Praha/Elbląg (Polsko) - Zástupce velitele nadnárodní divize NATO v polském Elblągu Karel Řehka je už několik měsíců pryč z Česka.
Jeho nová kniha "Informační válka", která vyjde v listopadu, vyvolává ale mezi diplomaty, bezpečnostními experty, vojáky či politology už nyní čilou debatu.
"Jde o vůbec první zevrubné vysvětlení, co vlastně informační válka je a čím je typická - se všemi jejími zákonitostmi, principy a hrozbami. Mimochodem, trčíme v ní až po uši," říká český expert na mezinárodní válečné právo Otakar Foltýn.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov považuje už delší dobu sociální média a internet za zcela rovnocenný vojenský nástroj.
Uvedl to ve svém článku z roku 2013, ve kterém popsal koncepci tzv. hybridní nebo nelineární války.
Už z internetové kavárny mohou podle Gerasimova školení propagandisté dostat tisíce lidí do takového stavu, že už ničemu nevěří.
Jeho zásad se proto důsledně drží řada kremelských médií.
"Koneckonců i propagandisté Islámského státu považují 'slovní džihád' za mnohem důležitější než 'džihád meče'. Mimo jiné i proto získali z některých západních zemí pro svoji ideu tisíce muslimů, kteří odešli bojovat do Iráku," připomíná Karel Řehka v rozhovoru s Aktuálně.cz.
Podle bývalého velvyslance v Rusku a poté i v USA Petra Koláře Západ v obraně proti hybridním hrozbám od Rusů nebo islamistů zaostává.
"Takže se pak nedivme, že v této - zatím nekrvavé - informační válce vlastní vinou leckdy prohráváme," tvrdí Kolář.
Rezoluce Evropského parlamentu
Hrozeb, které hybridní válka ze strany Moskvy představuje, si je dobře vědomě také Evropská unie.
Evropský parlament přijal před časem rezoluci odsuzující "dezinformace" a "nepřátelskou propagandu" z Ruska. Ta se v Kremlu setkala s velmi negativní reakcí.
Poslanci europarlamentu v rezoluci upozornili na fakt, že Moskva zintenzivnila válku slov, kterou vede proti EU, zejména po anexi Krymu v březnu 2014. Ruská vláda podle nich nyní používá širokou škálu nástrojů včetně tiskových "pseudoagentur", sociálních sítí a internetových trollů s cílem šířit svou propagandu.
Jejím účelem je podle europslanců poškodit vztahy mezi EU a jejími spojenci, diskreditovat evropské instituce a vyprovokovat nejistotu a strach v řadách evropských občanů.
"Po anexi Krymu a agresi proti východní Ukrajině si je nyní řada zemí vědoma dezinformací a manipulací ze strany Ruské federace," prohlásila zpravodajka návrhu rezoluce, bývalá polská ministryně zahraničí Anna Fotyga. "I příprava tohoto dokumentu se stala terčem nepřátelské propagandy.
"Ruská vláda používá celou řadu nástrojů, jako jsou think-tanky, vícejazyčné televizní stanice, tiskové pseudoagentury, společnosi nabízející multimediální služby, sociální média a internetoví trollové, aby Evropu rozdělila a ve východoevropských zemích vzbudila dojem nefungujících států," upřesnila polská europoslankyně.
Ruské ministerstvo zahraničí pohrozilo protiopatřeními, "pokud by práce ruských médií byla jakkoli narušována".
Lidé se raději bojí a nevnímají už tolik výhody demokracie
"Nekráčíme před vozem, ale běžíme spíše za vozem," dodává v metafoře Petr Kolář. "Rusové jsou v tomhle směru nesmírně vynalézaví," dodává.
Kreml podle Koláře velmi chytře využívá nejistotu, strach, oprávněné obavy lidí, ale i chyby západních demokracií.
"Zatím jsem si nevšiml, že bychom promyšleně popularizovali výhody liberální demokracie, pozitivní příběhy o ní. Jako kdyby ani žádné nebyly. Jako kdybychom se neuměli oprávněně radovat z toho, co se nám daří," tvrdí bývalý diplomat.
"Přitom jsme se neměli nikdy tak dobře jako dnes. A nikdy jsme také nebyli tak bezpeční jako dnes," dodává Kolář. Tohle vše ale podle něj lidé v Česku přestali vnímat, raději se bojí a nechají se "oblbovat".
Cílem informační války Kremlu je podle analytiků hlavně rozvrácení poměrně konsolidovaného Západu.
Rozdmýchávání strachu a někdy i oprávněných obav lidí tak může vést k výraznému oslabení liberální demokracie a tudíž k nástupu populistů a xenofobů k moci.
Ty Kreml často podporuje i finančně, jako třeba vlivnou francouzskou nacionalistickou političku Marine Le Penovou a řadu jí podobných evropských hnutí.
Trojští koně
Kreml se ale v informační válce vůči Česku a jiným evropským státům nemusí mnohdy ani tak moc snažit. Má v nich tzv. "trojské koně", kteří odvedou práci za ruské propagandisty.
"Zájmy Ruska tu zdatně zastupují někteří čeští politici. Slyšíme od nich: Rusko je standardní stát a my s ním musíme jednat jako s partnerem," konstatuje politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy.
"To je přesně to, o co Kreml usiluje. Jenomže předpokladem partnerství je respektování nějakého demokratického základu. Ten ovšem Rusko vyhodilo v době vlády Vladimíra Putina do vzduchu," dodává Romancov.
"Pro Kreml je velmi důležité, aby měl v Česku své spojence - jakési trojské koně," souhlasí Jakub Janda z Think-tanku Evropské hodnoty.
Politický geograf Michael Romancov k takovým sympatizantům řadí například prezidenta Miloše Zemana či jeho předchůdce Václava Klause, ale třeba také Tomia Okamuru.
Aniž by podle něj Okamura možná sám vůbec tušil, že slouží informačním cílům Ruska.
Zemana s Klausem považuje Romancov za úspěšné politiky, kteří stále velmi touží zanechat po sobě viditelnou a silnou stopu.
"Jenže oba mají velký problém s jejich předchůdcem Václavem Havlem, jemuž se ve světě dostalo takového zacházení, jaké je u politika z tak malé země běžně jen těžko představitelné," říká Romancov.
"Klaus se třeba až zoufale snažil zabodovat v USA se stejnou intenzitou jako Havel. A když mu to nevyšlo, tak se obrátil k Rusku, kde mu to naopak vyšlo," popisuje Romancov.
"Dostal od Putina medaili a Rusové ho zvou i na nejrůznější své akce. Dostat se do Bílého domu se stejně tak zoufale snaží i Miloš Zeman. A my najednou vidíme ten samý 'Klausův způsob' chování," analyzuje český politický geograf.
Putinovo Rusko je nebezpečné
O tom, v jakou zemi se Rusko mění, vypovídá podle Michaela Romancova mezi řadou jiných příkladů i smrt auditora a právníka Sergeje Magnitského.
Ten byl v roce 2009 ruskými vyšetřovateli ve vazbě utýrán poté, co obvinil skupinu vysokých ruských politiků a úředníků z miliardových machinací na úkor fondu Hermitage Capital a ruského rozpočtu.
Podle Romancova to jasně ukazuje, že v Rusku platí v ekonomice či při vymahatelnosti lidských práv úplně jiná pravidla než ta demokratická.
"Tato konfrontační strategie Kremlu vyústila v ruskou anexi Krymu a ve válku na východní Ukrajině," dodává k některým důsledkům nekompromisní informační války Petr Kolář.
Ostatně i zprávy českých rozvědek pravidelně varují před snahou Kremlu zasahovat do vnitřních záležitostí země a ovlivňovat zdejší politiky.
V kyberšpionáži je například podle generála Karla Řehky Rusko s Čínou pro Česko tou nejzávažnější hrozbou.
