


Íránské bezpečnostní síly začaly hromadně zatýkat představitele reformního hnutí v zemi, včetně řady významných osobností. Uvedla to v pondělí agentura AP s odvoláním na lokální média. Vláda reformisty podezřívá z narušování politické situace v zemi během celostátních protivládních protestů, které vypukly na konci prosince.

Podle agentury IRNA s odvoláním na prohlášení teheránských prokurátorů byli zatčeni čtyři lidé a další osoby byly předvolány k výslechu. Obvinění se týkají údajných aktivit spojených s "organizací a vedením činností zaměřených na narušení politické a sociální situace v zemi" během protivládních demonstrací.
Íránský soud o víkendu odsoudil nositelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíovou k více než sedmi letům vězení. Zadrženi byli také nejméně čtyři členové íránského reformního hnutí, mezi nimi jeho lídryně Azar Mansúríová a bývalý diplomat Mohsen Amínzádeh. Zatčen byl rovněž Ebrahím Asgharzádeh, který stál v čele studentských protestů v roce 1979, během nichž studenti obsadili americkou ambasádu v Teheránu.
Zatčení opozičních osobností podle AP pravděpodobně pramení z jejich lednového reformního prohlášení, kde vyzývají íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, aby odstoupil ze své funkce a aby na zemi dohlížela přechodná vládní rada.
"Poté, co režim krutě umlčel lid v ulicích, obrátil svou pozornost dovnitř a zaměřil se na věrnou opozici," řekl podle AP odborník na Írán Alí Vaez z výzkumného ústavu International Crisis Group. Zůstává však nejasné, jak velkou politickou podporu reformisté v Íránu mají, píše AP.
V Íránu vládne od roku 1979 teokratický režim. Nedávné rozsáhlé protivládní protesty íránské bezpečnostní složky násilím potlačily. Íránská lidskoprávní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) sídlící ve Spojených státech uvedla, že při demonstracích, které začaly na konci prosince, zahynulo 6872 lidí, z nichž 6443 byli protestující. Zadrženo bylo okolo 50 000 lidí.



Írán a Spojené státy v posledních dnech oživily přímý komunikační kanál mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím a zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Napsal to v pondělí server Axios s odkazem na amerického činitele a informovaný zdroj. Podle Axiosu se jedná patrně o první přímou komunikaci mezi zástupci Íránu a USA od začátku války před více než dvěma týdny.



Česko je připraveno stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu Družba poškozeného na Ukrajině ruskými útoky, uvedl v pondělí ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Předseda opoziční ODS Martin Kupka řekl, že by jasnou mezinárodní zprávu uvítal, důvěřuje ale ukrajinským technikům. „Varuji před tím, aby se Česká republika ocitla v pozici užitečných idiotů,“ vyzval Kupka.



Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska hořel po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady.



Celý ostrov Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters opět ponořil do tmy. Stalo se tak po kolapsu rozvodné elektrické sítě. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě.



Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“