Barcelona - Mají vlastní jazyk, vlajku, parlament, vládu, a dokonce i policii. Mít vlastní stát by ale přesto pro Katalánce nebylo jednoduché.
A to i v případě, že by v úterý večer předsedu katalánské vlády Carlese Puigdemonta podpořili poslanci regionálního parlamentu a jednostranně vyhlásili samostatnost - navzdory Madridu.
Už samotné referendum před týdnem otřáslo jedním z nejbohatších španělských regionů. Katalánsko by totiž po vyhlášení nezávislosti přestalo být součástí Evropské unie.
Významné španělské firmy, včetně největších bank, tak hned ohlásily přestěhování svých sídel z Katalánska do jiných španělských měst. Obávají se, že ztratí přístup na evropský trh.
"Pokud by byla uznána nezávislost (Katalánska) - což je předmětem diskuse -, tak by největším důsledkem bylo to, že by automaticky opustilo Evropskou unii," cituje televizní stanice CNN francouzskou ministryni pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauovou.
Nastala by podobná situace, jako kdyby Velká Británie vystoupila z EU bez vyjednané dohody, srovnává pak britský deník The Guardian.
Je tu ale navíc jeden rozdíl. Katalánsko nemá oproti Británii zatím žádné mezinárodní obchodní vztahy a není ani členem Světové obchodní organizace (WTO).
Dohadování se o členství
Německo a Francie už vyjádřily podporu jednotnému Španělsku.
A Brusel upozornil, že by si Katalánsko muselo svou pozici v Evropě znovu a složitě vydobýt. Jeho vstup do unie by navíc musely odsouhlasit všechny unijní země - včetně Španělska.
Madrid už ale v podobném případě v roce 2014 pohrozil vetem Skotsku, které také usiluje o samostatnost. Už tehdy to bylo varování Katalánsku, že do Evropské unie by mělo dveře zavřené.
Telefonní operátory i železnice spravuje Madrid
Zahraniční politika by ale nebyla jediným problémem samostatného Katalánska.
Muselo by si zařídit i vlastní centrální banku, obranné síly, kontrolu hranic, řízení letového provozu, telefonního operátora, infrastrukturu nebo rozvod elektřiny a plynu, vyjmenovává dlouhý seznam list The Guardian.
Více než polovinu letišť v Katalánsku vlastní španělská vláda, která také provozuje železniční dopravu a reguluje telefonní operátory.
Katalánské hranice se Španělskem a Francií by se navíc uzavřely, protože by se staly přechodem z a do Schengenské zóny.
Titulky dnešního tisku v Katalánsku. @za_hranici @Hospodarky pic.twitter.com/6vUL9cgBkD
— Simone Radačičová (@radacicova) October 9, 2017
O tom, zda Katalánsko skutečně vyhlásí nezávislost, rozhodne v úterý večer tamní parlament. V šest hodin na jeho půdě vystoupí Carles Puigdemont. Poslanci, mezi kterými mají stoupenci samostatnosti nadpoloviční většinu, pak budou o budoucnosti regionu hlasovat.
Centrální vláda v Madridu je však připravená rychle zareagovat. Premiér Mariano Rajoy může aktivovat článek 155 španělské ústavy a autonomii regionu úplně pozastavit.
Policisté už ostatně obklíčili budovu katalánského parlamentu v Barceloně a hlídají ji.
Nezávislost Katalánska by mohla otřást celým Španělskem, které se skládá z celkem 17 regionů s různým stupněm autonomie. Madrid se podle některých médií obává, že by se i další z nich mohly Katalánskem inspirovat.
Map showing Catalonia's infrastructure and principal economic strengths pic.twitter.com/6XhbZ1y8QP
— AFP news agency (@AFP) October 10, 2017