Podle informací deníku Aktuálně.cz se výsledná podoba dohody velmi podobá znění, které uniklo na veřejnost na konci září loňského roku. Na tom pracovaly expertní týmy z resortů životního prostředí a zahraničí už od léta.
Až sami premiéři ale nakonec museli posvětit dosažení kompromisu ve dvou bodech. Zaprvé kolik peněz dostane Praha od Varšavy na odškodném za dopady na české území - hlavně na zásoby podzemní vody, ale také kvůli hluku a prachu, které dolování hnědého uhlí v povrchovém dole způsobuje. A zadruhé jak dlouho budou závazky ze smlouvy vymahatelné. V tomto bodě Praha požadovala lhůtu deseti let a polská strana dva roky.
Výsledným kompromisem je odškodné ve výši 45 milionů eur (přes miliardu korun), potvrdil Fiala. Polsko peníze podle prohlášení zástupců tamní vlády převedlo ve čtvrtek večer. Televizi Polsat News to řekla polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Podle ní tak Varšava učinila hned poté, co premiéři České republiky a Polska podepsali mezistátní dohodu o řešení vlivu těžební činnosti. Češi podle Moskwové již obdrželi i potvrzení o převodu.
Konkrétně 35 milionů zamíří do Libereckého kraje, kde si za ně obce na české straně hranice vybudují infrastrukturu zajišťující přístup k pitné vodě. Ta v okolí dolu mizí i z důvodu pokračující těžby, shodují se expertní analýzy. Zbylých 10 milionů poputuje do státní pokladny.
Na dodržování smlouvy by měl podle dosaženého kompromisu po dobu pěti let dohlížet Soudní dvůr Evropské unie. Liberecký kraj je s česko-polskou dohodou spokojen, podle hejtmana Martina Půty ochrání české obyvatele i krajinu a přinese také finanční kompenzace.
Co obnáší dohoda o Turówu?
- Důl se nesmí přiblížit české hranici, pokud polská strana a) nepostaví bariéru pro podzemní vodu a neprokáže její funkčnost, b) nedokončí výstavbu valu chránícího před prachem a hlukem, c) nebude monitorovat dopady těžby na polském území, d) nezřídí vrty měřící hladinu podzemní vody.
- Polsko by muselo umožnit inspekci českých zástupců až čtyřikrát ročně a povolit českým hydrologům a geologům přístup k monitorovacím vrtům.
- Uzavřením smlouvy by se Česko zavázalo stáhnout svou aktuální žalobu na Polsko u Soudního dvora Evropské unie a v této věci ani další žalobu nepodávat, dokud by smlouva platila.
Zdroj: text návrhu dohody z 30. září 2021
Dohoda přichází po mnoha letech nejasností a měsících intenzivních jednání v den, kdy svůj názor na pokračování těžby v dole Turów zveřejnil také generální advokát Soudního dvora EU. Podle něj Polsko porušilo unijní právo, když dostatečně neposoudilo vliv nových prací v dole poblíž českých hranic na životní prostředí. Česku navíc o další těžbě neposkytovalo informace v dostatečné míře.
Jak ale Fiala ve čtvrtek řekl, Česko žalobu u Soudního dvora EU stáhne poté, co obdrží od Polska domluvené finanční prostředky. "Celé by se to mělo odehrát v řádu hodin," přislíbil Fiala.
Varšava dlouhodobě odmítala, že by to měl být právě Soudní dvůr EU, kdo bude v dalších letech dohlížet na to, že polská i česká strana své závazky z bilaterální dohody dodržují. Polsko má totiž s touto unijní institucí další spory.
Morawiecki v Praze vyjádřil spokojenost s tím, že vyřešení sporu se nakonec obešlo bez rozsudku soudu.
Naopak pokutu, kterou soud vyměřil Polsku za to, že odmítlo těžbu v Turówu přerušit, dokud se situace nevyjasní, bude Varšava muset zaplatit tak jako tak. V tuto chvíli jí tak stále nabíhá penále ve výši půl milionu eur denně (bezmála 13 milionů korun), které nikdo neplatí. První stovky milionů korun proto soud Polsku strhne z evropských dotací v příštích dnech.
Polský premiér Morawiecki později uvedl, že se Polsko proti pokutám unijního soudu odvolá.
Premiér Morawiecki během čtvrteční tiskové konference znovu zdůraznil význam pokračující těžby v dole Turów a nepřerušeného fungování nedaleké elektrárny pro zajištění dodávek elektřiny pro polské firmy a domácnosti.
1/2 ‼️ Breaking. Získali jsme dokument k #Turówu, ve kterém polská PGE potvrzuje závěry českých hydrogeologů a přiznává, že podzemní bariéra nefunguje a voda odtéká jinudy. Česko-polská dohoda přitom s bariérou počítá jako s hlavním opatřením. pic.twitter.com/BNiq03BNgD
— Frank Bold (@FrankBoldCZ) February 3, 2022
Oba premiéři vyjádřili důvěru v to, že zátěž, kterou pro česko-polské vztahy představoval spor o důl, se podařilo odstranit, a obě země proto mohou nadále postupovat jednotně například tváří v tvář krizi na rusko-ukrajinské hranici.
Uzavření dohody však zkritizovali experti z mezinárodní neziskové organizace Frank Bold. Ti navíc dlouhodobě upozorňují na to, že slibovaná podzemní stěna odtoku vody z českého území nezabrání. Podobné pochybnosti opakovaně vyjadřují také experti z České geologické služby, zřizované tuzemským ministerstvem životního prostředí. Podle informací, které Frank Bold zveřejnil ve čtvrtek, si toho je již dlouho vědoma i polská strana. "Je to nepochopení toho, co nám tato smlouva zaručuje," odmítl kritiku premiér Fiala.
Jak ale připouští ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL), existuje možnost, že podzemní stěna nebude fungovat tak, jak má. "Žádná hydraulická bariéra odtoku z našeho území nezabrání. Ve smlouvě je to nastavené tak, aby se ten odtok dál nezhoršoval," uvedla po tiskové konferenci obou premiérů. Pokud se škody na českém území budou kvůli těžbě dál zhoršovat, může Praha podle Hubáčkové zabránit ještě dalšímu rozšiřování těžby směrem k české hranici. "Ta dohoda nám nebrání, abychom případně podali na Polsko další žalobu," dodala.
Turów v posledních letech
leden 2016: Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) varuje, že připravované rozšíření dolu Turów u česko-polské hranice ohrožuje zásoby pitné vody na Liberecku. Zajištění náhradního zásobování oblastí vodou s doprovodnými náklady může vyjít až na tři miliardy korun.
prosinec 2016: Vzniká česko-polská pracovní skupina, která věc posuzuje.
listopad 2019: České ministerstvo životního prostředí vydalo nesouhlasné stanovisko k rozšiřování dolu Turów. ČR požaduje například finanční kompenzace případných škod nebo vznik těsnící stěny, která by bránila odtoku podzemních vod.
březen 2020: Polské ministerstvo životního prostředí prodloužilo povolení státní elektrárenské společnosti PGE na těžbu hnědého uhlí v dole Turów o šest let.
září 2020: Ministerstva životního prostředí a zahraničí podala kvůli dolu podnět k Evropské komisi.
prosinec 2020: Komise dospěla k závěru, že Polsko nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nedostatečně informovalo o svých záměrech sousední státy.
únor 2021: Česko podalo k Soudnímu dvoru EU žalobu a žádost o zastavení těžby.
duben 2021: Varšava prodlužuje provozovateli dolu povolení až do roku 2044.
květen 2021: Unijní soud nařizuje Varšavě okamžitě přerušit těžbu, Polsko avizuje, že chce o dalším osudu dolu jednat. Řešením by měla být mezivládní dohoda.
září 2021: Polsko dostává pokutu za každý den pokračující těžby. Tu platit odmítá, těžba dále pokračuje. Česko-polská dohoda je údajně skoro hotová, její konkrétní obsah obě strany tají. Varšava jednání ukončuje s ohledem na blížící se volby a údajné nemístné požadavky české strany.
leden 2022: premiér Morawiecki odvolává polského velvyslance v Praze, podle polských médií za jeho kritické výroky na adresu polské vlády ohledně těžby v Turów. Do Varšavy vyráží jednat nová česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Obě strany zkoumají nové požadavky vznesené z polské strany.
únor 2022: Dohodu schvaluje polská i česká vláda.
Zdroj: ČTK