Covid pasy jsou klíčem z krize, zní z Česka. Brusel je chce zavést už na léto

Ondřej Plevák, Euractiv.cz
18. 3. 2021 12:51
Evropská unie už vyhlíží návrat cestování. Zavedení "covid pasů", jejichž parametry ve středu představila Evropská komise, vítá ministr zahraničí Tomáš Petříček i čeští europoslanci. Podle Petříčka je klíčové, aby absolvování testu nebo existence protilátek v těle měly v certifikátu stejnou váhu jako očkování.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Lukáš Bíba

Hlavní myšlenkou certifikátu není povolit někomu cestování jako takové, volný pohyb v principu zakázaný není. Cílem je sjednotit národní pravidla tak, aby k obnově cestovního ruchu mohlo dojít koordinovaně. Mělo by se tak zabránit například i tomu, aby se různá potvrzení falšovala.

"Využití covid pasu nijak neovlivní právo volného pohybu osob v schengenském prostoru, ale bude alternativou pro karantény či povinné testy po překročení vnitřních hranic," upozornil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Aby mohly certifikáty začít co nejdříve fungovat, musí návrh posvětit vlády členských zemí i europoslanci. "V Evropském parlamentu budeme požadovat urychlené přijetí tohoto návrhu, tak aby mohl být využíván už v létě," uvedl europoslanec Stanislav Polčák (STAN).

I podle Prouzy bude klíčové, aby finální dohoda vznikla rychle, nejpozději počátkem června, a covid pas tak šlo využít už pro letní turistickou sezonu. Jindy vyhledávané evropské destinace se se zásadním nedostatkem turistů potýkají přibližně rok.

"Doufám, že se návrhem Evropské komise inspiruje i česká vláda, protože na stejných pravidlech postavená domácí aplikace může pomoci rychle a bezpečně otevřít služby, restaurace i cestování a ubytování v rámci ČR. I tady je důležitá rychlost - a aplikace stejných pravidel jako na evropské úrovni," okomentoval téma Prouza.

O covidových pasech se mluví už měsíce

Rychlá dohoda na evropské úrovni však není zdaleka jistá, už v minulosti zůstala EU často stát "na mrtvém bodě", když chtěla nějakým způsobem sjednotit protikrizová opatření či pravidla. Příkladem může být neúspěch při propojování trasovacích aplikací, státy se zatím neshodly ani na vzájemném uznávání testů.

O společných "očkovacích pasech" EU se mluví už podzimu. Teprve nyní ale získaly konkrétní obrysy. Evropská komise tento týden představila návrh tzv. zelených digitálních certifikátů. Brusel sám se záměrně vyhýbá označení "očkovací pas", protože podmínkou získání certifikátu a výhod s ním spojených nebude jen očkování, ale i negativní PCR test nebo prodělání nemoci covid-19.

Tzv. covid pasy by měly být pouze dočasné, platit budou jen do konce pandemie, který vyhlásí Světová zdravotnická organizace (WHO).

Domácí úkol pro státy

I když návrhu komise předcházely měsíce diskusí se členskými státy, hotovo zdaleka není. "Je třeba doladit některé detaily, je nutné zajistit nediskriminaci těch, kteří očkováni nebudou, garantovat ochranu osobních údajů a podobně. Jdeme ale správným směrem," podotkla česká místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO).

Kromě cestování by podle ní tento pas mohl potenciálně sloužit i dalším účelům, například pro vstup do muzea nebo na koncert. "V tom směru se přikláním k tomu, aby o jeho dalším využití rozhodoval každý stát samostatně," doplnila Charanzová.

Další český místopředseda europarlamentu Marcel Kolaja (Piráti) ocenil, že komise nakonec upustila od centrálního registru na úrovni celé EU a počítá se zřízením národních registrů. "Ideální varianta by ale podle nás byla, kdyby registry neexistovaly vůbec a průkazy vydávala samotná vakcinační centra. Jsem rád, že si komise alespoň uvědomila citlivost zdravotních důvodů a přistoupila k formě QR nebo čárového kódu, který budou mít lidé u sebe, třeba v mobilu," podělil se o svůj pohled Kolaja.

Nejistotu pak vzbuzuje i otázka protilátek poté, co člověk onemocnění prodělá. Slovenský místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič na středečním tiskovém briefingu vysvětlil, že komise počítá s konkrétní lhůtou. Pokud u člověka uplyne 11 dní od potvrzené nákazy a dostane certifikát, ten by mu pak měl platit po dobu 90 dní.

Šefčovič připomněl, že před členskými státy stojí kromě shody na společných detailech i další velký "domácí úkol" - co nejdříve se rozhodnout, kdo bude mít v zemi vydávání certifikátů na starosti. "Evropská komise dělá maximum pro to, aby jim to co nejvíce usnadnila," nechal se slyšet komisař. EK konkrétně pracuje na digitální bráně, která by měla umožnit kompatibilitu jednotlivých národních systémů.

Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) není v tomto ohledu příliš optimistická. "Za problematickou považuji potřebu jednotlivých zemí připravit systém, který bude evidovat osoby a vydávat certifikáty. Vzhledem k tomu, jak vláda Andreje Babiše nezvládá digitální projekty typu elektronická dálniční známka nebo funkční registr očkování, tak mám obavy, abychom to včas stihli," řekla europoslankyně.

Video: Krizový expert WHO varuje před zavedením covidových pasů

Krizový expert WHO varuje před zavedením covidových pasů (16. 3. 2021) | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 10 minutami

Írán postihlo zemětřesení o síle 5,9 stupně v oblasti jaderné elektrárny

Zemětřesení o síle 5,9 stupně v neděli zasáhlo íránskou provincií Búšehr, kde stojí i jaderná elektrárna. Informovala o tom íránská státní televize. Zatím však nejsou hlášeny žádné škody ani ztráty na životech. Do zasažené oblasti byly podle televize vysláni záchranáři z íránského Červeného půlměsíce. Nejmenovaný představitel íránské vlády agentuře Reuters sdělil, že zatím nejsou žádné zprávy o poškození jaderného komplexu Búšehr.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Plážové volejbalistky v Mexiku neuspěly

Českým plážovým volejbalistkám se první ze tří turnajů Světového okruhu v Cancúnu nevydařil. Markéta Nausch Sluková s Barborou Hermannovou i Michala Kvapilová s Michaelou Kubíčkovou prohrály oba zápasy ve skupině a nevyužily příležitost získat další body do olympijské kvalifikace.

Ve hře jsou ještě Ondřej Perušič s Davidem Schweinerem, kteří v březnu triumfovali na turnaji Světového okruhu v Dauhá. Také oni začali další čtyřhvězdičkovou akci v Cancúnu porážkou. O postup do play off budou dnes bojovat s domácími Mexičany Rodolfem Ontiverosem a Juanem Virgenem.

České ženské jedničky Nausch Sluková a Hermannová po úvodních porážkách nezvládly boj o účast ve vyřazovacích bojích s bronzovými medailistkami z posledního mistrovství světa Taliquou Clancyovou a Mariafe Artachovou z Austrálie. S druhým nasazeným párem prohrály 23:21, 10:21 a 10:21. Kvapilová s Kubíčkovou nestačily na turnajové desítky Brazilky Anu Patrícii a Rebeccu, jimž podlehly 19:21 a 11:21. Po úspěchu v kvalifikaci neuhrály v hlavní soutěži ani set.

Další turnaj se v Cancúnu koná příští týden.

Turnaj Světového okruhu v plážovém volejbalu kategorie 4* v Cancúnu (Mexiko):

Ženy:

Skupina B:

Clancyová, Artachová (2-Austr.) - Hermannová, Nausch Sluková (15-ČR) 2:1 (-21, 10, 10).

Skupina G:

Ana Patrícia, Rebecca (10-Braz.) - Kvapilová, Kubíčková (26-ČR) 2:0 (19, 11).

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Do Černého moře zamíří britské válečné lodě, chtějí podpořit Kyjev

Do Černého moře v květnu zamíří britské válečné lodě, aby tak demonstrovaly solidaritu s Kyjevem a spojenci z NATO v regionu. V neděli o tom informoval list The Sunday Times, který se odvolává na zdroje z námořnictva. Zpráva přichází v době stupňujícího se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, které na východě státu v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. 

Do Černého moře podle zdrojů zamíří torpédoborec třídy Daring s protiletadlovými raketami a protiponorková fregata třídy Duke. V případě ohrožení ruskými plavidly je budou připraveny podpořit bojové letouny F-35 Lightning a helikoptéry Merlin z letadlové lodě HMS Queen Elizabeth. Ta zůstane ve Středozemním moři, protože vstup letadlových lodí do Černého moře zakazuje mezinárodní smlouva, píše The Sunday Times.

List rovněž poukazuje na to, že britské plány kontrastují s postupem Spojených států, jejichž prezident Joe Biden se nedávno rozhodl zrušit plánované vyslání dvou amerických válečných lodí do Černého moře kvůli obavám z eskalace napětí. V této souvislosti The Sunday Times upozorňuje, že náčelník britského generálního štábu Nick Carter v pátek připustil, že Londýn nesouhlasil s Bidenovým rozhodnutím stáhnout do září vojenské jednotky z Afghánistánu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy