Kyjev - Ukrajinská opozice po čtvrtečních jednáních s prezidentem Viktorem Janukovyčem vidí velké šance ukončit krveprolévání v Kyjevě, kde v uplynulých dnech zahynulo několik demonstrantů.
"Dali jsme si za cíl ukončit krveprolévání a šance na to jsou velmi silné," řekl jeden z opozičních předáků Arsenij Jaceňuk po více než čtyřhodinovém jednání s šéfem státu.
Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč se rozhodl udělat jednu z věcí, po níž volají demonstranti na Majdanu. Navrhl svolat mimořádnou schůzi parlamentu.
Na programu by měla mít i jednání o demisi vlády. Janukovyč to řekl při setkání s šéfem parlamentu Volodymyrem Rybakem.
Ještě předtím šéf ukrajinské opoziční strany UDAR Vitalij Kličko dojednal příměří mezi radikálními demonstranty a policejními těžkooděnci, kteří už čtvrtý den v centru Kyjeva sváděli boje na improvizovaných barikádách.
Kličko dopoledne v napjaté atmosféře jednal s veliteli pohotovostních oddílů Berkut a jednotek ministerstva vnitra, které vláda do centra Kyjeva povolala. Dojednané příměří podle ukrajinského tisku radikálové na barikádách vcelku respektují. Policie mezitím hasila zapálené hromady pneumatik, jejichž dým od středy vyplňoval prostor mezi řadami těžkooděnců a předním vojem radikální mládeže. Barikády ale podle dohody obou stran zůstanou na místě.
Požadavky: Demise vlády, mimořádné volby
Opozice žádá mimořádné parlamentní a prezidentské volby, demisi vlády, zrušení nedemokratických zákonů a potrestání ministra vnitra Vitalije Zacharčenka. Podle ukrajinských analytiků jsou takové požadavky nereálné, už s přihlédnutím k převaze vládní Strany regionů v ukrajinském parlamentu a k tomu, že se poslední parlamentní volby konaly v říjnu 2012. Janukovyč zatím opoziční požadavky veřejně nekomentoval.
Mlhavý slib vládních změn ve čtvrtek demonstrantům adresoval premiér Mykola Azarov. Reforma kabinetu by se "s ohledem na dosažené výsledky" mohla prý uskutečnit počátkem února. K ultimátu demonstrantů se ale premiér staví velmi odmítavě, státní moc podle něj nemá právo podobnému nátlaku ustupovat.
Ukrajinské ministerstvo obrany ve čtvrtek znovu ujistilo veřejnost, že výjimečný stav v zemi se nechystá. Spekulace o jeho vyhlášení se opakovaně objevují v médiích. Zprávy o přesunech tanků z Oděsy či Černihova ke Kyjevu nejsou podle mluvčího ministerstva pravdivé, jednotky zůstávají v kasárnách a plní své obvyklé úkoly.
Počet obětí policejního násilí není stále jasný. Policie potvrdila úmrtí dvou demonstrantů, podle opozičních zdrojů jde o arménského přistěhovalce Serhije Nigojana a Bělorusa Michaila Žyzněuského.
Agentura Unian ve čtvrtek oznámila, že dalším mrtvým je Jurij Verbyckyj, kterého unesli neznámí pachatelé a pak prý zemřel na podchlazení. Teploty v Kyjevě se pohybují až deset stupňů pod bodem mrazu. Verbyckého podle agentury unesly a mučily neznámé osoby, jeho tělo se našlo nedaleko kyjevského letiště Boryspil. Opozice tvrdí, že v ulicích kyjevského centra od počátku týdne zemřelo pět až sedm lidí.
Demise ve Lvově
O budoucnost Ukrajiny se ale nehraje jen v ulicích hlavního města. Na západě země, ve Lvově, demonstranti obsadili sídlo šéfa Lvovské oblasti a přinutili ho podepsat demisi.
Oleh Salo, jehož - stejně jako ostatní šéfy oblastí - do funkce jmenoval prezident Viktor Janukovyč, podle agentury Unian nátlaku ustoupil a rezignoval. Lidé pak před budovou oslavovali vítězství skandováním "revoluce".
Visegrád je zděšen
Ministři zahraničí států takzvané Visegádské čtyřky, tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, ve společném prohlášení odsoudili násilnou smrt několika ukrajinských demonstrantů a vyzvali k dialogu protestujících a vlády, který by vyřešil ukrajinskou krizi.
Vyjádřili také své zděšení ze zpráv o úmrtích při srážkách mezi demonstranty a pořádkovou policií a odsoudili zabíjení demonstrantů jako čin, který nemůže být ospravedlněn, sdělilo ministerstvo zahraničí Maďarska, které nyní skupině předsedá.
Ministři vyzvali všechny zúčastněné strany, aby přestaly prohlubovat krizi, zdržely se dalšího násilí a začaly skutečně jednat. Zdůraznili také, že práva Ukrajinců musí být respektována, včetně práva na pokojná shromáždění a svobodu slova a tisku.
Bílý dům pohrozil sankcemi
Bílý dům ve čtvrtek vyzval všechny strany ukrajinské politické krize ke snížení napětí a pohrozil Kyjevu sankcemi, pokud se situace nezlepší. Mluvčí Bílého domu Jim Carney podle agentury Reuters napětí na Ukrajině označil za přímý důsledek selhání vlády uznat legitimní stížnosti občanů. USA současně vyzvaly ukrajinské vedení, aby odvolalo protidemokratické zákony, které nedávno vstoupily v platnost.
Poté ještě zavolal Viktoru Janukovyčovi americký viceprezident Joe Biden a vyzval ho k nalezení pokojného východiska z politické krize a varoval před následky, jaké by pro vzájemné vztahy mělo použití síly.
Rovněž francouzský prezident François Hollande ve čtvrtek důrazně odsoudil násilí proti demonstracím v Kyjevu. Vyzval ukrajinské úřady, aby neprodleně přistoupily k dialogu a k hledání kompromisu, který by vedl k řešení politické krize a uklidnění situace. O možnostech pokojného urovnání politické krize hovořila ve čtvrtek telefonicky s ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem německá kancléřka Angela Merkelová.
