojenská pomoc Ruska Bělorusku?

Lukašenko je pro Putina stále větší přítěží. Rusko chtělo mít už před minimálně šesti lety vojenské základny v Bělorusku, Lukašenko ale tyhle plány Kremlu významně brzdil. Nepokoje v Bělorusku se teď proto ruskému prezidentu Putinovi ohromně hodí do jeho strategických plánů. Do Běloruska by teď mohli Rusové poměrně snadno nasunout významné síly svého Západního vojenského okruhu, což by jim mohlo pomoci v jejich postulované hrozbě od zemí NATO.

Souvisí s tím snad nějak Lukašenkovo zastrašování Severoatlantickou aliancí? Anebo i manévry běloruské armády na hranicích s Polskem?

Nevím, zda souvisí, ale je to realita, od které už není moc daleko k vyžádanému příjezdu ruské armády do Běloruska. K tomu se hodí jak ruské výsadkové jednotky, tak zejména 144. motostřelecká divize, která vznikla před čtyřmi lety. Dislokovaná je mimochodem přímo u běloruských hranic. K jejím hlavním operačním úkolům patří pomoc Bělorusku.

A může snad Rusko Lukašenkovi pomoci i s bojem proti "vnitřnímu nepříteli"?

Dokonce významněji než vojensky. Má velké zkušenosti s pomocí vládnoucím režimům ve Venezuele či Sýrii. Taková pomoc se ale už pochopitelně odehrává skrytě a velmi sofistikovaně.

Rusové se především ve Venezuele naučili být jakýmsi integrátorem. Jejich tajné služby se speciálními silami na sebe navážou ještě jakž takž fungující struktury rozpadajícího se státu - ať již části armády, či policie - s tím, že postupně nahradí jejich nepříliš funkční velení a řízení. Venezuele tak pomáhají, aby její silové složky fungovaly dál. V jisté míře by tomu tak mohlo být i v Bělorusku.

Znamená to snad, že Kremlu vyhovuje, kam až svou zemi Lukašenko dovedl? A bude ho snad podporovat přesně jen do chvíle, dokud to bude vyhovovat Putinovým záměrům, aby se pak Lukašenka v předem naplánovaný čas zbavil?

A já si dokonce myslím, že to, jak dopadly běloruské volby, mohl být i důsledek tlaku Kremlu, aby Lukašenka dostal tam, kam už ho dlouho chtěl mít - k rozmístění ruských vojenských základen v Bělorusku.

Umím si představit, že Rusové se Lukašenka časem zbaví. Ne ale hned a ne, pokud bude dělat to, co se mu řekne.

Jestliže totiž Putin dostane své vojáky do Běloruska, tak půjde o bezprecedentní strategický úspěch Moskvy a nikdo proti tomu nebude moci dělat absolutně nic. Západ totiž v Bělorusku nikdo nechce a on ani nemá žádné nástroje, jak tomu zabránit. Vše v Bělorusku teď zkrátka a dobře hraje Moskvě do karet.

Putin jako zachránce

Poněkud spekulativně se zeptám: Jak by mohl vstup ruské armády do Běloruska vypadat?

Vycházejme z toho, že Bělorusové mají Rusy obecně velmi rádi. Rusové tedy nebudou tak hloupí, aby do Běloruska nějak násilně vtrhli. Nepřevezmou na sebe obraz, že za všechno mohou oni, tak jako se to stalo na Ukrajině. Rusové teď Lukašenka zatím ještě potřebují. Nechají ho ale v problémech ještě pěkně vykoupat, aby se na něj vylila všechna nenávist demonstrantů. Až potom může přijít na scénu Rusko jako vzor stability a možná i protektor, který Bělorusům zajistí bezpečnost a prosperitu.

Pokud by Rusko vtrhlo do Běloruska jako na Ukrajinu, všechna nenávist by se obrátila proti Rusům a oni by ztratili všechnu podporu, které se u Bělorusů těší. Všimněte si mimochodem, že ruskou vojenskou podporu, které se dovolává Lukašenko, ruský prezident Putin nijak nekomentoval.

Žijete a přednášíte v Estonsku. Jak Estonci vnímají události v nedalekém Bělorusku?

Zatím to nijak neprožívají. Fakt ale je, že všichni tři premiéři pobaltských států volají po nových prezidentských volbách v Bělorusku. Pobaltské země mají již tradičně vstřícný vztah k běloruské opozici. O něco specifičtější situace je v Litvě, kde aktivně působí běloruské opoziční organizace a kam utekla běloruská prezidentská opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská. V Litvě proto vnímají vše, co se děje v Bělorusku, dost citlivě. Samozřejmě i proto, že s Běloruskem sousedí.

Přednáším tu i ukrajinským armádním důstojníkům, kteří mají obavy, že události v Bělorusku by mohly v jejich zemi spustit destabilizující řetězec nejrůznějších akcí. A obavy mají tito vojáci i proto, že Ukrajina není ani zdaleka tak stabilní zemí jako pobaltské státy.

Video: Bojím se krveprolití, není legální cesta ke změně režimu, říká disident Jandjuk

U protestů vidím zrod národu, nikdy se nic takového nestalo, snad to povede k tomu, že se národ osvobodí, říká Vladislav Jandjuk o situaci v Bělorusku | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 6 minutami

Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 370,2 miliardy korun

Státní dluh stoupl v prvním čtvrtletí o 370,2 miliardy korun na 2,42 bilionu korun. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit splátky dluhopisů a pokrýt letošní schodek státního rozpočtu. Sněmovna zvýšila schodek v únoru kvůli dopadům šíření koronaviru a daňových změn z 320 na 500 miliard korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 226 121 korun.

Ministerstvo informovalo, že v prvním čtvrtletí umístilo na domácím finančním trhu státní dluhopisy za 231,8 miliardy korun, a plně tak pokrylo korunové splátky státního dluhu v letošním roce a zároveň částečně předfinancovalo letošní schodek státního rozpočtu.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Komise potvrdila, že bývalý šéf slovenské policie spáchal sebevraždu

Komise zřízená slovenskou ministryní spravedlnosti potvrdila, že vazebně stíhaný bývalý šéf slovenské policie Milan Lučanský zemřel na konci loňského roku po pokusu sebevraždu. Novinářům to řekl Tomáš Čitbaj, šéf komise, jejímiž členy byli i zástupci opozice či někdejší česká veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Lučanský byl ve vazbě kvůli obvinění z korupce.

"Komise nezjistila skutečnosti, které by zpochybnily informaci, že příčinou smrti bylo sebepoškození pana Lučanského, tedy pokus o sebevraždu," uvedl Čitbaj. Dodal, že tento závěr podpořilo při hlasování 14 členů komise, dva opoziční poslanci byli proti a jeden zákonodárce nehlasoval.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V nominaci osmnáctky jsou Jiříček a Svozil, do USA poletí i dva náhradníci

Celkem 27 hokejistů je v nominaci reprezentační osmnáctky na mistrovství světa, které uspořádají od 26. dubna do 6. května americká města Frisco a Plano. Ve výběru kouče Jakuba Petra jsou tři brankáři, osm obránců a 16 útočníků, nechybí zadáci David Jiříček se Stanislavem Svozilem či kvarteto krajánků z Finska a Švýcarska. Trenéři berou do zámoří i s ohledem na zdravotní rizika dva hráče navíc jako náhradníky.

Širší nominace českých hokejistů na MS hráčů do 18 let v USA:

Brankáři: Patrik Hamrla (Karlovy Vary), Tomáš Suchánek (Třinec), Oliver Šatný (Mladá Boleslav),

obránci: David Jiříček (Plzeň), David Moravec (Mladá Boleslav), Matěj Pinkas (Hradec Králové), Stanislav Svozil (Brno), Jakub Šedivý (Liberec), David Špaček (Litoměřice), Jiří Ticháček (Kladno), Tomáš Hamara (Tappara Tampere/Fin.),

útočníci: Petr Moravec, Lukáš Pajer, David Skuhrovec, Matyáš Šapovaliv (všichni Litoměřice), Jiří Kulich, Dominik Rymon (oba Karlovy Vary), Jakub Altrichter (Šumperk), Jakub Brabenec (Brno), Marcel Marcel (Plzeň), Matouš Menšík (Jihlava), Martin Ryšavý (Vítkovice), Šimon Slavíček (Slavia Praha), Gabriel Szturc (Mladá Boleslav), Jaroslav Chmelař (Jokerit Helsinky/Fin.), Jakub Kos (Ilves Tampere/Fin.), Šimon Marha (Ambri-Piotta/Švýc.).

před 1 hodinou

Koncert Stinga ve Slavkově byl potřetí odložen

Pořadatelé museli už potřetí odložit koncert britského hudebníka Stinga ve Slavkově u Brna, znovu o rok. Nový termín je 31. července 2022, dosud se počítalo s letošním 25. červencem. Důvodem pro odklad je stejně jako loni pandemie koronaviru. Vstupenky zůstávají v platnosti, oznámila agentura Live Nation.

Mnohonásobný držitel ceny Grammy měl v zámecké zahradě zahrát už předloni. Na poslední chvíli koncert zrušil ze zdravotních důvodů. Kvůli pandemii nového typu koronaviru pak nevyšlo ani loňské vystoupení a fanoušci Stinga budou zklamaní také letos.

Slavkovská zámecká zahrada měla být jednou ze zastávek prodlouženého turné s programem My Songs. Jako předkapela měli vystoupit Vojtěch Dyk s B-Side Bandem a Lenka Nová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy