Washington - Bylo jen otázkou času, kdy to slovo padne. Watergate. A byl to někdejší slavný korespondent a moderátor televize CBS, americký novinářský veterán Dan Rather, kdo na Facebook napsal: "Watergate je největší politický skandál, co jsem zažil. Možná až doteď. Až doteď, kdy se Bílý dům topí v "ruském skandálu".
V USA je sice módou přirovnávat k Watergate kdeco a přípona "gate" se dává ke každé druhé kauze - jenže některé podobnosti mezi tím, co se ve Washingtonu stalo před čtyřiceti lety (kdy kvůli aféře s odposlechy v roce 1974 odstoupil prezident Richard Nixon), a současnými problémy Bílého domu tady skutečně jsou.
I tehdy se dostal republikánský prezident do konfliktu se svými vlastními bezpečnostními službami. Byl to druhý muž FBI Mark Felt, kdo novinářům Bobu Woodwardovi a Carlu Bernsteinovi - kteří aféru odhalili veřejnosti - tajně pouštěl klíčové informace.
Dnes to jsou "čtyři aktivní či bývalí zpravodajci", které ve středu citoval list New York Times v článku o tom, že lidé z okolí Donalda Trumpa byli v loňské prezidentské kampani v kontaktu s ruskými zpravodajskými službami.
Trump útočí na média
Prezident Trump za to včera tvrdě zaútočil nejen na média, ale právě i na americké zpravodajce. "Skutečným skandálem je, že zpravodajci ilegálně rozdávají tajné informace jako cukrátka. Velmi neamerické," vzkázal Trump na svém tradičním komunikačním kanálu - Twitteru. Prezident úniky označil za "kriminální akci, kriminální čin".
Trump má pravdu, úniky zevnitř administrativy jsou trestně stíhatelné. Ale proč se tedy zpravodajci takovému riziku vystavují? Právě tady může být druhá podobnost s Watergate. Je to snaha upozornit, že Bílý dům se zcela vymkl kontrole, že ohrožuje nejen sám sebe, ale celou zemi.
The real scandal here is that classified information is illegally given out by "intelligence" like candy. Very un-American!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) February 15, 2017
Podle listu Wall Street Journal američtí zpravodajci před prezidentem utajují některé "citlivé" informace, neboť se obávají, aby je nevhodně neprozradil, což by mohlo zpětně poškodit jejich zdroje. Podle listu může jít například o to, že tajné služby nechtějí, aby Bílý dům přesně věděl, jaké prostředky používají při sběru zpravodajských informací o cizích vládách.
"Rozhodnutí zadržovat před panem Trumpem informace ukazuje na hloubku nedůvěry, která vznikla mezi zpravodajskou komunitou a prezidentem," píše Wall Street Journal.
Trumpovi "takzvaní zpravodajci"
Ještě jako kandidát Donald Trump během předvolební kampaně americké zpravodajské služby opakovaně zpochybňoval. Odmítal jejich závěr, že za hackerskými útoky proti demokratické straně a Hillary Clintonové bylo Rusko.
Agenturu CIA nazval "takzvanými zpravodajci". Obvinil ji, že slouží politicky prezidentu Obamovi, obdobně jako byla podle Trumpa agentura zpolitizovaná i za George Bushe. V jednom twitterovém vzkazu přirovnal zpravodajce k nacistickému Německu.
Vztah mezi zpravodajci a Trumpem se pak nezlepšil ani po jeho lednovém nástupu do úřadu. V projevu v ústředí CIA se prezident za služby nadšeně postavil, "na 1000 procent". Jeho vystoupení, kdy jeho pompa kontrastovala s památníkem za padlé členy CIA, před kterým prezident řečnil, agenturu spíše jen rozhořčilo. "Jsem hluboce smuten a rozhořčen," zhodnotil vystoupení odcházejí šéf CIA John Brennan.
Aféra s generálem Michaelem Flynnem, který byl Trumpovým poradcem pro národní bezpečnost, ale zároveň jej FBI vyšetřovala za jeho kontakty s Rusy ještě před tím, než nastoupil do úřadu, pak rozkol dále přiostřila.
Flynn byl přinucen rezignovat, když jej odposlechy (pořízené FBI) usvědčily, že lhal o obsahu svých telefonátů s ruským velvyslancem ve Washingtonu. Ale odstoupil až několik týdnů poté, co FBI prezidenta varovala, že Flynn z jejich pohledu představuje bezpečnostní riziko, neboť by mohl být Rusy vydíratelný.
Zatím poslední, včerejší informace o údajných dalších "ruských" kontaktech v Trumpově předvolebním týmu věci dále vygradovaly. A jak vyplývá z dalšího textu New York Times, prezident si hodlá zjednat pořádek.
Podle deníku chce pověřit newyorského miliardáře Stephena Feinberga, aby "provedl revizi" amerických tajných služeb. List se domnívá, že jde o snahu dostat služby pod pevnější kontrolu nejužšího týmu kolem prezidenta.
Feinberg, spoluzakladatel firmy Cerberus Capital Management, má úzké vztahy s Trumpovými klíčovými poradci Stevem Bannonem a Jaredem Kushnerem, kteří prý o něm v minulosti uvažovali jako o možném šéfovi Ústředí amerických zpravodajských služeb (DNI).
Realita divočejší Hollywoodu
"Kdyby scenárista přinesl do Hollywoodu to, co sledujeme, asi by mu řekli, že to je už přestřelené… Ale to není fikce, je to reálné a vážné. Smrtelně vážné," napsal novinářský veterán Dan Rather.
A i když to ještě není tak kritické jako Watergate, jak připouští i Rather, jde patrně o největší rozkol mezi prezidentem a americkými zpravodajskými službami za poslední desítky let.
A i podle střízlivých komentářů konzervativních novinářů má Bílý dům vážný problém. Nixona položili dva novináři, už zmiňovaní Bob Woodward a Carl Bernstein. Daniel Henninger z Wall Street Journal k tomu dodává: "To, co se stalo kdysi dávno Richardu Nixonovi, je povědomé. Prezidentství Donalda Trumpa je usmrcováno neviditelnou, mravenčí armádou anonymních úniků."
