Režimy obou zemí jsou spojenci. Nebylo proto překvapením, že kazašský prezident požádal při potlačování mohutných protivládních protestů o vojenskou pomoc právě členské země Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) v čele s Ruskem. Moskva posílá do Kazachstánu nejvíce vojáků. Podíl ostatních členských zemí je spíše symbolický, aby to nevypadalo, že intervenuje pouze Rusko.
Na otázku, zda sepětí své země s Ruskem podporuje i většina Kazachů, nelze podle Slavomíra Horáka z pražského Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy jednoznačně odpovědět.
"Ten pohled na Rusko je dost pestrý. Na jedné straně jsou Kazaši, kteří rusky neumějí, nejsou integrováni do ruskojazyčného prostředí, nesledují ruská média. Myslím, že těch demonstrací proti režimu se účastní hlavně lidé z této skupiny," řekl Horák Aktuálně.cz.
"Na druhé strany je kazašské obyvatelstvo, které je výrazně rusifikované, jsou to z větší části lidé ve městech. Škála názorů je tam v tomto směru široká a nedá se opravdu říci, že jsou Kazaši jednoznačně proruští nebo naopak," vysvětluje odborník.
Ruská populace v Kazachstánu žije hlavně na severu a severozápadě země. Čas od času se u obou sousedů objevují diskuse na téma, zda by Rusko nemělo tyto oblasti anektovat. Ve středu dokonce poslanec ruské Dumy Sultan Chamzajev řekl, že Kazachstán by se celý měl stát součástí Ruska.
"Hlasy o ruské anexi tohoto území se objevují na obou stranách hranice. Upřímně řečeno si ale myslím, že Rusko k ničemu takovému nemá důvod. Kazašský režim je vůči Moskvě loajální, takže není v zájmu Rusů tu zemi nějak rozdělovat a působit jí komplikace podobně, jako to činí na Ukrajině. Hlavním cílem Moskvy je loajální a předvídatelný režim v Kazachstánu," soudí Horák.
Napětí mezi Rusy a Kazachy nejvíce gradovalo na konci osmdesátých let, ještě v době existence Sovětského svazu. V roce 1986 jmenoval tehdejší vůdce SSSR Michal Gorbačov do čela republikového Ústředního výboru komunistické strany v Kazachstánu etnického Rusa Gennadije Kolbina. Vyvolalo to velké a násilné protesty. Nakonec v roce 1989 Kolbina nahradil Kazach Nursultan Nazarbajev.
Nazarbajev přichází o vliv
Nazarbajev vedl Kazachstán coby prezident až do roku 2019, kdy oficiálně odstoupil. Stále si však zachovával z pozadí rozhodující vliv a jeho rodina ovládala kazašskou ekonomiku.
To se teď zřejmě mění. Současný prezident Kasym-Žomart Tokajev ve středu prohlásil, že Nazarbajeva odvolal z pozice předsedy Bezpečnostní rady a funkci převzal sám.
"Ve změnu režimu nebo dokonce v posun od autoritářství k demokracii nevěřím, k tomu jsem velmi skeptický. Režim s ruskou pomocí myslím ty protesty ustojí a krvavě potlačí. Možné jsou ale změny ve vedení země. Sice nevíme, co přesně se odehrává mezi mocenskými špičkami, ale vypadá to, že dlouholetý prezident Nursultan Nazarbajev a lidé z jeho okolí jsou na odchodu. Takže je možný určitý posun moci směrem k současnému prezidentovi," říká Horák.
Analytik George Vološin z výzkumného centra Aperio v Paříži řekl deníku Financial Times, že v Kazachstánu bojují dvě vlivné skupiny o to, kdo ovládne byznys a politiku. Kazachstán je bohatý na ropu, zemní plyn a uran. A tento výnosný byznys dosud ležel v rukou příbuzných nebo blízkých spolupracovníků bývalého prezidenta Nazarbajeva.
"Vypadá to, že Nazarbajev a jeho okolí budou v tomto souboji odstaveni, že jejich éra končí. Protesty lidí vyvolala špatná ekonomická situace a fakt, že Nazarbajevův klan celou zemi ovládal, aniž by připustil jakékoliv reformy nebo změny," soudí analytik.
Kazachstánem kolují zprávy o tom, že jedenaosmdesátiletý Nazarbajev odletěl se svojí rodinou letadlem do zahraničí, ale zatím nejsou potvrzené.
Video: Následky brutálních střetů v Kazachstánu
