Od června cestování s covid pasem. Jak ho půjde získat a co když očkování odmítnu?

Helena Truchlá Helena Truchlá
17. 3. 2021 13:07
Češi a jiní Evropané si za poslední roky zvykli, že k putování po Evropské unii není většinou potřeba ani cestovní pas. Teď si budou muset znovu zvykat na to, že si před cestou budou zařizovat speciální doklad. Takzvaný digitální zelený certifikát na základě očkování, otestování nebo prodělaného covidu-19 umožní volný pohyb na kontinentu. Ve středu ho navrhla Evropská komise.
Cestující na londýnském letišti Heathrow.
Cestující na londýnském letišti Heathrow. | Foto: Reuters

K čemu budou nové evropské pasy?

Podle návrhu, který už před oficiálním představením v Bruselu unikl do médií, je cílem zajistit "společný rámec pro vydávání, ověřování a uznávání osvědčení o očkování, testování a prodělané nemoci covid-19". Znamená to, že cestování po Evropské unii pro ty, kdo jsou očkovaní, mají negativní test nebo protilátky, bude možné bez omezení.

Co budou dělat lidé bez splnění těchto podmínek?

Omezení mohou mít různou podobu, jakou známe už teď - od úplných zákazů vstupu po povinné nastoupení do karantény po příchodu do země. Jednotlivé státy si o tom rozhodnou individuálně.

Jak bude takový pas vypadat?

Měl by být elektronický, konkrétně v podobě QR kódu, a na vyžádání i v papírové podobě. Obsahovat bude jméno, datum narození, zda dotyčný prodělal covid-19, byl naočkován nebo jestli má negativní PCR test. Doklad bude bezplatný, píše belgický list De Morgen.

Je to bezpečné z hlediska sdílení dat? 

Informace by se podle serveru Politico měly shromažďovat jenom v systémech jednotlivých členských zemí EU, odkud by k nim vedl přístup prostřednictvím digitální "evropské brány". Žádná centrální evropská databáze nevznikne.

Jaké očkování bude člověk potřebovat? 

Povinné pro státy bude jen uznávání těch vakcín, které schválila k použití Evropská léková agentura (EMA). Zatím jde tedy o preparáty firem Pfizer/BioNtech, Moderna, AstraZeneca a Johnson&Johnson.

Jednotlivé země si ale můžou samy za sebe rozhodnout, že uznají očkování i jinou látkou - třeba ruským Sputnikem V nebo čínským Sinopharmem, které používá Maďarsko. Sputnik V začala EMA hodnotit počátkem března, čínský výrobce o schválení zatím nezažádal. Že bude přijímat vakcíny bez rozdílu, ohlásilo zatím Bulharsko. 

Samotné očkování ale není podmínkou. Jak již bylo zmíněno, stačí i negativní test nebo protilátky, aby nedošlo k diskriminaci lidí, kteří z různých důvodů očkováni nebyli.

Jaký negativní test bude potřeba? 

Podle dostupných informací by se mělo jednat o takzvaný PCR test. Jednotlivé země si pak určí, kdy nejpozději ho musí dotyčný podstoupit, než dorazí k jejich hranicím, píše server Politico

K čemu dalšímu poslouží očkovací pas? 

Předpokládá se, že by mohl umožnit přístup třeba i na koncerty, do fitness centra nebo do baru. Podobný systém už využívá Izrael. Samy členské státy EU si rozhodnou, jestli takové pravidlo zavedou.

Evropská komise trvá na tom, aby průkaz nebyl nutným předpokladem k využití prostředků mezinárodní osobní dopravy, jako jsou aerolinky, vlaky, autobusy nebo trajekty.

Kdo si bude moci průkaz pořídit? 

Všichni občané členských států Evropské unie, jejich rodinní příslušníci a občané nečlenských zemí žijící trvale v EU. Platit budou jen do konce koronavirové pandemie. Pak se EU chce vrátit k běžnému režimu volného pohybu osob bez omezení.

Kdy bude certifikát k mání? 

Komise chce, aby průkazy fungovaly už od 1. června, tedy ještě před začátkem letní sezony. Prakticky to bude ale otázka dalšího politického vyjednávání. Jihoevropské státy, které jsou výrazně závislé na turismu, opatření podporují. Námitky mělo ale v minulosti například Německo. Tamní kancléřka Angela Merkelová zdůraznila, že by tyto průkazy měly začít platit až v momentě, kdy bude očkování volně dostupné většině obyvatel. 

Podle serveru Politico lze očekávat také debatu ohledně zabezpečení osobních údajů, jednotlivé země navíc budou muset zprovoznit centrální registr, pokud ho už nemají. Otázkou je i to, jak dlouho po prodělání nemoci covid-19 může člověk spoléhat na protilátky a do jaké míry absolvované očkování zabrání tomu, aby dotyčný virus přesto přenášel.

Návrh komise musí schválit většina členských států zastoupených v Evropské radě, poprvé o něm budou jednat příští týden. Hlasovat bude také Evropský parlament. 

Kdo dál kromě EU má podobné plány?

Očkovací pasy už má například Čína, zmíněný Izrael, ale také samotné organizace jako třeba asociace pro leteckou dopravu IATA, která sdružuje významné aerolinky American Airlines nebo Emirates. Svůj vlastní průkaz chystá třeba Řecko, mělo by mu umožnit přivítat v nejbližší době epidemicky "bezpečné" cestující ze Spojených států, Kanady, Austrálie, Ruska nebo Číny.

Krizový expert WHO varuje před zavedením očkovacích pasů (16. 3. 2021):

Krizový expert WHO varuje před zavedením covidových pasů (16. 3. 2021) | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Írán postihlo zemětřesení o síle 5,9 stupně v oblasti jaderné elektrárny

Zemětřesení o síle 5,9 stupně v neděli zasáhlo íránskou provincií Búšehr, kde stojí i jaderná elektrárna. Informovala o tom íránská státní televize. Zatím však nejsou hlášeny žádné škody ani ztráty na životech. Do zasažené oblasti byly podle televize vysláni záchranáři z íránského Červeného půlměsíce. Nejmenovaný představitel íránské vlády agentuře Reuters sdělil, že zatím nejsou žádné zprávy o poškození jaderného komplexu Búšehr.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Plážové volejbalistky v Mexiku neuspěly

Českým plážovým volejbalistkám se první ze tří turnajů Světového okruhu v Cancúnu nevydařil. Markéta Nausch Sluková s Barborou Hermannovou i Michala Kvapilová s Michaelou Kubíčkovou prohrály oba zápasy ve skupině a nevyužily příležitost získat další body do olympijské kvalifikace.

Ve hře jsou ještě Ondřej Perušič s Davidem Schweinerem, kteří v březnu triumfovali na turnaji Světového okruhu v Dauhá. Také oni začali další čtyřhvězdičkovou akci v Cancúnu porážkou. O postup do play off budou dnes bojovat s domácími Mexičany Rodolfem Ontiverosem a Juanem Virgenem.

České ženské jedničky Nausch Sluková a Hermannová po úvodních porážkách nezvládly boj o účast ve vyřazovacích bojích s bronzovými medailistkami z posledního mistrovství světa Taliquou Clancyovou a Mariafe Artachovou z Austrálie. S druhým nasazeným párem prohrály 23:21, 10:21 a 10:21. Kvapilová s Kubíčkovou nestačily na turnajové desítky Brazilky Anu Patrícii a Rebeccu, jimž podlehly 19:21 a 11:21. Po úspěchu v kvalifikaci neuhrály v hlavní soutěži ani set.

Další turnaj se v Cancúnu koná příští týden.

Turnaj Světového okruhu v plážovém volejbalu kategorie 4* v Cancúnu (Mexiko):

Ženy:

Skupina B:

Clancyová, Artachová (2-Austr.) - Hermannová, Nausch Sluková (15-ČR) 2:1 (-21, 10, 10).

Skupina G:

Ana Patrícia, Rebecca (10-Braz.) - Kvapilová, Kubíčková (26-ČR) 2:0 (19, 11).

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Do Černého moře zamíří britské válečné lodě, chtějí podpořit Kyjev

Do Černého moře v květnu zamíří britské válečné lodě, aby tak demonstrovaly solidaritu s Kyjevem a spojenci z NATO v regionu. V neděli o tom informoval list The Sunday Times, který se odvolává na zdroje z námořnictva. Zpráva přichází v době stupňujícího se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, které na východě státu v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. 

Do Černého moře podle zdrojů zamíří torpédoborec třídy Daring s protiletadlovými raketami a protiponorková fregata třídy Duke. V případě ohrožení ruskými plavidly je budou připraveny podpořit bojové letouny F-35 Lightning a helikoptéry Merlin z letadlové lodě HMS Queen Elizabeth. Ta zůstane ve Středozemním moři, protože vstup letadlových lodí do Černého moře zakazuje mezinárodní smlouva, píše The Sunday Times.

List rovněž poukazuje na to, že britské plány kontrastují s postupem Spojených států, jejichž prezident Joe Biden se nedávno rozhodl zrušit plánované vyslání dvou amerických válečných lodí do Černého moře kvůli obavám z eskalace napětí. V této souvislosti The Sunday Times upozorňuje, že náčelník britského generálního štábu Nick Carter v pátek připustil, že Londýn nesouhlasil s Bidenovým rozhodnutím stáhnout do září vojenské jednotky z Afghánistánu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy