Současný britský premiér má v dolní komoře parlamentu většinu pouhého jednoho hlasu. Proti jeho přístupu k brexitu je přitom nejen opozice vedená labouristy, ale i zhruba dvacítka vládních konzervativních poslanců. Čistě matematicky tak Johnson nemá velké šance na politické přežití.
Jenže opozice se není schopna domluvit, kdo by měl Johnsona nahradit. V tom případě může současný premiér ve své funkci za určitých okolností zůstat.
Odpůrce Johnsona napříč stranami spojuje odpor k faktu, že vážně zvažuje odchod z Evropské unie bez jakékoliv dohody. Podle něj je "otázkou života a smrti", aby Spojené království z EU vystoupilo ve stávajícím termínu, tedy 31. října. A to i v případě, že by měl nastat takzvaný divoký brexit, tedy "rozvod" bez dohody, který by podle stávajících analýz britskou ekonomiku těžce zasáhl.
"Pro odchod bez dohody není žádný mandát. Je absurdní naznačovat, že všech 52 procent lidí, kteří v referendu v roce 2016 hlasovali pro odchod z EU, hlasovalo pro odchod bez dohody," prohlásil například bývalý ministr financí Philip Hammond, který je vůdcem Johnsonových odpůrců v Konzervativní straně.
Hammond připomněl, že Johnson a řada dalších zastánců brexitu v kampani před referendem vylučovali naprostou roztržku s unií a naopak tvrdili, že si Británie po svém odchodu zachová co nejtěsnější vazby s EU.
Místo rezignace předčasné volby
Opozice tvrdí, že se Johnsona pokusí svrhnout hned začátkem září, kdy se parlament opět sejde po prázdninách. I kdyby se jí to ale podařilo, není jisté, jestli by tím dokázala něco změnit. Británie nemá psanou ústavu a její politika se řídí pouze zvyklostmi. V případě vyslovení nedůvěry by vláda měla podle těchto zvyklostí odstoupit. Jasný předpis pro takový postup ale není.
Lidé blízcí premiérovi proto tvrdí, že v případě vyslovení nedůvěry by Johnson nerezignoval, ale vyhlásil předčasné volby. A to až na listopad, tedy na dobu, kdy Británie nebude členem unie. Vláda udělá "cokoliv, co bude potřeba", aby brexit skutečně nastal 31. října, prohlásil Johnsonův nejbližší poradce Dominic Cummings.
"Brexit bez dohody je z právního hlediska možný i v případě vyslovení nedůvěry vládě," potvrdil pro televizi BBC Jonathan Sumption, bývalý soudce nejvyššího soudu. Podle něj Johnson skutečně může hlasování o nedůvěře ignorovat, pokud vyhlásí předčasné volby.
Opozice má k dispozici dva nejjednodušší způsoby, jak tomu zabránit. Tím prvním je schválení současné dohody o podmínkách brexitu, kterou s EU dojednala bývalá premiérka Theresa Mayová. Parlament ji ale už třikrát odmítl a ani nyní pro ni není většina hlasů.
Druhou možností by bylo, že by se opoziční strany a část konzervativců po případném vyslovení nedůvěry Johnsonovi dokázaly domluvit na sestavení společné vlády národní jednoty. V takovém případě by Johnson z premiérského křesla odejít musel.
Nová vláda by následně unii požádala o další odklad brexitu a poté vyhlásila předčasné volby. V nich by Britové mohli vyjádřit, co si ohledně odchodu z unie vlastně přejí.
Sestavení takové vlády ale brání vzájemné rozpory. Pro liberální demokraty a konzervativce je nepřijatelné, aby kabinet vedl šéf labouristů Jeremy Corbyn, kterého označují za radikálního socialistu. Labouristé jako nejsilnější opoziční strana ale zase trvají na tom, že právě jejich předseda by se měl stát novým premiérem.
"Strašlivá kolaborace"
Johnson se mezitím snaží Brity přesvědčit, že jeho odpůrci se proti němu staví jen kvůli tomu, že chtějí zrušit výsledek referenda a brexit úplně odvolat. Odpor části svých konzervativních poslanců proti odchodu bez dohody označil za "strašlivou kolaboraci" s unií. Své odpůrce tak přirovnal k válečným kolaborantům s nacistickým Německem.
Johnson tvrdí, že brexit bez dohody je pro něj až tou poslední možností. Raději se chce se státy EU domluvit na změnách ve smlouvě o vystoupení, kterou dojednala Mayová. Požaduje, aby z ní například odstranily takzvanou irskou pojistku, která má zajistit, aby po brexitu nebylo nutné obnovit hraniční kontroly mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které jako součást Spojeného království z unie odchází.
Státy EU to ale opakovaně odmítly - podle nich by obnovení hranic mohlo znovu vyvolat krvavou občanskou válku, která na irském ostrově skončila teprve koncem devadesátých let minulého století.
Sám Johnson opakuje, že si obnovení hraničních kontrol nepřeje. Podle něj je ale možné dosáhnout toho jinými prostředky než irskou pojistkou. Její podstatou je, že by Británie za určitých okolností zůstala členem evropské celní unie, i když by už nebyla členem EU. Podle Johnsona je to nedemokratické. Zatím ale nevysvětlil, čím jiným by chtěl irskou pojistku nahradit.
