Rozhovor - Jen málo problémů mezinárodní politiky je sledováno tak výrazně jako nukleární program Íránu. Je, anebo není mírový, jak tvrdí Teherán?
Na stole nyní leží návrh už třetích sankcí Rady bezpečnosti OSN proti íránským jednotlivcům i společnostem.
Čtěte také: OSN: íránský jaderný program vzbuzuje vážné obavy
Aktuálně.cz se sešlo s íránským chargé d´affaires v České republice Madžídem Nílím, aby nás seznámil s íránským pohledem na současnou krizi.
Mluvili jsme o íránské spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE), názoru na připravované sankce, situaci v Iráku a na Blízkém východě, o palestinské otázce a Izraeli.
Nyní přinášíme druhou část rozhovoru.
První část: Írán: otázku nukleárního programu jsme vyřešili
Sankce bez informací
Návrh sankcí, o kterých Rada bezpečnosti OSN v těchto chvílích debatuje, byl připraven už v lednu. Před vydáním zprávy MAAE a dnešní prezentací nových dokumentů...
To je další věc, o které bychom se mohli bavit. Jde zase o politickou motivaci. Ještě před vydáním zprávy MAAE jsme se dozvěděli, že USA a další státy se dohodly na jakémsi konceptu rezoluce o sankcích. Jestli však máte přátelský a spravedlivý přístup k věci, musíte počkat a seznámit se se zprávou MAAE. Je to paradox. Proč chcete nějaké zemi dělat problémy, aniž jste se seznámili se všemi informacemi?
Nukleární zbraně nemají v naší ideologii místo. Podívejte se na tento nůž: můžete ho použít dvěma způsoby. Buď k tomu, že někoho zabijete, nebo pomocí něj připravíte jídlo. Nikdo vám nemůže říci: nesahej na tento nůž, protože bys ho mohl možná proti mně zítra nebo později použít.
My Íránci potřebujeme tento nůž, potřebujeme nukleární energii. Už máme plyn a ropu, ale s tím může být brzy konec. Musíme myslet na budoucnost. Spotřeba elektřiny v mé zemi je vysoká. Máme sedmdesát milionů lidí.
Mnoho členů OSN nás podporuje
Byli byste ochotni obohacování uranu zastavit, pokud by existovala nějaká komplexní smlouva zahrnující bezpečnostní ujištění od Spojených států a stabilní dodávky obohaceného uranu, například od Evropské unie?
Taková možnost nám nebyla nabídnuta. Obohacování jsme na více než dva a půl roku zastavili, ale nebylo nám to k ničemu. Nechceme znovu opakovat tuto špatnou zkušenost. Všechny centrifugy na obohacování uranu jsou ale pod dozorem MAAE.
Jak byste popsal rozdíly jednotlivých členů Rady bezpečnosti OSN v přístupu k Íránu?
Myslím, že Číňané, Rusové i Američané by po vydání zprávy MAAE měli zaujmout konstruktivnější přístup. Američané by měli přiznat, že jejich politika vůči mé zemi je špatná. Udělali chybu a musejí to přiznat sami sobě i ostatním. Mnoho členů OSN však má na věc jiný názor. Je zde mnoho států, které nám vyjadřují podporu, například Hnutí nezúčastněných zemí (roku 2006 všech 118 zemí hnutí nárok Íránu na mírový jaderný program podpořilo - pozn. red.).
Na izolaci jsme zvyklí
Jak Írán přijímá, že se o jeho jaderném programu stále vedou diskuse? Cítí se nějak izolován těmito novými a novými sankcemi OSN? Vnímáte jako důležité, že jsou zde tyto rezoluce proti Íránu?
Vzpomeňte na válku se Saddámem v osmdesátých letech. V té době jsme byli pod tlakem všech zemí. Všichni pomáhali Saddámovi, Írán se musel bránit sám. Tehdy jsme také byli pod sankcemi. Když proti nám Saddám použil chemické zbraně, svět ho podporoval dál. Íránci ale zůstali pevní.
Sankce, sankce, sankce... mají pouze malý ekonomický efekt. Ale my se přeci nemůžeme vzdát svých práv jen kvůli sankcím. Myslím, že takové sankce Íránce spojují a činí je odolnějšími. Je například normální, že USA uplatňují sankce proti našim aerolinkám? (USA zakazují Íránu prodávat náhradní díly k letadlům, čímž se staly předmětem kritiky Mezinárodní organizace pro letectví - pozn. red.)
Domnívám se, že tyto sankce nás spojují, protože důvod, kvůli kterému jsou uplatňovány, není spravedlivý. A nemyslím si to jen já, ale také můj lid.
Chceme stabilní region
Souhlasíte tedy s některými analytiky, podle nichž je tvrdý přístup Spojených států k Íránu kontraproduktivní, protože vyvolává reakce, které umožňují, aby se do popředí íránské společnosti dostávali stoupenci tvrdé linie?
Myslím, že pohled na Spojené státy je uvnitř Íránu poměrně uniformní. Jednoduše nemáme s Američany dobré zkušenosti. Od americké strany jsme se ničeho pozitivního nedočkali. Řekněte mi, kdy pro nás v posledních třiceti letech USA něco udělaly? Proč by měli stoupenci tvrdé linie nebo ti druzí, o kterých jste mluvil, podporovat USA? Proč by měli věřit USA?
Jak vidíte současnou roli Íránu v regionu?
Írán - nikoliv z dnešního pohledu - ale svou tradicí, historií a civilizací má v oblasti důležitou úlohu. Podívejte se na pana Bushe, který nejdříve prohlásil Írán za součást osy zla a nyní s námi diskutuje o tom, jak zajistit bezpečnost v Iráku. Nejde však jen o Irák, ale také o Afghánistán. Chceme mít prosperující a stabilní region. Chceme našim sousedům nabídnout svou podporu.
Jak byste popsal nadcházející víkendovou návštěvu íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda v Iráku? (jde o vůbec prvního íránského prezidenta, který zemi navštíví - pozn. red.).
Je to velmi důležitá návštěva. Má mnoho významů. Irácká a íránská vláda tím například dokazují, že jejich spolupráce je dobrá. Tato kooperace je už tradicí: za Saddámovy vlády žilo v Íránu mnoho Iráčanů. Podporujeme irácký lid a iráckou vládu.
Chceme mít stabilní Irák, a to nejen po bezpečnostní, ale také politické stránce. Stabilní region přinese výhody jednotlivým zemím i mezinárodním vztahům. I Evropě, i světu.
Spolupracujeme s Irákem při řešení bezpečnostních otázek i na ekonomické úrovni. Je zde mnoho obchodních kontraktů, jsme v Iráku aktivní. A také jsme ochotni pomoci ostatním zemím, pokud si myslí, že je náš trh pro ně výhodný.
Čtěte také: Ahmadínežád jede do Iráku, Jako první íránský prezident
60 let kdyby
Chtěl bych se nyní chvíli věnovat Izraeli a palestinské otázce. Pokud palestinský prezident Mahmúd Abbás s Izraelem uzavře dohodu, jaké k tomu Írán zaujme stanovisko? Byli byste ji ochotni akceptovat?
To je takové kdyby... Měli by přijít s něčím, co bude ku prospěchu Palestinců, ku prospěchu muslimů, ku prospěchu křesťanů a ku prospěchu židů v regionu.
Řekněte mi: byla konference v Annapolis úspěšná? (v americkém Annapolis byla na podzim obnovena mírová jednání mezi Abbásovým Fatahem a Izraelem - pozn. redakce). Potom přece přišla blokáda Gazy. Co se tam děje? Jaká je tam situace? Zatím jsme neviděli nic, co by bylo Palestincům ku prospěchu.
Kdyby s podobnou dohodou souhlasily všechny velké palestinské skupiny a zahrnut by byl i Hamás, byl by Írán připraven takovouto dohodu přijmout?
Až dosud byl Hamás, který je klíčovým hráčem, pod těžkými izraelskými a americkými sankcemi. Proč se nyní tedy bavit o nějaké dohodě? Každý projekt mluví o plánech a míru, míru, míru, ale dosud se nestalo nic. Počkáme, co se stane, a uvidíme. Není to v našich rukách. Bavme se raději o skutečnosti, než o nějakých kdyby. Kdyby jsou tu už šedesát let.
Mír s Izraelem nemožný
Je zde nějaká možnost, že by mezi Izraelem a Íránem nastal mír?
Nepovažujeme Izrael za stát. Nemůže zde být o míru řeč.
Ale jak jste právě řekl - po šedesát let tu Izrael je.
My Izrael neuznáváme.
Ale de facto existuje a hraje v regionu velkou roli.
Někdo se domnívá, že má v regionu důležitou roli, my si to nemyslíme. Myslíme si, že nemají konstruktivní roli. Stačí se podívat na poslední vývoj v Palestině. Není zde nic konstruktivního.
Možná nehraje konstruktivní roli, ale určitě hraje důležitou roli. Myslíte si, že přestane existovat? Neměl by se Írán s existencí Izraele smířit a Izrael se vyrovnat s existencí Íránu?
Izrael má dost problémů uvnitř vlastních hranic. Měl by vyřešit své problémy.
Írán a ČR
Jak jsou na tom současné vztahy České republiky a Íránu? Český ministr Karel Schwarzenberg nedávno prohlásil, že by měly být obnoveny plné diplomatické styky. A místo chargé d´affaires zde mít standardního velvyslance.
Domnívám se, že mezi Českou republikou a Íránem existuje velká možnost spolupráce v mnoha ohledech. Politicky, ekonomicky, kulturně. Jak jste zmínil: z české strany byl učiněn jistý pozitivní krok. O tomto návrhu se jedná. Jsou zde také delegace obou zemí. Íránská delegace navštívila Českou republiku a česká delegace mou zemi. Chceme, aby naše vztahy byly založeny na vzájemném respektu.
