Mosul - Starosta iráckého Mosulu Abdelsatár Hibbú stojí v prvním patře budovy na západním břehu Tigrisu. Přežila staletí sektářských bojů, ne však nedávné bombardování, kdy irácká armáda útočila na bojovníky Islámského státu.
Hibbú tu měl dřív kancelář, teď jsou to rozvaliny. "Díval jsem se vždycky z okna na řeku," vypráví Hibbú při pohledu na obrovskou hromadu sutin. V poslední fázi bojů o Mosul potkal podobný osud tisíce budov. "A teď se na to podívejte."
Starostu Mosulu čeká nadlidský úkol. Má zařídit, aby druhé největší město Iráku znovu povstalo z trosek. Bude to stát obrovské úsilí a taky miliardové částky. Pokladna místní administrativy je však beznadějně prázdná.
"To snad od nás očekávají, že ty peníze vyhrabeme ze země?" ptá se Hibbú, vysoký rozložitý čtyřicátník.
V Mosulu kdysi žily dva miliony obyvatel. Podle odhadů město opustilo během války sedm set tisíc z nich.
Radnice ještě nemá rozpočet na letošní rok, Hibbú ale tvrdí, že jen na zajištění základních služeb potřebuje v přepočtu 75 milionů dolarů (v přepočtu 1,5 miliardy korun). Doufá, že od vlády v Bagdádu dostane deset milionů, zbytek musí získat jinde.
Mosulský starosta ale upozorňuje na jednu nebezpečnou věc, která podle něj hrozí. Pokud se budou opravy města protahovat, může to podnítit staré sektářské spory. A boje propuknou znovu.
Šíité versus sunnité
Většinová sunnitská populace Mosulu si po dlouhé roky stěžovala, že ji ústřední vláda v Bagdádu, kontrolovaná šíity, zanedbává. A že dobrá pracovní místa a pozice v bezpečnostních složkách rezervuje pro příslušníky menšinové větve islámu.
Z toho důvodu mnozí místní sunnité uvítali, když Mosul v roce 2014 padl do rukou Islámského státu a vyhlásil válku šíitům.
Hibbú je sám sunnita. Opakování tohoto scénáře chce ale za každou cenu zabránit. "Pokud Bagdád nebude do rekonstrukce Mosulu náležitě investovat, můžeme zažít ještě něco horšího," varuje. "Podobný nedostatek předvídavosti může mít fatální následky."
Podobný názor má i Lise Grandeová, která ještě před nedávnem působila jako koordinátor humanitární pomoci OSN pro Irák.
"Pokud tyto oblasti rychle nestabilizujeme, mohou se ke slovu znovu dostat extremisté a to, co bylo vybojováno na úkor Islámského státu, bude opět ztraceno," uvedla.
Hibbú líčí, jak každý den přijímá nekonečný zástup lidí, kteří ho stále o něco žádají. Ať už jde o státní úředníky, kteří dlouhé měsíce nedostali plat, zaměstnance městských služeb, jimž se nedostává těžké techniky na odstraňování trosek. nebo ředitele firem, shánějící pohonné hmoty.
Mnoho lidí ve městě má pocit, že je svět opustil. V ulicích je možné spatřit ženy a děti v roztrhaných šatech, jak prohledávají sutiny a hledají staré železo nebo měď, které by mohli prodat.
"Za vlády Islámského státu jsme se měli lépe," řekla agentuře Reuters stará žena, která prohledávala hromadu trosek v naději, že najde něco, co by mohla zužitkovat. "Chovali se k nám lépe a nemuseli jsme sbírat odpadky."
Deset milionů tun trosek
Hibbú začal pracovat pro městskou samosprávu před sedmnácti lety, ještě za vlády diktátora Saddáma Husajna. Když se pak Islámský stát zmocnil Mosulu, stal se pro radikály coby představitel ústřední moci nepřítelem číslo jedna.
Tvrdí, že byl terčem tří pokusů o atentát. V dolní části zad má stále dvě kulky a trpí bolestmi.
Teď pracuje podle svých slov i osmnáct hodin denně a spí ve své provizorní kanceláři na matraci.
Řeka Tigris dělí Mosul na dvě poloviny. Je i jakousi demarkační čarou příští rekonstrukce. Do východní části města, které se nejtěžší boje vyhnuly, se pomalu vrací život. Trhy jsou plné lidí, městská doprava funguje takřka normálně a děti chodí do školy.
V západní části, kde se islamisté po dlouhé týdny bránili útokům vládních vojsk a jejich spojenců, je k vidění jen obraz zkázy. Radikálové tu při svém ústupu bojovali o každý dům. Podle oficiálních odhadů tak bylo v západním Mosulu zničeno na 40 tisíc budov.
Hibbú říká, že ze dvou set tisíc obyvatel historického centra se do svých domovů vrátila jen tisícovka rodin, tedy asi pět tisíc lidí. Ostatní stále žijí v uprchlických táborech nebo přebývají v dočasných příbytcích ve východním Mosulu.
V západní části se lidé brodí po kolena sutinami. Všude se válí dětské oblečení, kusy rozdrceného nábytku a zkrouceného železa.
OSN odhaduje, že v celém Mosulu bude potřeba odstranit deset milionů tun trosek.
Mrtvá tržiště
Z výškových budov, ze kterých ostřelovači Islámského státu pálili do iráckých vojáků, zbyly jen hromady zborceného betonu. Tržiště v historickém centru, na němž se před válkou dalo sehnat vše od koření po cédéčka, přestalo existovat.
Teď se nad ním tyčí mohutné jeřáby. Odstraňují trosky a vraky aut prošpikované kulkami a bourají budovy, kterým hrozí zřícení.
"Každý měsíc postoupíme do Starého města o sto metrů," vypráví Hibbú. "Je to pomalé, ale s tím, co máme k dispozici, víc nezmůžeme."
Vláda v Bagdádu zřídila na rekonstrukci měst zničených válkou zvláštní fond v hodnotě osm miliard korun. Doteď ale uvolnila jenom přibližně čtvrtinu této částky.
Mosul obdržel na letošní rok v přepočtu pouhých pět milionů korun. "To je asi tolik, kolik utratíme za hodinu," říká Hibbú. "Vůči obyvatelům města je to nespravedlivé."
Městská správa má podle něj nyní jen patnáct set zaměstnanců. Potřebovala by jich deset tisíc, neměla by je ale z čeho zaplatit. Firmám, které provádějí odklízecí práce, dluží už teď sedm milionů dolarů (zhruba 144 milionů korun) a mzdy nevyplatila již čtyři měsíce.
Pouliční obchodník Moajád, kterého vyzpovídal reportér Reuters, připouští, že před válkou si prodejem džín vydělal každý den částku rovnající se deseti dolarům. Teď ani jeho týdenní tržby nepřesáhnou dolar.
"Jak si z těch peněz mám znovu postavit dům?" ptá se. "Nejlepším řešením by bylo, kdyby zahraniční dárci poskytovali peníze přímo obyvatelům města. Když se peníze dostanou do rukou vládních úředníků, neuvidíme z nich ani dinár."
Aby centrální irácká vláda zmírnila sektářské napětí, schválila počátkem roku plán, na jehož základě budou z města postupně staženy šíitské jednotky. Nahradí je milice, v jejichž čele stojí populární sunnitský generál Najm al-Džabúrí.
Hibbú ale zůstává skeptický. "Irák je ve všech ohledech rozdělenou zemí," říká. "Za války sem přišli teroristé z celého světa. A všichni nakonec skončili v Mosulu. Aby je odsud vláda vyhnala, musela město zničit."
