Během pandemie se zdravotnická infrastruktura stala pro hackery ideálním terčem. "Nemocnice jsou obecně státní organizace s malým rozpočtem. To znamená, že si nemohou dovolit ani kvalitní zabezpečení, ani kvalitní lidi," vysvětluje v podcastu Lujka, zakladatel neziskového projektu Digitální pevnost.
Ve zdravotnictví hrál podle něj během pandemie roli také stres. "Dělaly se tam věci, které byly neodkladné, a pak už nezbyl žádný čas na kyberbezpečnost. Lidé byli rádi, že přežili směny. Sloužili leckdy víc, než normální smrtelník může vydržet," dodává.
Podle Lujky muselo vloni několik českých nemocnic napadených kyberútoky zaplatit hackerům vysoké výkupné, aby se dostaly zpátky ke svým datům a obnovily rychleji provoz.
Pozor si musíme dávat všichni
Lujka připomíná, že i obyčejní lidé by se měli v kyberprostoru chovat obezřetně. "Pokud budu dbát na prevenci, tak nebudu klikat na všechny odkazy, které mi přijdou do mailu, a nebudu lézt na stránky, kam lézt nemám. Mluvím třeba o stahování torrentů," uvádí odborník.
"Pokud mi napíše nigerijský princ, že se se mnou chce podělit o dvě miliardy dolarů, protože něco zdědil a chce s něčím pomoct, tak tomu prostě nevěřte," dodává. K dalším opatřením Lujka například řadí správné zacházení s hesly nebo využívání placených antivirových softwarů.
Spolupráce v rámci EU je namístě
Pro řešení stoupajícího počtu závažných kybernetických útoků představila Evropská komise na konci letošního června v rámci Strategie EU pro kybernetickou bezpečnost v digitální dekádě svůj plán na vytvoření takzvané Společné kybernetické jednotky. V rámci ní by členské země měly využívat společné zdroje i odborné poznatky, a efektivně tak proti kybernetickým útokům bojovat.
Intenzivnější spolupráce mezi unijními zeměmi by podle Lujky byla namístě. Podporu členských států, které nejsou z hlediska kyberbezpečnosti na dobré úrovni, považuje za velmi užitečnou. "Spousta útoků také jde společně na všechny země Evropské unie, na jejich zdravotnictví a podobně," podotýká expert.
Podpora ze strany EU by podle něj byla vhodná i při zavádění sítí 5G. Zapojení čínské firmy Huawei považuje za velký problém. "Není to proto, že by u 5G bylo riziko, že by někde Číňan seděl a sledoval, kde jaká křižovatka bliká nebo co si někdo čte na WhatsAppu," vysvětluje Lujka. "Problém je ale v tom, že pokud budeme všichni používat jednu technologii a pak se v ní objeví nějaká bezpečnosti díra, tak padnou automaticky všechny státy a veškerá telekomunikace," dodává.
Při zabezpečování sítí 5G by tak z pohledu EU viděl příležitost zainvestovat do tradičních výrobců, kteří na území Evropy fungují. "A k tomu nepodporovat cizí mocnosti, které se obzvlášť v kyberprostoru zabývají špionáží," upozorňuje Lujka.
Poslechněte si na platformě Soundcloud podcast s Miloslavem Lujkou, který v něm také zmiňuje, jak si efektivně měnit používaná hesla nebo jaké jsou hlavní motivace hackerů ke kybernetickým útokům.
