Bojím se, co s námi bude. Moldavané s obavami hledí přes řeku, Podněstří je na dohled

Foto: Na hranici s Podněstřím. Lidé se chystají na útěk i na boje proti separatistům
Nina a její manžel si stále pamatují život v Sovětském svazu, a přestože se obávají, co by se mohlo stát, na minulost spojenou s Ruskem nadají dopustit. "Všechno bylo dobré a levné, třeba benzín. Nyní je všechno tak drahé,” tvrdí.
Spíše než krásné a nové je vidět starší a chátrající. Cokoliv.
"Za deset lei!" opáčí chlapec na žádost o fotku. Vzápětí ale v touze předvést své míčové umění svolí k focení i zadarmo.
Jsme sice právně stále uvnitř jednoho státu, zároveň ale na hranici s Podněstřím. Mezinárodně jde stále o území Moldavska, fakticky je to ale samozvaná nezávislá republika podporovaná Ruskem.
Foto: Jakub Plíhal
Jana Václavíková Jana Václavíková
10. 5. 2022 5:30
V malé moldavské vesnici Holercani panuje odpolední ticho. Občas projede auto, někdy se mezi domy ozve křik dětí z oploceného fotbalového hřiště. Klid je ale pouhé zdání. Vzpurné Podněstří odtud leží přes řeku jen jeden a půl kilometru. Místní si nyní, v době ruské invaze na Ukrajinu, pamatují na třicet let staré ostřelování z této separatistické prokremelské oblasti.

Od naší zvláštní zpravodajky - Na zápraží zářivě modrého domku s dvorkem, po kterém vedle několika psů pobíhají i slepice, stojí o zídku opřená dvaašedesátiletá důchodkyně Nina. "Bojím se, že se něco stane," svěřuje se a pohled upíná přes řeku Dněstr na Podněstří, separatistický proruský region. "V roce 1992 jsme měli válku, pořád si ji pamatuju. Stali jsme se uprchlíky. Vrátili jsme se až poté, co skončily boje," vzpomíná žena, která dřív pracovala v tabákové továrně. 

Konflikt z devadesátých let si ve vesnici připomíná skoro každý, s kým reportéři Aktuálně.cz na místě hovořili. V době rozpadu Sovětského svazu, jehož bylo Moldavsko součástí, vyhlásilo Podněstří nezávislost. Následovaly boje mezi separatisty a vládou v Kišiněvě. Nejintenzivnější byly v roce 1992. Zemřelo přes tisíc lidí, z toho čtyři stovky civilistů. 

Podněstří

Mapa Moldavsko
Foto: Aktuálně.cz

Podněstří, převážně ruskojazyčný pás území na levém břehu řeky Dněstr, se zhruba půl milionem obyvatel, se odtrhlo od Moldavska v roce 1990 v obavách ze sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem.

Od mírové dohody z roku 1992, která ukončila boje mezi Moskvou podporovanými separatisty a vládními vojsky, tam Rusko udržuje vojenský sbor zhruba 1500 vojáků. Místní se proto obávají, že by se Podněstří mohlo stát základnu pro ruský útok na Ukrajinu ze západního směru. Bojí se též ostřelování moldavského břehu Dněstru.

Zdroj: ČTK

"Stříleli z obou břehů řeky. Moji tchyni zabili, pohřbili jsme ji v hlavním městě. Tady u řeky zastřelili moji krávu. Chtěl jsem ji nakrmit, šel jsem k ní a oni ji zastřelili. Zkoušel jsem ji dostat do auta, ale stříleli," vzpomíná osmapadesátiletý Ion, který dříve údajně sloužil jako ostřelovač u sovětské armády a pomáhal s tajnými dodávkami zbraní. 

Každý ve vesnici ví o sérii výbuchů, které otřásly Podněstřím v minulých týdnech. A všichni se bojí, co může následovat. K útokům se nikdo nepřiznal, odborníci je ale označují za cílenou provokaci, aby vojáci podněsterských separatistů mohli v případě potřeby spolu s ruskou armádou ze západu zaútočit na Ukrajinu. 

"Strach tu je. V Podněstří mám příbuzné a říkali mi, že sami válku také nechtějí. Ale je to tak, jak to je. Žijí tam normální lidé, není to tak, že bychom je nesnášeli. Z ničeho je neviníme," upozorňuje dvaačtyřicetiletá Natalia, která právě vyzvedává své dítě ze školky. 

Osmapadesátiletý Petru při cestě z hospody tvrdí, že je na případné vyhrocení situace připravený, ve sklepě má zásoby. "Mouky, vody a podobně," vyjmenovává. Prodavačka z místních potravin ale uvádí, že mnoho takových lidí není, a pokud ano, tak nenakupují v jejím obchodě.

Petru z vesnice Holercani.
Petru z vesnice Holercani. | Foto: Jakub Plíhal

Mladí odjedou, starší budou bojovat

Výbuchy cílené na podněsterskou infrastrukturu vyděsily také obyvatele tohoto vzpurného regionu. Ve velkém začali odtud odjíždět. Kontrolní stanoviště, které hlídají jak moldavští, tak ruští a separatističtí vojáci, je od vesnice Holercani vzdálené jen třináct kilometrů. Další přechod pouze pro pěší vede přes řeku jen kousek odtud. Místní mohou hranice překročit z obou směrů, zahraniční novináři ale do Podněstří kvůli explozím nyní nemohou.

Překladatel doprovázející reportéry Aktuálně.cz ale dodává, že ani předtím nebylo příliš bezpečné přes řekl Dněstr jezdit. Když chtěl Podněstřím před pár lety jenom projet cestou z Ukrajiny, ruští vojáci ho zastavili a požadovali po něm úplatek. Když jim odmítl dát víc peněz, vzali mu bundu, kterou popisuje jako hezkou a celkem drahou. 

Natalia (vpravo) z vesnice Holercani.
Natalia (vpravo) z vesnice Holercani. | Foto: Jakub Plíhal

Obyvatelé Holercani mají plán, co by dělali v případě, že by boje zasáhly až sem. "Doufáme, že všechno bude v pořádku, ale pro jistotu máme sbalené dokumenty. Děláme to pro naše děti, nechceme, aby zažily to, co se stalo v roce 1992," líčí Natalia s tím, že tehdy byla v první třídě a musela ve strachu z útoků spát ve sklepě. Podobné plány má podle ní více než polovina vesnice. "Starší lidé možná zůstanou, mladší ale pojedou pryč. Někteří už odjeli," vysvětluje. S rodinou by prý zamířila do Německa. 

Starší obyvatelé Holercani její domněnku potvrzují. "Nebojím se toho, co se děje v Podněstří. Už jsme to viděli. Podněstří se nebojím, jenom mi dejte kalašnikov," říká rázně Ion, který sloužil u ruských měst Čeljabinsk, Bajkonur a Murmansk. 

Georgy z vesnice Holercani před pěti lety pracoval v Podněstří.
Georgy z vesnice Holercani před pěti lety pracoval v Podněstří. | Foto: Jakub Plíhal

Také Georgy, procházející kolem malé hasičské stanice s oprýskaným nátěrem na vratech, je odhodlaný se v případě útoku separatistů na Moldavsko bránit. "Cokoliv, co najdu, můžu použít jako zbraň. Nejsme děti, jsme vojáci," tvrdí muž, který ještě před pěti lety v Podněstří pracoval.

Jinak je ale Moldavsko rozdělené. Mladší lidé Kreml za krvavou invazi jednoznačně odsuzují. Starší, kteří pamatují Sovětský svaz, jsou k současnému Rusku a prezidentovi Vladimiru Putinovi smířlivější. "Ruska se nebojíme, žilo se nám s nimi dobře. Všechno bylo dobré a levné, třeba benzin. Nyní je v Kišiněvě všechno tak drahé," lamentuje důchodkyně Nina. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Web Ředitelství silnic a dálnic obnovil po úterním kybernetickém útoku částečně provoz

Web státní organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) je opět částečně funkční. V úterý ho ochromil kybernetický útok a server byl od té doby nedostupný, nebo na něm nebyl žádný obsah. Nadále však mimo provoz zůstává server, na kterém organizace zveřejňuje dopravní informace. Počítačové systémy ŘSD počátkem tohoto týdne napadl software, který zašifroval data. Podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) byl kybernetický útok na profesionální úrovni.

Ještě v sobotu kolem poledne bylo na webu ŘSD pouze logo organizace a nápis "Omlouváme se, probíhá nahrávání obsahu." V neděli odpoledne už má úvodní stránka původní podobu z doby před útokem. Nefungují ale sekce webu týkající se veřejných zakázek a technických předpisů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zvýšit potravinové zásoby státu na 15 dní by stálo až 12 miliard, řekl šéf Správy státních hmotných rezerv

Stát má pro případ nouze uloženo ve skladech 13 milionů denních dávek potravin, které by pokryly spotřebu na zhruba 1,3 dne. Navýšení zásob potravin na 15 dní by stálo až 12 miliard korun. V České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce to v neděli řekl předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. Ministerstvo zemědělství v současnosti navrhuje navýšit rozpočet organizaci spravující státní zásoby o půl miliardy korun.

O navýšení zásob potravin ze tří na 15 dní rozhodla předchozí vláda koncem loňského roku, uvedl Švagr. "Těch 15 dnů ale není záležitost příštího roku. Vloni byla dohoda, že bychom měli jít na těch 15 dnů v příštích 15 letech," upozornil. Vláda to ale může změnit, dodal. Naplnění skladů na více než dva týdny by vyšlo stát při současných cenách na 11 až 12 miliard korun, odhadl Švagr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy