Paříž – Po krveprolití řeší s Francií celá Evropa, jak zničit, porazit, nebo alespoň oslabit Islámský stát.
Roste tlak na rozšíření vojenských operací proti džihádistům, ovládajícím polovinu Sýrie a třetinu Iráku. Pařížským masakrem se Islámský stát přihlásil ke globálním ambicím, přesahujícím syrské a irácké hranice.
Shodou okolností už ve středu má dorazit do Perského zálivu jediná francouzská letadlová loď Charles de Gaulle. Paříž tak po bombardérech nasadí další zbraň.
Mezinárodní pozemní operace proti džihádistům se zatím nechystá. Státy, které by vyslaly své vojáky, by musely počítat s velkými ztrátami na životech. A po zkušenostech z Afghánistánu a Iráku se Američanům ani nikomu jinému nechce do obsazení další země, které by znovu znamenalo gerilovou válku, velké náklady, perspektivu několikaletého nasazení vojáků coby správců země s nejistými výsledky.
V Afghánistánu měla mezinárodní koalice už dávno předat kontrolu afghánským ozbrojeným složkám, ale ani čtrnáct let od svržení Tálibánu nestačilo.
Základem armády Islámského státu jsou zkušení důstojníci bývalé irácké armády z doby Saddáma Husajna. Kdo na ni zaútočí, bude se muset prodírat pomalu zaminovanými silnicemi a domy.
Na druhé straně pouze letecké údery podle očekávání nestačí samy o sobě k poražení samozvaného chalífátu.
Ale teroristé hlásící se k Islámskému státu dramaticky stupňují akce v zahraničí. Stáli za útoky v Ankaře (96 mrtvých), Bejrútu (41 mrtvých), pravděpodobně i za pádem ruského letadla nad Sinajem (224 mrtvých).
"Boj se rychle rozšiřuje mimo Sýrii a Irák, proto musíme i my útoky zintenzivnit," uvedla americká senátorka Dianne Fensteinová, členka Senátního výboru pro zpravodajské služby za Obamovu Demokratickou stranu.
Jednou z možností pro Baracka Obamu jsou častější výsadky speciálních sil, jakkoliv vystavují jejich příslušníky ohrožení. V říjnu takto americké komando pomohlo osvobodit desítky vězňů ze zajetí Islámského státu a v květnu zabilo muže, který měl na starosti obchodování džihádistů s ropou.
Americký deník New York Times s odvoláním na zdroje z Bílého domu napsal, že Obama brzy oznámí více koordinovaných úderů na Islámský stát, čemuž budou předcházet konzultace se státníky řady zemí.
Zůstává jedna otázka: Nebude nakonec nutné, aby přes všechna rizika a špatné zkušenosti z minulosti mezinárodní vojenská koalice přece jen jednoduše zničila džihádistický útvar na Blízkém východě rozsáhlým pozemním útokem s tanky, děly, obrněnými transportéry a pěchotou?
Pokud takový plán existuje, dosud je držen v přísném utajení.
Ani zánik chalífátu ale nemusí znamenat konec toho, co jsme viděli v Paříži nebo předtím v Ankaře. Islámský stát se stal globálním kultem, jehož vyznavači budou dál existovat a prahnout po odplatě.
Bývalý muslimský konvertita a příslušník Al-Káidy Morten Storm nedávno v rozhovoru pro Aktuálně.cz během svého pobytu v Praze uvedl, že taková hrozba, jakou je Islámský stát, tady ještě nebyla.
Tvrdí to se zkušeností člověka, který se hlásil k islamistům, takže zná jejich prostředí zevnitř (Storm později změnil názor, opustil Al-Káidu i islám, a naopak začal spolupracovat se západními zpravodajskými službami).
"Islámský stát má dokonale propracovanou propagandu. Je daleko nebezpečnější než Al-Káida, dokážou se v rekrutování lidí dostat mnohem dál než Al-Káida. Někteří mladí evropští muslimové jsou zlákáni romantickou vidinou džihádu. Nevidím jinou možnost než zasáhnout v Sýrii a Iráku masivní pozemní operací, protože čím déle bude Islámský stát jako územní celek existovat, tím bude nebezpečnější," řekl Storm Aktuálně.cz.
Realističtější cestou než totální pozemní ofenzíva je větší vyzbrojení a soustavná letecká podpora místních sil, bojujících s Islámským státem: Kurdů, irácké armády, části syrských povstalců, případně i syrských vojáků loajálních Bašáru Asadovi.
K tomu je ale nutné sblížit stanoviska Ruska a USA. Důsledkem pařížského útoku může být podle prvních prohlášení přece jen sblížení Ruska a Západu v boji proti islamistům, přestože rozpory přetrvávají v otázce politického přežití syrského prezidenta Bašára Asada.
"Naším cílem je koordinovat společně akce proti Islámskému státu a samozřejmě klíčem je spolupráce Ruska a Spojených států,“ uvedl na summitu G20 evropský prezident Donald Tusk.
V průběhu summitu se v neděli sešli Barack Obama a Vladimir Putin na mimořádné schůzce. "Máme stejné strategické cíle, ale rozdílnou taktiku," oznámil po jednání Kreml.
