Harrisová měla během debaty jasný cíl - znejistit exprezidenta Donalda Trumpa a televizní duel vyhrát. To se jí podle amerických médií podařilo. Tamní média, včetně těch konzervativních, která tradičně fandí republikánům, se shodla, že si vedla mnohem lépe než její soupeř.
Pokud ale bylo cílem přesvědčit nerozhodné voliče, tak ti z duelu radost neměli. "Viděla jsem pořád to stejné dokola," popsala hned po debatě v živém vysílání stanice NBC News volička z Pensylvánie. Další s ní souhlasili. Politici se podle nich zaměřovali na vzájemné útoky a na vlastní agendu zapomněli. Už průzkum agentury Siena a deníku New York Times ze začátku září ukázal, že 28 procent lidí, kteří zvažují kandidátku demokratů volit, se o jejích plánech potřebuje dozvědět víc.
Jako během celé své kampaně i v debatě Harrisová zdůraznila, že se chce zaměřit na střední třídu a pomoci jí s rostoucími cenami. Uvedla, že hned první den v úřadu by se pokusila snížit ceny potravin a bydlení pro pracující rodiny. Jak přesně to chce udělat, už ale zdaleka tolik jasné není.
Chce rozšířit dvě daňové úlevy - na příjem a děti -, které by podle kampaně využilo 100 milionů rodin. Harrisová chce do nich zahrnout i daňové úlevy ve výši 6 tisíc dolarů (v přepočtu skoro 140 tisíc korun) pro rodiny s novorozenci, píše deník Washington Post.
Levnější bydlení
Dalším předvolebním slibem pro střední třídu je poskytnutí úvěru ve výši 25 tisíc dolarů (více než půl milionu korun) pro ty, kteří si chtějí pořídit první vlastní bydlení. Deník New York Times nicméně varuje, že kromě toho, že tyto návrhy jsou velmi drahé a v době rekordního zadlužení USA je bude velmi těžké prosadit, mohou vést k dalšímu zdražování nemovitostí.
Stejně nejasný je také návrh Kamaly Harrisové na federální zákaz umělého navyšování cen. Tedy na situace, kdy výrobci a obchody využijí například inflace nebo jiné krize. Zákazníci v takových případech očekávají zdražení a výrobci a obchody ceny zvednou ještě výrazněji, aby tak zvýšili své profity.
V současnosti takovou praxi v omezené míře zakazují některé americké státy, Harrisová chce ale prosadit federální zákaz. Není však jasné, jak přesně by fungoval, koho by se týkal nebo jak by se kontrolovalo, že jsou ceny nepřiměřeně vysoké.
Viceprezidentka chce ve své ekonomické agendě navázat na současnou administrativu Joea Bidena a ještě ji rozšířit. V úterní debatě se ale vyhnula odpovědi na otázku, zda je tato politika podle ní nyní úspěšná a zda se běžným Američanům žije lépe než před čtyřmi roky.
Naopak velmi jednoznačný je postoj Harrisové například vůči interrupcím, které by znovu chtěla garantovat na federální úrovni. Na rozdíl od Trumpa chce také dál podporovat Ukrajinu a spojence USA, včetně zemí NATO.
Místo agendy osobní útoky
Ben Harris, viceprezident Brookings Institution ve Washingtonu, který koordinoval hospodářskou politiku pro Bidenovu kampaň v roce 2020, míní, že kampaně jsou obvykle o velkých myšlenkách a vizích, nikoliv o drobných detailech legislativy. V polovině srpna uvedl, že Harrisová je kandidátkou teprve několik týdnů, takže považuje za spravedlivé, aby detaily o svých cílech v případě prezidentství představila později. "Až její poradci zjistí reakce veřejnosti a poradí se s odborníky," dodal. Od té doby se ale situace posunula jen mírně.
Až minulou neděli, dva dny před debatou, zveřejnila na své stránce kampaně podrobnější plán, čeho by chtěla dosáhnout. Donald Trump ji v závěru debaty přesto kritizoval za to, že Harrisová podle něj nemá jasný plán a není schopná voličům vysvětlit, co by prosadila.
Trump má na svých stránkách kampaně stručný seznam 20 politických bodů, kterých by si přál docílit on. Voliči tam najdou například "uzavření hranic" a "ukončení inflace".
Podle pozorovatelů tak prezidentská debata obou kandidátů pouze dokázala, že ani jedna z politických stran se voliče nesnaží přesvědčit konkrétními kroky, ale pouze osobními útoky na druhého oponenta nebo obecnou vizí dalšího směřování země.
