Moldavsko chce do Evropské unie. Překážkou je ale korupce i separatistické Podněstří

Jana Václavíková Jana Václavíková
31. 5. 2022 10:35
Ještě před dvěma lety se zdálo nemožné, že by Moldavsko, jedna z nejchudších zemí Evropy, v jejímž čele stál proruský prezident, podala oficiální žádost o členství v Evropské unii. Nové vedení a hlavně ruská invaze na Ukrajinu ale směřování Moldavska změnila.
Prezidentka Moldavska Maia Sanduová.
Prezidentka Moldavska Maia Sanduová. | Foto: Jakub Plíhal

"Nejprve chci říct: patříme do Evropské unie. Jsme evropská země s evropským jazykem, evropskou historií a evropským politickým systémem. Nejméně třetina z nás už je občany Evropské unie," uvedla před dvěma týdny prezidentka Moldavska Maia Sanduová před Evropským parlamentem. Mnoho Moldavanů má cestovní pasy Rumunska, které je členem EU od roku 2007. Velké množství lidí ze země odešlo na západ kvůli špatné ekonomické situaci.

"Žije mezi vámi velká moldavská diaspora. Pravděpodobně jste nás potkali. Žijeme po vašem boku. Platíme daně a přispíváme ke společnému dobru. Pocházíme z rozmanité společnosti, kde rozdílné kultury po staletí společně existují v míru a harmonii a preferují kompromis před konfrontací. V tomto jsme Evropané," dodala. 

Sanduová se ve svých prohlášeních zásadně rozchází se svým předchůdcem, bývalým prezidentem Igorem Dodonem, který se netajil příklonem k Rusku.

Když byl ještě ve funkci, řekl, že podle něj se Moldavsko nikdy nestane členem Evropské unie. "Brusel na to není připraven," řekl v rozhovoru s německou stanicí Deutsche Welle. Zároveň kritizoval blízké vztahy své země se Západem. "V posledních sedmi letech jsme se výrazně soustředili na Západ. To byla chyba. Potřebujeme strategické partnerství s Ruskem," řekl v roce 2017. 

Dodona nakonec lidé znovu nezvolili a ve sněmovních volbách vyhrála proevropská strana. Rozhodnutí o podání žádosti o vstup do EU nakonec ale urychlila ruská invaze na Ukrajinu. Moldavsko má totiž obavy, aby se nestalo dalším terčem ruské agrese - už nyní je na jeho území, v separatistickém podněsterském regionu, přítomných 1500 ruských vojáků. Z ruského velení navíc v druhé polovině dubna zaznělo, že po dobytí jihu Ukrajiny vznikne další spojení s Podněstřím, ačkoliv slova generálmajora Rustama Minněkajeva nikdo výše postavený nepotvrdil.

"Chceme žít v míru, prosperovat, být součástí svobodného světa. Zatímco některá rozhodnutí dlouho trvají, jiná se musí udělat rychle a rozhodně a musí se využít příležitosti, která přichází s měnícím se světem," uvedla podle serveru Euractiv při březnovém podpisu přihlášky do bloku Sanduová. 

Finanční pomoc z EU

Poslanci Evropského parlamentu vyzvali, aby Moldavsko získalo kandidátský status. "Parlament vítá moldavskou žádost o členství a uvádí, že země je na správné cestě k adoptování klíčových reforem," stojí v prohlášení parlamentu

Podporu Moldavsku vyjádřil také český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). "Informoval jsem svého moldavského kolegu o českých prioritách pro nadcházející předsednictví v Radě EU. Evropská perspektiva pro Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii figuruje mezi těmito prioritami velmi vysoko," uvedl.

Spolupráce mezi Moldavskem a Evropskou unií probíhá už nyní, EU je dokonce největším poskytovatelem finanční pomoci zemi. V posledních sedmi letech získala skrze granty více než půl miliardy eur (přes 12 miliard korun) a dalších 200 milionů (pět miliard korun) dostala v půjčkách, popisuje pro Aktuálně.cz Ana Pisonerová Hernandezová, mluvčí ředitelství Evropské komise pro politiku sousedství a jednání o rozšíření.

Pomoc přichází i nyní, kdy se země potýká s velkým náporem uprchlíků z Ukrajiny. Evropská unie proto pošle do Moldavska dalších 53 milionů eur (1,3 miliardy korun) na humanitární pomoc. 

Složité Podněstří

Členství v Evropské unii Moldavsko přesto nemá jisté. Stejně jako jiné kandidátské země, kterými jsou v současnosti i Ukrajina a Gruzie, musí splnit přísná kritéria. Například mít instituce zajišťující stabilitu demokracie, právní stát, dodržování lidských práv a ochranu menšin. Dále musí mít fungující tržní hospodářství a schopnost účinně provádět závazky vyplývající z členství, včetně dodržování cílů politické, hospodářské a měnové unie.

Jak dlouho by mohlo Moldavsku trvat splnění podmínek, není jasné. Odhadovat nechce ani česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která se zabývala pomocí Moldavsku už před invazí. "Mohou to být desítky let, při určitých okolnostech ale i kratší doba. Moldavsko se potýká s korupcí a nepotismem (obsazování funkcí příbuznými - pozn. red.). Jeho systém je nastavený špatně. EU se snaží finančními prostředky podporovat zavedení reforem a odstranění těchto jevů, ale to se nestane hned a velké změny chtějí čas," vysvětluje pro Aktuálně.cz.

Moldavsko je ale podle ní změnám nakloněno. "Situace je nejpříznivější za celou historii země. Je cítit velká vůle pokračovat v reformách, jen potřebují naši podporu, i finanční. Moldavsko také přijímá ukrajinské uprchlíky, což EU oceňuje. Bohužel jsou sami v citlivé geopolitické situaci," dodává europoslankyně.

Ve složité geopolitické situaci není Moldavsko jen kvůli sousedství s Ukrajinou a energetické závislosti na Rusku, ale také kvůli Podněstří. Gregorová uvádí, že Evropská unie však zatím netuší, jak velkou překážku může separatistický region představovat. "Je otázkou, jestli se Podněstří nebude snažit z této situace profitovat a i kvůli válce se začne více a více odvracet od Putina. To je ale spíš přání než něco, co můžeme s jistotou předvídat," domnívá se. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 28 minutami

Stát odebral 13 firmám kapacitu pro skladování v nevyužívaných zásobnících. Mezi nimi je i firma, kterou spoluvlastní Gazprom

Stát odebral 13 firmám kapacitu pro skladování plynu v zásobnících, kterou nevyužívaly. O kapacitu přišla mimo jiné Moravia Gas Storage, kterou spoluvlastní ruský Gazprom. Firmy přišly o kapacitu v celkovém objemu 261 milionů metrů krychlových plynu. Informoval o tom David Hluštík z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Roční spotřeba plynu v ČR činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových plynu, z Ruska pochází zhruba 98 procent.

Stát využil nový princip "use it or lose it", tedy "využívej to, nebo o to přijdeš". Zavedla ho novela energetického zákona, kterou v červnu podepsal prezident Miloš Zeman. Obchodníci s plynem, kteří nevyužijí svou rezervovanou kapacitu v zásobnících plynu v požadovaném minimálním množství, mohou o část této kapacity přijít.

Podle zákona mají nyní provozovatelé zásobníků za povinnost pořádat aukce s nulovou nebo zápornou vyvolávací cenou, v jejichž rámci bude odebraná kapacita nabízena případným zájemcům. Znamená to, že obchodníci by skladovali plyn zadarmo, nebo by za skladování dostávali zaplaceno. Podle informací ministerstva se první aukce pořádané společností Moravia Gas Storage nikdo nezúčastnil.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Policie na Jihlavsku pátrá po tříletém chlapci, odvezla ho matka, nemá ho v péči

Policie vyhlásila celostátní pátrání po tříletém chlapci Oliveru Surowieckém. V pondělí ho odvedla jeho pětadvacetiletá matka, ačkoliv je dítě rozhodnutím soudu svěřené do péče jiné blízké příbuzné. Chlapce měla žena předat v Jihlavě jeho babičce. Místo toho ho odvedla a o sobě ani o dítěti nedala žádnou zprávu. Lidé, kteří o chlapci něco vědí, mohou volat na tísňovou linku 158. V úterý to uvedla policejní mluvčí Jana Kroutilová.

Žena se synem podle zjištění policie kolem 19:00 v jihlavské ulici Matky Boží nastoupila do modrého auta Škoda Octavia kombi s registrační značkou 7AH9842, s nímž odjeli.

Chlapec je vysoký asi 70 centimetrů, je štíhlý. Má hnědé oči a plavé krátké vlasy. Na sobě měl modré krátké kalhoty, modré tričko s potiskem a modrobílé tenisky.

Žena je vysoká 161 centimetrů, má hubenou postavu. Má modré oči a rovné dlouhé plavé vlasy. Na zápěstí má jizvy a na zádech vytetovaný maják s andělskými křídly. Na sobě měla černou bundu, triko s obrázky mimozemšťanů a riflové krátké kalhoty.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 50 minutami

Pražská burza po více než dvou hodinách obnovila obchodování. Nefungovala kvůli technickým problémům

Pražská burza cenných papírů obnovila obchodování, úterní výpadek trval asi 2,5 hodiny. Burza o tom informovala na svých internetových stránkách. Burza o tom informovala na svém webu.

Důvodem přerušení obchodování byly problémy komunikačního připojení, sdělil mluvčí burzy Jiří Kovařík. Burza přerušila obchodování v 10:19, obchodování se všemi produkty bylo obnoveno od 13:00. Burza zároveň upozornila, že z technických důvodů zatím nejsou na jejím webu zobrazována aktuální data z obchodování.

Zdroj: ČTK
Další zprávy