Orbánův Fidesz hledá v Bruselu nové spojence. Tusk varuje před proputinovským blokem

Aneta Zachová, EURACTIV.cz
11. 4. 2021 10:37
Maďarský premiér Viktor Orbán míchá politickými kartami celé Evropy. Po odchodu z Evropské lidové strany hledá jeho strana Fidesz nové spojence napříč hranicemi. Pokud se jí podaří najít šest partnerů, může založit zcela novou politickou frakci v Evropském parlamentu.
Polský premiér Mateusz Morawiecki, maďarský premiér Viktor Orbán a vůdce italské strany Liga Matteo Salvini.
Polský premiér Mateusz Morawiecki, maďarský premiér Viktor Orbán a vůdce italské strany Liga Matteo Salvini. | Foto: Reuters

První námluvy s pravicově smýšlejícími stranami už má maďarský premiér Viktor Orbán za sebou. "Chceme evropskou renesanci a budeme pracovat na jejím dosažení," prohlásil Orbán po nedávném setkání s polským protějškem Mateuszem Morawieckim (Právo a spravedlnost) a předsedou italské Ligy Matteem Salvinim.

Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. "Morawiecki v Budapešti organizuje proputinovský politický blok s Orbánem a Salvinim," komentoval dubnový sjezd pravicových politiků polský expremiér a bývalý předseda Evropské rady Donald Tusk, který je dnes předsedou evropských lidovců.

Právě pozice k Rusku je však jedním ze štěpících bodů na ose Varšava-Budapešť-Řím. Zatímco Polsko patří k nejtvrdším kritikům Ruska v Evropě, Salvini je známý pro své dobré vztahy s Moskvou.

Strany na druhou stranu spojuje antiimigrační rétorika a společně opovrhují silnější rolí Evropské unie.

Na stole je i spolupráce s Le Penovou

Na evropské politické scéně jsou v současné době tři pravicové síly. Nejblíže ke středu má Evropská lidová strana (EPP), po jejím boku jsou Evropští reformisté a konzervativci (ECR), zatímco kraj pravicového spektra zabírá frakce Identita a demokracie (ID).

Polská vládní strana Právo a spravedlnost je nyní součástí ECR, na evropském politickém kolbišti tak zasedá ve stejných barvách jako česká ODS. Salviniho Liga se po evropských volbách v roce 2019 připojila k ID, jejímž členem je SPD Tomia Okamury.

Orbánův Fidesz se dosud hlásil k EPP, v březnu se ale rozhodl lidovce opustit. EPP se podle něj totiž zavázala k dlouhodobé spolupráci s evropskou levicí, maďarský premiér je tak přesvědčen o tom, že miliony pravicově smýšlejících Evropanů ztratily své politické zastoupení. "Křesťanští demokraté nemají v Evropě adekvátní reprezentaci," prohlásil Orbán.

Pokud by Fidesz vytvořil novou politickou frakci spolu s italskou Ligou a polským Právem a spravedlností, nová konzervativní síla by čítala 66 poslanců. Početně by tak překonala ECR a stala se čtvrtou nejsilnější frakcí v europarlamentu.

Ke vzniku evropské politické frakce je ale nezbytné zastoupení minimálně čtvrtiny členských států Evropy. Orbán tak musí přesvědčit ke spolupráci alespoň čtyři další národní partaje. Nabízí se mu spolupráce s dalšími pravicovými uskupeními ve Slovinsku, Rumunsku, ale i s francouzským Národním sdružením populární političky Marine Le Penové. Ta je v současné době členkou ID.

Sjednocená pravice může ohrozit mainstream

Vykostění stávajících pravicových frakcí a vytvoření nového uskupení pod taktovkou maďarského Fideszu je však jen jednou z cest, kterou se může Orbán vydat. Další možností je spojení frakcí ECR a ID. Vznikl by tak silný pravicový blok, který by mohl početně dosáhnout 150 europoslanců a předčít druhou největší frakci sociálních demokratů (S&D).

V takový vývoj doufá Jacek Saryusz-Wolski, vlivný polský europoslanec z vládní strany Právo a spravedlnost. "Budování nové sjednocené pravice v Evropském parlamentu představuje hrozbu pro mainstreamové strany. Proto jsme byli svědky útoků od Donalda Tuska," prohlásil Saryusz-Wolski.

Podle něj poskytuje ECR ideální půdu pro vznik nové pravicové síly, která by dokázala čelit současnému levicově orientovanému hlavnímu proudu.

Ne všichni z ECR se na tom shodují. Český europoslanec Jan Zahradil (ODS, ECR) se například spolupráci se Salviniho Ligou brání.

"Naším italským partnerem v ECR Group je Giorgia Meloniová a její Fratelli d’Italia (Bratři Itálie - pozn.red.), v preferencích jsou už Salvinimu patách. Meloniová je také od loňska mou nástupkyní v čele ECR Party a první ženou vedoucí nějakou evropskou politickou stranu. Není, proč to měnit," nechal se slyšet Zahradil. "Salvini jen hraje mediální hry," dodal.

Podobné námluvy pravicových stran se odehrály již v před evropskými volbami na jaře roku 2019. I tehdy Matteo Salvini hovořil o evropské renesanci a možné italsko-polské alianci. Ze spolupráce ale nakonec sešlo a pravicové strany se rozštěpily do tří frakcí.

Další setkání pravicových politiků se má uskutečnit v květnu ve Varšavě, tentokrát na pozvání polského premiéra Morawieckého. 

 

Právě se děje

před 33 minutami

Bill a Melinda Gatesovi jsou oficiálně rozvedení

Americký miliardář, filantrop a spoluzakladatel a dlouholetý šéf společnosti Microsoft Bill Gates a jeho manželka Melinda jsou oficiálně rozvedení. Dokument o konci jejich 27letého manželství v pondělí podepsal soudce v Seattlu. Jak si manželé, kteří stáli u zrodu nadace nesoucí jejich jména, rozdělili majetek, zveřejněno nebylo.

Není tak například jasné, kdo získá rodinné sídlo na břehu Washingtonova jezera na předměstí Seattlu, píše The New York Times na svých internetových stránkách. Všechny tři děti Gatesových jsou starší 18 let, takže se nyní už bývalí manželé nemuseli dohodnout na péči o ně. Žádný z nich nepožádal o změnu příjmení, ačkoliv Melinda Gatesová od oznámení rozchodu používá i svoje rodné příjmení Frenchová.

Magazín Forbes hodnotu majetku Frenchové Gatesové odhaduje na 3,2 miliardy dolarů (68,6 miliardy korun), může ale prý být ještě vyšší. Hodnota majetku Billa Gatese dosahuje 131 miliard dolarů.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

ČNB podle ekonomů ve čtvrtek opět zvýší úrokové sazby o 0,25 procentního bodu

Bankovní rada České národní banky na svém čtvrtečním zasedání zvýší základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 0,75 procenta, shodují se analytici. Zároveň očekávají, že rada bude sazby zvyšovat i na svých dalších zasedáních ve zbytku roku tak, že základní úroková sazba by mohla vzrůst na konci roku na jedna až 1,25 procenta.

Důvodem zvýšení sazeb jsou především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. Na druhou stranu růst sazeb může na podzim zbrzdit horší pandemická situace. Rada ve čtvrtek kromě nastavení sazeb projedná a představí také novou makroekonomickou prognózu, u které očekávají ekonomové zlepšení odhadu růstu ekonomiky.

Na posledním měnovém jednání 23. června rada poprvé od února 2020 zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady. Člen bankovní rady Vojtěch Benda hlasoval dokonce pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu. Dva členové, Aleš Michl a Oldřich Dědek, pak byli pro ponechání úrokových sazeb beze změny. V aktuální květnové prognóze ČNB očekává letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 4,3 procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy