Kanadský premiér doufal, že narychlo svolané volby mu zajistí pohodlnou většinu v dolní komoře parlamentu. Mělo se tak ukázat, jak si Kanaďané představují obnovu země po pandemii. Jenže jeho Liberální strana má v průzkumech přes 30 procent a stejně by měla získat i nejsilnější opoziční Konzervativní strana.
Plán nevyšel, jak Trudeau doufal. Během kampaně se opakovaně setkával se svými odpůrci, kteří protestovali proti povinnému očkování i dalším protipandemickým opatřením. V jednom případě po něm dokonce házeli štěrk. Minulý týden se tyto skupiny scházely k protestům přímo před kanadskými nemocnicemi.
Těchto nálad ve společnosti využívá Maxime Bernier, bývalý ministr zahraničí v kabinetu konzervativců. Poté co prohrál boj o post šéfa strany, založil v roce 2018 svou vlastní. Krajně pravicová Strana lidu zatím nikdy v parlamentu nebyla a při posledních volbách získala jen 1,6 procenta. To se teď ale může změnit.
Podle posledních průzkumů se strana pohybuje okolo sedmi procent. "Šílený Max", jak se Bernierovi přezdívá už mnoho let kvůli neochotě elegantně řešit spory, ji popisuje jako koalici lidí, "kteří mají dost tradičních politiků". Slibuje omezení migrace, uvolnění zákonů o držení zbraní a odmítnutí "alarmismu spojeného s klimatickou změnou".
Současným volbám pak dominuje koronavirus. Osmapadesátiletý politik označil stav v zemi, kde se například státní zaměstnanci musí povinně očkovat, za autoritářský. Covidové pasy, podobné těm v Česku, zase podle něj vytváří dvě skupiny obyvatel, přičemž někteří mají více práv než jiní.
Kanada přitom patří mezi nejproočkovanější země na světě, obě dávky vakcíny zde dostalo 69 procent obyvatel. Přesto podle analytiků stojí právě rétorika proti očkování za náhlým růstem podpory pro Stranu lidu.
"Hodně bylo vytvořeno tím, že si strana uvědomila, že ve společnosti panují i nálady proti lockdownům a očkovacím pasům," vysvětluje pro britskou stanici BBC Elizabeth Goodyearová-Grantová, politoložka z Queens University.
"Je to krize"
Strana lidu se v průzkumech dostala na čtvrté místo a předhonila už zavedené menší partaje, jako jsou třeba zelení. Podle politoložky přebírá voliče téměř každé straně, což naznačuje, že "lidem napříč politickým spektrem se nelíbí některá protipandemická opatření". Nejvíce hlasů ale ukrajuje právě Konzervativní straně, odkud Bernier sám odešel.
Jedním z takových příznivců "Šíleného Maxe" je i dvaatřicetiletý Scott Green z malého města v Ontariu. Tvrdí, že Berniera podporoval už v době, kdy byl členem konzervativců. Řadu lidí ale podle něj přilákal až kritikou vládních opatření.
"Jsem plně naočkovaný a věřím ve vědu. Ale se zavedením povinného očkování se lidé, kteří naočkovaní nejsou, nemůžou najíst v restauraci nebo jít do kina či na zápas," vysvětluje pro BBC. Zákazy vycházení a další omezení podle něj navíc silně zasáhly podnikatele.
"Lockdowny byly strašně těžké pro podnikatele a nikdo nemluví o drogových úmrtích, sebevraždách nebo depresích, které byly toho následkem," tvrdí. "Strana lidu o tom mluví a snaží se na to přenést naši pozornost. Je to krize."
Návrat ke kořenům
Steven Weldon, ředitel Centra pro studium veřejného mínění na kanadské Univerzitě Simona Frasera, si přesto nemyslí, že se "Šílený Max" a jeho strana stanou důležitým hráčem ve volbách. Partaj má málo členů, takže nekandiduje ve všech volebních okrscích, a přitom její podporovatelé jsou roztroušeni po celé Kanadě. Weldon dokonce zpochybňuje, že se vůbec dostane do parlamentu.
Otázkou podle expertů také je, jak si strana povede, až koronavirové potíže skončí. "Zapomínáme na to, protože jsme uprostřed voleb a uprostřed pandemie. Ale když odstraníte problémy spojené s pandemií, myslím, že se část její podpory rozptýlí," tvrdí Goodyearová-Grantová.
Podle Weldona se Strana lidu vrátí ke svým starým tématům. "Řekl bych, že trochu změní své slogany a budou víc odpovídat tradiční extremistické pravicové straně. Tyto strany definuje především odpor k imigraci," dodává.
