Od naší zpravodajky - Přestože 24. února začala invaze v sousední zemi, výbuchy slyšeli brzy ráno i obyvatelé Kišiněva, hlavního města Moldavska. Zatímco mnoho místních bylo v šoku a nejprve nevědělo, jak se zachovat, Andrei Lutenco, který se označuje "téměř za profesionálního aktivistu", nezaváhal. "Nedalo se nic nedělat a pokračovat v běžném životě. Jsou to lidi jako my a trpěli, takže pro mnoho z nás byla pomoc jedinou možností," vysvětluje v centru Kišiněva reportérům Aktuálně.cz.
Spolu s dalšími lidmi založil hned pár hodin po začátku ruského útoku facebookovou skupinu, kam Moldavané mohli psát nabídky pomoci. A stejně tak Ukrajinci, kteří začali proudit do země, zde mohli najít, co zrovna potřebovali.
"Byla to jedna z prvních takových skupin. Do pár dní obrovsky narostla," líčí Lutenco. Následně se jim začali ozývat s žádostí o spolupráci různé organizace a na schůzku si je pozvala i moldavská vláda.
Akce, která začala na sociálních sítích, se tak rozrostla na obrovskou iniciativu pod názvem Moldova for Peace (Moldavsko pro mír) a má i online platformu Dopomoha.md, kde lidé nabízejí či poptávají pomoc. V polovině května webová stránka hlásila: "S žádostí o pomoc se na nás obrátilo již 84 056 uprchlíků!"
Pivo nahradila voda
V Moldavsku ale pomáhají také lidé, kteří neměli žádné předchozí zkušenosti s humanitární prací. Jedním z nich je Vlad Suleanschi, majitel kišiněvského baru, který nabízí piva z malých lokálních pivovarů. Do pomoci se zapojil hned druhý den invaze, kdy se dozvěděl, že na hraničním přechodu s Ukrajinou na jihu země není pro uprchlíky dostatek pitné vody. Naplnil proto se spolumajitelem baru prázdné sudy vodou a lidé si ji pak "čepovali" jako pivo.
Tím ale jeho pomoc uprchlíkům teprve začala. "S druhým majitelem a dvěma Američankami jsme nakoupili pár věcí a napsali na Instagram, že kdo potřebuje, má se u nás stavit. Dostali jsme tisíce odpovědí," popisuje ve svém baru Suleanschi.
Mimo to jim lidé začali posílat peníze, aby toho mohli nakoupit víc. Získali až půl milionu dolarů (téměř 12 milionů korun), který utratili za hygienické potřeby, ovoce, zeleninu, rýži, konzervy, ale také matrace, kočárky nebo dětské hračky.
Brzy se před barem vytvořily až šestihodinové fronty, které musela korigovat policie. Nejmladšímu uprchlíkovi bylo podle Suleanschiho pouze 12 dní. "Uvědomili jsme si, jak moc musíte být zoufalí, když jste ochotní stát pět až šest hodin ve frontě, jen abyste něco dostali," vysvětluje.
Během šesti týdnů, kdy podnik takto fungoval, se v něm zastavilo kvůli pomoci 25 tisíc lidí. Podívat se přišla i prezidentka země Maia Sanduová. Následně jejich aktivitu přejaly mezinárodní organizace. "Mentálně a emocionálně to bylo brutální. Viděl jsem děti, které se nedokázaly smát," vypráví majitel baru a dodává, že nestíhal ani jíst, a tak za šest týdnů zhubl šest kilogramů.
Moldavsko pod tlakem
Pomoc, kterou Moldavané nabízejí, často zasahuje do jejich osobního života. Až 90 procent Ukrajinců, kteří se rozhodli v zemi zůstat, našlo ubytování v soukromých domovech. A to přesto, že Moldavsko už od prosince trápí energetická krize a lidé chudnou.
"Vysokým cenám energií čelí i ostatní evropské země, ale v Moldavsku se cena plynu od loňského září zvýšila o 360 procent. Ještě před válkou byla inflace 18 procent. Na 25 procent našich domácností musí vydat čtvrtinu příjmů na energie," uvedla v dubnu Natalia Gavrilitsaová, premiérka země závislé na ruských energiích. "Více než čtvrtina populace žije v chudobě."
To potvrzuje i Kateřina Fuksová z Člověka v tísni, neziskové organizace, která pomáhá místním platit účty za energie a také posílá granty moldavským organizacím zabývajícím se pomocí uprchlíků. "Spousta lidí se ocitla v energetické chudobě a nebyli schopni zaplatit energie. Když máte energetickou krizi a musíte si doma zatopit a zatopit taky uprchlíkům, tak to je už úplný konec," domnívá se Fuksová.
Náročné situace Moldavanů si všimla také Evropská unie. Europoslanci na začátku května vyzvali, aby se udělal další krok k přijetí Moldavska do EU. "Na pozadí ruské války na Ukrajině vítá (Evropský) parlament oficiální žádost Moldavska o členství v Evropské unii ze 3. března 2022 a uvádí, že by EU měla udělit zemi kandidátský status," stojí ve zprávě europarlamentu.
"V Moldavsku silně pociťují následky ruské agrese na Ukrajině a země je důležitým příjemcem ukrajinských válečných uprchlíků. Moldavsko má proto plnou podporu Evropské unie, jak politickou, tak ekonomickou," uvedl po schůzce s moldavským vedením estonský europoslanec Urmas Paet.
Podle šéfa Evropské rady Charlese Michela Evropská unie nabídla k okamžitému uvolnění 13 milionů eur na humanitární programy a 15 milionů eur na zvládání migrace.
V bytě s Ukrajinci
"Jednoduše to je správná a lidská věc," vysvětluje Američan Shawn, který v Kišiněvě žije se svou moldavskou manželkou Oleseou, proč se taky rozhodli pomoci. Svůj domov teď sdílejí s ukrajinskými uprchlíky - ti žijí v patře, kde mají ložnici, vlastní koupelnu a balkon. Kuchyň, obývací pokoj a jídelnu sdílí s rodinou v přízemí.
Už se u nich vystřídaly tři rodiny. Ta poslední - 62letá žena, její 34letá dcera a osmiměsíční dítě - s nimi bydlí už několik týdnů. "Jediná věc, ze které máme obavy, hlavně tedy moje žena, je, že nemají žádný plán. Jsou to chudí lidé z Oděsy, původně tu chtěli zůstat dva týdny a doufali, že do té doby skončí válka. Nemají, kam by šli," dodává.
Reportáže z Moldavska
- Bojím se, co s námi bude. Moldavané s obavami hledí přes řeku, Podněstří je na dohled
- Podněstří ví, že prosperita přichází ze Západu. Rozumí hrozbě války, říká expertka
- Stařence zbyla jediná hůl, zůstala sama. Příběhy z moldavského uprchlického centra
- Sami kvůli Rusku chudnou. Příběhy tří Moldavanů, kteří přesto pomáhají Ukrajincům
- Moldavsko chce do Evropské unie. Překážkou je ale korupce i separatistické Podněstří
- Fotogalerie: Na hranici s Podněstřím. Lidé se chystají na útěk i na boje proti separatistům
- Fotogalerie: Chudé Moldavsko čelí 100 tisícům uprchlíků. Navštívili jsme největší centrum v zemi
- Když se sovětský beton snoubí se zelení. Kišiněv, město podivuhodného brutalismu
