Skotové vypískali Johnsona, drtí jim sny. Jeho tlak na brexit ohrožuje celou Británii

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
30. 7. 2019 14:09
V ulicích skotského Edinburghu na něj čekaly pískot a bučení. Není proto divu, že se nový britský premiér Boris Johnson po pondělním setkání se skotskou první ministryní Nicolou Sturgeonovou vytratil z jejího sídla zadními dveřmi. Výroky a názory nástupce Theresy Mayové si sice našly mnoho příznivců na jihu v Anglii, ale na severu ve Skotsku jich je o poznání méně.
Podívejte se na návštěvu Borise Johnsona ve Skotsku. | Video: Reuters

Ještě před zvolením Borise Johnsona do čela britské Konzervativní strany a následně vlády zveřejnil server Politico průzkum, podle kterého jen 16 procent Skotů uvedlo, že právě Johnson se na pozici hodí nejlépe.

Naopak 28 procent lidí dalo přednost jeho hlavnímu sokovi Jeremymu Huntovi a více než polovina respondentů nevěděla, co odpovědět, nebo si nedokázala v čele země představit ani jednoho z kandidátů. Téměř třetina Skotů taky uvedla, že pokud vyhraje Johnson, klesá pravděpodobnost, že by u voleb dali hlas právě Konzervativní straně.

Johnsonova image ve Skotsku je tak špatná, že sami skotští konzervativci se snažili jeho volbě do čela strany zabránit.

Na internetu navíc začala znovu kolovat stará křivda, na kterou někteří Johnosonovi odpůrci z řad Skotů stále nezapomněli. Ještě coby šéfredaktor časopisu The Spectator v roce 2004 schválil zveřejnění básně Jamese Michieho nazvanou "Přátelská palba", která Skoty uráží, nazývá je "odpornou rasou" a vyzývá k obnovení Hadriánova valu, římského opevnění táhnoucího se po jižní hranici Skotska.

Skotové brexit nechtějí, natož ten divoký

Hlavní důvod, proč Skotové Johnsona nemusí, ale netkví v uraženém egu. Johnsonovým vytyčeným cílem je, aby Velká Británie opustila Evropskou unii nejpozději 31. října letošního roku, a to i za cenu divokého brexitu, tedy rozluky bez dohody. Jenže právě to si mnoho Skotů nepřeje. V referendu o odchodu Británie z Evropské unie před třemi lety se 62 procent z nich vyslovilo pro setrvání. A to se v té době ještě nehovořilo o "divoké" variantě.

Ozývají se dokonce varovné hlasy, že Johnson svým razantním prosazováním brexitu za jakoukoliv cenu ohrožuje i jinou unii - samotný svazek Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska. A na adresu nového předsedy vlády dodávají, že by mohl být vůbec posledním premiérem Spojeného království, jak ho dnes geograficky známe.

Například bývalý britský premiér Gordon Brown, sám narozený ve skotském městečku Giffnock, nedávno pro americký deník New York Times napsal, že velká část Konzervativní strany je ochotná svazek se Skotskem obětovat, aby dosáhla své vysněné verze brexitu. Stejně jako byla připravená obětovat spojení se Severním Irskem.

"Svazek, který představuje Spojené království, je ve smrtelném nebezpečí. Nyní je ohrožen více, než kdy byl za 312 let své existence," uvedl expremiér.

Skotsko volá po novém referendu

V případě Skotska nejde jen o plané hrozby. První ministryně Sturgeonová na jaře znovu prohlásila, že pokud dojde k jakékoliv formě brexitu, Skotsko by mělo znovu hlasovat o své nezávislosti. A to do května 2021, kdy končí funkční období skotského parlamentu.

V referendu v roce 2014 se proti samostatnosti Skotska postavilo zhruba 55 procent jeho obyvatel. Případný brexit bez dohody je pro Skoty tou nejhorší možnou variantou a mohl by řadu z nich znovu utvrdit v názoru, že Londýn na ně uvalil budoucnost, kterou si oni sami nepřejí a která může nejen skotskou ekonomiku značně poškodit.

"Jsem přesvědčena, že argumenty pro nezávislost jsou silnější než kdy dříve. (…) Dvacet let po zřízení tohoto parlamentu věřím, že máme na víc," prohlásila Sturgeonová, která je zároveň v čele Skotské národní strany (SNP).

Nacionalisté tak mohou mít z Johnsona v čele britské vlády paradoxně radost. Přestože je "ztělesněním všeho, co skotští nacionalisté nenávidí na anglických pravicových konzervativcích", jak ve svém komentáři napsal server The Observer.

"Skotští občané nehlasovali pro tuto konzervativní vládu, nehlasovali pro tohoto nového předsedu vlády, nehlasovali pro brexit a určitě nehlasovali pro katastrofický divoký brexit, který nyní Boris Johnson plánuje," řekla pak Sturgeonová krátce před setkáním s Johnsonem.

Skotská první ministryně nicméně nemá sama pravomoc vyhlásit referendum. Musel by to schválit Londýn. A premiér Johnson odmítá i druhé referendum o brexitu s tím, že by mohlo znamenat nebezpečný precedent, kdy by se pak Londýn jen těžko bránil druhému skotskému referendu o nezávislosti na zbytku Spojeného království.

Boris Johnson Skotsko navštívil velmi záhy po svém zvolení do čela vlády, stejně jako před třemi lety Theresa Mayová. Nebezpečí, které ve Skotsku číhá, si tak patrně dobře uvědomuje. Při své pondělní návštěvě volil mírnější slova, než na jaká jsou Britové zvyklí. "Naším cílem je nová dohoda," řekl novinářům s tím, že podle něj jí mohou Spojené království a zbytek Evropské unie dosáhnout.

Na skotské námořní základně Faslane také nabádal k obnovení "vazeb, které spojují naše Spojené království". A ve neposlední řadě Skotům přislíbil značné finance.

Rozkol ve vlastní straně

Nejistou pozici Johnsona mezi Skoty ještě více podráží rozkol s jeho vlastními konzervativci ze Skotska a s jejich vůdkyní Ruth Davidsonovou.

Davidsonová, kterou by někteří konzervativci v budoucnu rádi viděli v roli lídra celé strany, přestože ona sama to prozatím odmítá, volí mírnější slova než skotská první ministryně. I ona ale v referendu hlasovala proti brexitu. A v neděli potvrdila, že variantu odchodu z EU bez dohody by nepodpořila.

"Nepamatuji si, že by (v roce 2016) někdo říkal, že bychom se měli od EU odtrhnout bez opatření, která by pomohla udržet životně důležitý obchod," nechala se Davidsonová slyšet den před Johnsonovou návštěvou.

Jejich vztahu nepřidal ani fakt, že se Johnson rozhodl vyhodit ze svého kabinetu spojence Davidsonové Davida Mundella a naopak si vybral lidi, kteří moc neodpovídají tradičně levicovějšímu pohledu skotského vedení.

V referendu v roce 2016 hlasovala proti brexitu i většina obyvatel Severního Irska, kde situaci ještě zhoršuje fakt, že právě kvůli tzv. irské pojistce dohoda dojednaná mezi Londýnem a Bruselem nakonec neprošla britským parlamentem. Divoký brexit by nakonec mohl vést ke znovuzavedení kontrol na hranicích s Irskem, čemuž se zmíněná pojistka snažila vyhnout. I do Severního Irska se Boris Johnson v dohledné době chystá.

Video: Johnson je buran a klaun, v kampani je ale lepší než Babiš, brexit nastane, říká Houska.

Johnson není dobrá volba pro Británii, je inteligentní, ale neprokázal jedinou kompetenci, přebírá zemi v nejhlubší krizi od druhé světové války. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 53 minutami

Vědci zkoumali tweety o klimatu, čtvrtinu vytvořili falešní "boti"

Za čtvrtinou příspěvků stály v průměrný den automatizované účty, neboli "boti". Takové je hlavní zjištění badatelů z americké Brownovy univerzity, kteří zkoumali miliony tweetů z roku 2017 na téma klimatických změn. Výsledná studie ještě nebyla zveřejněna, přístup k ní ale získal deník The Guardian. Ten na základě zjištění píše, že diskuse na Twitteru jsou "překrucovány armádou botů" ve prospěch popírání vědeckých poznatků.

Předmětem výzkumu bylo 6,5 milionů tweetů z více než měsíčného období kolem 1. června 2017, kdy americký prezident Donald Trump ohlásil odstoupení své země od pařížské klimatické dohody. Příspěvky o klimatických změnách pocházely od neautentických účtů. Ty neovládají běžní uživatelé, ale spíše software, jehož prostřednictvím může jediná osoba zadávat instrukce skupině profilů, které pak samostatně vytvářejí obsah nebo sdílejí a "lajkují" existující sdělení.

"Tato zjištění nasvědčují tomu, že mechanizovaní boti mají významný dopad při zvyšování dosahu odmítavých tvrzení o klimatické změně, včetně podpory pro Trumpovo odstoupení od pařížské dohody," cituje The Guardian z dosud nezveřejněné studie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 54 minutami

Na SP v Rašnově bodoval z Čechů jen Koudelka, vyhrál Geiger

V závodě Světového poháru ve skocích na lyžích v Rašnově bodoval z Čechů pouze Roman Koudelka, který obsadil 27. místo. Viktor Polášek, Vojtěch Štursa ani Čestmír Kožíšek nepostoupili do druhého kola. Vyhrál Němec Karl Geiger, který na středním můstku jako jediný dosáhl hranice sta metrů.

Koudelka skočil v prvním kole 89 metrů a mezi bodovanou třicítku postoupil z 27. místa. Ve druhém si připsal o metr kratší pokus, ale v pořadí si nepohoršil. Polášek skončil osmatřicátý těsně před Štursou, Kožíšek obsadil 45. místo.

Geiger vedl už po prvním kole, ve druhém zopakoval stometrový pokus a druhého krajana Stephana Leyheho porazil o necelých šest bodů. Třetí místo obsadil lídr Světového poháru Rakušan Stefan Kraft, průběžně druhý Geiger stáhl jeho náskok na 118 bodů.

V Rašnově dosud v rámci SP skákaly pouze ženy. Muži se po dnešní premiéře v transylvánském areálu utkají o body i v sobotu.

Další zprávy