Havana - Ačkoliv Fidel Castro na konci února odstoupil z funkce kubánského prezidenta, z veřejného života nezmizel. Věnuje se teď novinařině a Kubánce denně bombarduje svými myšlenkami přetištěnými v kubánském deníku Granma.
Jeden rozdíl tu však je. Castro již neokupuje titulní stranu oficiálního kubánského listu, ale jeho rubrika "Myšlenky soudruha Fidela" se přesunula na stranu číslo dvě.
Jak je u něj zvykem, terčem jeho novinářských "šlehů" je především politika sousedních Spojených států.
Cheney v Iráku
U příležitosti pátého výročí americké invaze do Iráku a irácké cesty viceprezidenta Dicka Cheneyho na počátku minulého týdne Fidel publikoval článek "Triumfální cesta", ve kterém americké politiky kvůli Iráku tvrdě kritizuje.
Fidel své čtenáře rád zaplavuje lavinami citací ze zahraničního tisku i agentur, které pak doplňuje sarkastickými poznámkami.
V iráckém článku se však k sarkasmu neuchýlil. Pouze komparoval Cheneyho oslavné projevy o situaci v zemi s nejnovějšími zprávami humanitárních organizací o irácké katastrofě, které tiskem proběhly minulý týden.
Čtěte také:
Změny v Iráku jsou fenomenální, řekl Cheney
Válka v Iráku trvá pět let. Mrtvé už nikdo nespočítá
O den dříve se v článku "Impérium žízní po krvi" bývalý kubánský diktátor do irácké politiky USA opřel přímočařeji.
"V Iráku zemřelo více než milion lidí. Kolik mrtvých nabízejí Spojené státy Latinské Americe?" ptá se Fidel, podle kterého USA ve světě získávají pověst stále většího agresora, zatímco jejich ekonomika kvůli krizi na trhu s hypotékami a padajícímu dolaru kolabuje.
Yankeeské bomby a yankeeské satelity
Castro se nedávno vyjádřil také ke krizi mezi Ekvádorem, Venezuelou a Kolumbií, která začala kolumbijským bombardováním tábora povstalců na ekvádorském území. I zde je podle něj třeba vinit Spojené státy.
Čtěte také: Venezuela obnovila diplomatické styky s Kolumbií
"Pokud bychom akceptovali tuto imperialistickou metodu války a barbarismu, yankeeské bomby naváděné yankeeskými satelity mohou dopadnout na jakoukoliv skupinu latinskoamerických mužů a žen na území jakéhokoliv státu," napsal Fidel s poukazem na to, že Bogota dostává od USA miliardy dolarů vojenské pomoci a že k bombardování byly využity informace americké armády.
Jednaosmdesátiletý Castro, který se z veřejného života stáhl v červenci 2006 po propuknutí nespecifikované nemoci trávicího traktu, oficiálně uvolnil místo prezidenta země 24. února letošního roku.
Do křesla zasedl jeho o pět let mladší bratr Raúl, který vykonává také úřad ministra obrany. Podle agentury Reuters Fidel stále zastává úřad tajemníka vládnoucí komunistické strany.
