Evropská unie má od letošního roku ve svém arzenálu nový nástroj na ochranu právního státu. Pokud členský stát porušuje jeho principy například tím, že zasahuje do nezávislosti justice nebo má problémy s neefektivním vyšetřováním korupce, hrozí mu, že přijde o peníze z evropské kasy.
Ačkoliv nový nástroj platí už skoro půl roku, Evropská komise se ještě neodhodlala jej použít. A europoslancům dochází trpělivost. Potenciální případy k jeho uplatnění by se podle nich našly. Už několik let Brusel například řeší problémy v Polsku a Maďarsku.
"Komise nekoná, zatímco útoky na naše hodnoty, práva a peníze pokračují každý den a Orbánova rodina a přátelé stále kradou naše peníze," padlo z úst německého europoslance Daniela Freunda (Zelení/ESA) na středeční rozpravě v Evropském parlamentu o právním státu.
Babišův střet zájmů jako potenciální případ
Jedním z dotčených států by se přitom mohlo stát i Česko, protože audit Evropské komise dospěl k závěru, že premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů. Kvůli ohrožení evropských peněz proto někteří europoslanci chtějí, aby komise zakročila i v případě České republiky.
Opakovaně k tomu vyzývá například šéfka parlamentního výboru pro rozpočtovou kontrolu Monika Hohlmeierová (EPP). Že by se Česko mohlo dostat do hledáčku komise, nevylučuje ani český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP).
"Dotkne se to i Česka. Komisař pro rozpočet Johannes Hahn během květnového plenárního zasedání parlamentu potvrdil, že přetrvávající střet zájmů premiéra Babiše může být jedním z těchto případů," sdělil redakci Euractiv.cz.
Další ultimátum, žaloba v (ne)dohlednu?
Podle Evropské komise je ale nutné nejprve vypracovat konkrétní vodítka k tomu, jak má nový nástroj přesně fungovat. Evropský parlament komisi vyzval, aby konala, už ve svém březnovém usnesení, ve kterém jí pohrozil žalobou k Soudnímu dvoru EU za neplnění povinností.
Komise přislíbila, že tak učiní do poloviny června. Europoslanci proto ve čtvrtek na plenárním zasedání odhlasovali novou rezoluci, ve které možnou žalobu opět zmiňují. Jestli k ní skutečně dojde, však není jasné. V usnesení europarlament zadává svému předsedovi Davidu Sassolimu, aby vyzval komisi ke "splnění své povinnosti" do dvou týdnů. Mezitím parlament připraví podklady pro případnou soudní při, hovoří o ní ale jen jako o potenciální.
Za porušení právního státu hrozí zastavení dotací
Nový nástroj je jedním z nejsilnějších nástrojů EU, jak řešit dlouhodobé a systematické porušování právního státu v členských zemích. Štědré dotační obálky mohou být totiž dostatečnou motivací k tomu, aby země plnily své závazky. Současný víceletý unijní rozpočet je navíc díky bohatému balíčku na oživení ekonomik po koronavirové krizi vůbec největší v historii, obsahuje více než 45 bilionů korun.
Podle slovenského europoslance Michala Šimečky (Renew) by europarlament k žalobě přistoupit měl. "Evropský parlament nemůže být komplicem v nečinnosti. Pokud nedojde k rychlé změně kurzu, parlament by měl komisi kvůli pokračující nečinnosti postavit před soud. Opravdu není jiná cesta," řekl při středeční rozpravě.
Žaloby mezi institucemi přitom unijní soud nemá na stole často. "Takové spory určitě nejsou časté - za posledních 20 let byly pouze tři a za celou unijní historii vůbec jich bylo jen sedm," sdělila redakci Zuzana Vikarská z katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity v Brně.
Unijní soud by mohl mít napilno
"Nevidím pro žalobu opodstatnění. Ale to je samozřejmě vaše rozhodnutí," sdělil europoslancům při debatě eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn poté, co jim popsal pokrok na přípravě vodítek. Doplnil, že komise už pracuje na identifikování případů, pro které použije nový nástroj.
Komise si chce však být těmito případy jistá. První uvedení nástroje do praxe se tak očekává nejdříve na podzim.
"Je téměř jisté, že zahájení tohoto řízení bude dotčeným členským státem rozporováno u Soudního dvora EU. Komise proto musí mít 'nabito' a spustit mechanismus pouze pro ty případy, kde si je právně jistá porušováním nového nařízení," vysvětluje europoslanec Zdechovský.
Unijní soud by tak mohl mít s žalobou Evropského parlamentu a potenciálními reakcemi členských států, na které nové nařízení dopadne, do budoucna napilno. Už nyní se zabývá stížností na legitimitu nového pravidla ze strany Maďarska a Polska, které se na soudce obrátily po schválení nástroje.
A právě na rozhodnutí v této věci by měla komise počkat. Myslí si to český europoslanec Alexandr Vondra (ODS, ECR). Přispělo by to podle něj k důvěře v nový mechanismus.
