Budapešť se v říjnu 2018 na soud obrátila kvůli hlasování, které se odehrálo o měsíc dříve. Poslanci v něm vyzvali členské země EU, aby prověřily, zda nacionálně-konzervativní vláda Viktora Orbána neporušuje evropské hodnoty stanovené unijním právem. Pro schválení vůbec první podobné výzvy byla potřeba dvoutřetinová většina hlasů. Maďarsku se však nelíbilo, že parlament při jejím výpočtu nekalkuloval s poslanci, kteří se zdrželi hlasování.

Návrh na zahájení řízení podpořilo 448 europoslanců, 197 bylo proti a 48 se zdrželo. Pokud by se započítaly i jejich hlasy, podpora pro usnesení by nebyla dvoutřetinová.

Podle soudu v Lucemburku však parlament postupoval podle unijních pravidel, když započítal pouze kladné a záporné hlasy. Soud zamítl i argument, že nezapočítání hlasů absentujících poslanců porušuje demokratické principy. Podle soudců zákonodárci dopředu věděli, že pokud se zdrží hlasování, jejich hlasy pro výpočet potřebné většiny použity nebudou.

"Všichni víme, že zdržení se hlasování je tichým vyjádřením nesouhlasu," uvedla na facebooku maďarská ministryně Judit Vargová, podle níž způsob počítání hlasů porušil nejen unijní právo, ale i jednací řád parlamentu. EP podle ní jednal účelově, aby bylo přijato politicky motivované usnesení namířené proti Maďarsku. Vargová nicméně podotkla, že Maďarsko je připraveno i nadále vést v rámci řízení iniciovaného europarlamentem s dalšími členskými státy dialog.

Europoslanci, Evropská komise i některé členské státy dávají dlouhodobě najevo obavy, že Orbánova vláda v zemi omezuje nezávislost justice, médií či akademické svobody. Maďarsko v zatím bezvýsledném řízení námitky odmítá a často používá velmi ostrou protiunijní rétoriku.

Čtvrteční verdikt je podle europoslanců příležitostí, aby se řízení pohnulo z místa. "Viktor Orbán a další možná dokážou rozbíjet demokracii doma, ale nemohou podkopávat instituce EU," prohlásil šéf europarlamentní skupiny liberálů Dacian Ciološ.