"Máme zprávy, že část policie a ozbrojených složek přešla na stranu protestujících. V centru Almaty zní prudká střelba, ale je těžké něco ověřit z místa. Režim podcenil nespokojenost lidí," uvedl novinář z Rádia Svoboda.
Překvapilo vás, co se děje v Kazachstánu? Že situace zašla tak daleko?
Lidé, kteří dlouhodobě sledují dění v Kazachstánu, moc překvapení nejsou. Dlouho se k něčemu takovému schylovalo. Začalo to stávkou a protesty pracovníků v ropném průmyslu ve městě Žanaozen na západě země v roce 2011. Tam se před deseti lety konaly velké protesty za lepší pracovní podmínky a vyšší platy, ale režim je krvavě potlačil (události jsou známé pod názvem žanaozenský masakr: policie v noci z 16. na 17. prosince 2011 zastřelila šestnáct demonstrantů - pozn. red.).
Během posledního roku se objevovaly takové požadavky mezi lidmi po celé zemi. Stěžovali si na špatné životní podmínky, nedostatečné sociální zabezpečení. Státní média to ale naprosto ignorovala, stejně jako vláda. Teď došlo k tomu, že vybuchla nespokojenost mnoha lidí najednou. Protesty podporuje řada obyvatel z různých profesních skupin a různých míst v Kazachstánu. V posledních dvou dnech se situace vymkla kontrole a ten rozsah nepokojů, ten mohutný výbuch, přece jen asi nikdo nečekal.
Dá se říci, že mnoho lidí chce proměnu režimu a zásadní politické změny? Že se nespokojí s něčím menším?
Ano, teď už to tak je. Zpočátku šlo o bezprostřední nespokojenost se zdražením zkapalněného plynu, protože to je v Kazachstánu dost zásadní záležitost. Devadesát procent Kazachů používá LPG jako palivo do svých aut.
Pak prezident rozhodl, že zdražení se zruší, ale stejně se protesty nezastavily. Přišlo to příliš pozdě, tyto kosmetické změny už mnoha lidem nestačí. Volají po rezignaci prezidenta, rozpuštění parlamentu a nových volbách. Požadavky jsou už jasně politické.
Na demonstracích lidé volají "Dědo, odejdi", což je vzkaz dlouholetému exprezidentovi Nursultanu Nazarbajevovi. Ten před více než třiceti lety ukradl moc v zemi a drží ji dál, i když (v roce 2019) oficiálně odstoupil. Na částečné ústupky ze strany režimu už je pozdě.
Jsou nějaké zprávy o tom, že lidé z bezpečnostních a ozbrojených složek sympatizují s povstáním a přidávají se na jeho stranu? Nebo je to spíše jako v Bělorusku, kde během protestů zůstali loajální Alexandru Lukašenkovi, a jeho režim tak přežil?
Dostáváme informace z různých míst a regionů, že část policie a bezpečnostních složek je na straně protestujících. Ale je těžké něco ověřit, některé zprávy si odporují a už od středy je těžké navazovat spojení s kýmkoliv v Kazachstánu. Internet nefunguje a ze zahraničí je těžké se dovolat do Kazachstánu i telefonem.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev požádal Rusko a jeho spojence o pomoc, ruští výsadkáři se už přesunují do Kazachstánu. Očekáváte, že Rusko nasadí na obranu režimu tvrdou sílu a bude ho chtít udržet za každou cenu?
Oni tomu říkají, že vysílají mírové jednotky na udržení stability Kazachstánu. Víme, že Rusové se rozhodli do Kazachstánu vstoupit, ale zprávy o rozmístění ruských vojáků ve městech zatím nemáme. Ráno se mi podařilo spojit s jedním kolegou v Almaty a ten říkal, že je ve městě slyšet prudká střelba. Není ale jasné, zda jsou tam ruští vojáci.
Bude tedy Putin bránit kazachstánský režim proti opozici za každou cenu? Může být pro něj problém, že část ruské armády se nyní soustřeďuje podél Ukrajiny?
Dosavadní prohlášení Kremlu jsou opatrná. Jestli ruská armáda vstoupí přímo do pouličních bojů, to si v tuto chvíli netroufám předpovídat. Bohužel pro Kazachstán vláda a režim prostě nebraly na vědomí, že stoupá nespokojenost lidí, podcenily to a začaly vyzývat k dialogu pozdě.
