Dobrý den, přijde mi, že okolo tématu je zbytečně moc emocí a dezinformací, takže se člověk nakonec moc nedozví a staví se instinktivně buď na jednu stranu tábora, nebo stojí na té druhé. Přijde vám to taky tak? Co by podle vás mělo být podstatou věcné diskuze na celé tohle téma "českého green dealu" a převádění zelených směrnic do českého práva? V čem je třeba ubrat na emocích a přibrat na racionalitě?

Dobrý den, ano, souhlasím s vámi, že ve veřejném prostoru, ať už ze strany politiků nebo političek, ale i některých médií často zaznívají zkratkovité informace bez širšího kontextu. Myslím si, že právě připomínání kontextu je to, co v české veřejné debatě chybí. Tedy opakovat, že účelem klimatických politik, tedy i Zelené dohody, je zastavit růst průměrné globální teploty, který mj. vede k častějším extrémům počasí (sucha, povodně, požáry aj.). Zároveň by podle mě v debatě měla aktivněji vystupovat vláda a jasně komunikovat, jaká opatření Česko plánuje pro transformaci jednotlivých sektorů hospodářství a co to bude pro firmy i domácnosti znamenat. Příklad nedávné diskuze ohledně rozšíření emisních povolenek na sektory silniční dopravy a vytápění v budovách dobře ilustruje, co mohla vláda udělat lépe: stát si za tím, že opatření je důležité, abychom snížili emise skleníkových plynů, ale rovnou představit opatření a, b, c, která zmírní dopad na domácnosti a malé podniky. Tato druhá část je totiž důležitou součástí designu celého opatření, ale v celé diskuzi často chyběla. Finance, které se díky povolenkám vyberou, budou k dispozici pro podporu podniků i domácností pro zateplení domů, pořízení tepelného čerpadla nebo rozvoj veřejné dopravy či elektromobility).

Zdravím. Hladík řekl, že litr paliva by mohl kvůli energetické koncepci zdražit do tří, čtyř let o dvě až tři koruny. Nicméně dodal, že vláda může cenu upravovat. Jak to vidíte s narůstáním ceny paliv vy? Mluví Hladík pravdu? Dvě, tři koruny není tak moc. Bál bych se většího zdražování, o kterém teď vláda mlží.

Dobrý den, díky za otázku. Co se týče ceny paliv, na její výši bude mít vliv především to, jak rychle se bude dařit v sektorech silniční dopravy a vytápění v budovách snižovat emise skleníkových plynů. Pokud je v oběhu více povolenek, než je emisí skleníkových plynů, bude cena povolenky nižší (jedna povolenka opravňuje k vypuštění jedné tuny emisí). Pokud to bude naopak, cena povolenky poroste, protože o ni bude větší zájem. Cenu povolenek určuje trh. Celé opatření je ale nastaveno tak, aby cena povolenky byla udržená v rozumné míře. Pro nepřekročení sociálně udržitelné ceny pro domácnosti pracuje systém s mechanismy pro případ nadměrného nárůstu ceny povolenky. Pokud bude cena povolenky vyšší než její průměrná cena za určité období, nebo pokud cena překročí 45 eur za povolenku (ve stálých cenách roku 2020), budou do oběhu uvolněny další povolenky, aby byl nárůst cen zmírněn. Konkrétní dopady na ceny paliv, si můžete při různých cenách povolenky projít v kalkulačce, kterou jsme ve Faktech o klimatu připravili: https://faktaoklimatu.cz/explainery/emisni-povolenky-ets-2#ets2-kalkulacka

Dobrý večer. Řada oborových organizací nutí vládu, aby energetickou koncepci a dalších dva dokumenty schválila co nejdříve, protože potřebují jasný směr. Co všechno může odkládání jejich přijetí ohrozit? Jaké může mít váháni dopady? Dočetl jsem se, že by to třeba mohlo do budoucna paradoxně vést k dražší energii, jak to? Jak dlouho lze schválení těch dokumentů odkládat, aniž by to spotřebitele ohrozilo? Neměli by konečně začít "konat"?

Dobrý den, souhlasím, že by vláda měla strategické koncepce schválit, co nejdříve, jak byznys, tak domácnosti potřebují informace o tom, co vláda chystá, aby podle toho mohly plánovat a dělat rozhodnutí do budoucna. Například některé průmysly plánují svoje investice na více než deset let dopředu. Zároveň je důležité, aby na koncepce navázaly konkrétní politiky, které dále podpoří rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zateplování a renovaci fondu budov či rozvoj nízkoemisní dopravy. A ruku v ruce s tím přehledná komunikace toho, co konkrétně to pro firmy i domácnosti znamená a jak vláda usnadní to, aby Česko transformací prošlo úspěšně. Podle mých aktuálních informací by ke schválení koncepcí mohlo dojít během podzimu.

Dobrý den, rád bych se zeptal o kolik se reálně zdraží litr benzinu a nafty? někde jsem četl, že o 2 Kč, někde o 10 Kč, tak jaká je tedy skutečnost? s pozdravem filip

Dobrý den, konkrétní dopady na ceny paliv, si můžete při různých cenách povolenky projít v kalkulačce, kterou jsme ve Faktech o klimatu připravili: https://faktaoklimatu.cz/explainery/emisni-povolenky-ets-2#ets2-kalkulacka. Konkrétní zdražení, pak bude záležet na několika faktorech – množství emisních povolenek v oběhu a tempu snižování emisí v sektorech silniční dopravy a vytápění v budovách. Více viz v odpovědích výše.

Zdravím,

Zajímá mě, v jakém horizontu a o kolik zdraží fostilní paliva - plyn, ale třeba i pelety nebo dřevo. (v důsledku emisních povolenek)

Můžu si tak hrubě spočítat návratnost investice do vytápění tepelným čerpadlem.
Nebo jaké jiné alternativy by měl člověk preferovat, aby reálně pomohl green deal tématům?Děkuji

Dobrý den, konkrétní dopady na ceny paliv, si můžete při různých cenách povolenky projít v kalkulačce, kterou jsme ve Faktech o klimatu připravili: https://faktaoklimatu.cz/explainery/emisni-povolenky-ets-2#ets2-kalkulacka. Dřevo, pokud je pěstováno udržitelným způsobem, by emisním povolenkám podléhat nemělo, protože je vnímáno jako obnovitelný zdroj energie. Obecně je určitě dobré zateplit dům, vyměnit okna, dveře, abyste k jeho vytápění/chlazení potřeboval co nejméně energie. Zároveň investovat do tepleného čerpadla, nebo solárních panelů. Konkrétní opatření a jeho návratnost se bude lišit v závislosti na typu nemovitosti, vašich možnostech atd. To platí i například ve způsobu dopravy – pokud tu možnost máte, je dobré využívat veřejnou dopravu atd., ale je možné, že bydlíte v místě, kde se nyní bez auta neobejdete. Pak můžete, pokud je to ve vašich možnostech, investovat do elektromobilu.

Dobrý den ještě jednou,

Mám druhou otázku.

S ohledem na green deal, je předpokládám nejlepší způsob vytápění na elektřinu - protože v budoucnu bude lepší mix zdrojů a tím i CO2 emise na kWh.
Je lepší pořídít raději tepelné čerpadlo, nebo fotovoltaiku?Pro typický nový dům s tepelnou ztrátou kolem 6kW...Uspoří více tepelné čerpadlo, nebo vlastní výroba hlavně v teplejší části roku...Změní se tento kalkul v případě, že by člověk měl i EV?S pozdravem,Rostislav

Dobrý den, ještě jednou, podle tepelné ztráty, kterou uvádíte se zdá, že máte dům docela dobře zateplený (nebo velmi malou obytnou plochu?) Na přesnější výpočet by bylo dobré vědět více o způsobu užívání domu a/nebo elektromobilu a rozhodnout se, co je metrika, kterou sledujeme: úspory energie, úspory emisí, nebo úspory peněz? Obecně lze říci, že TČ povede k úsporám energie řádově o 50 % (bere teplo z okolí, takže na vyhřívání spotřebuje typicky méně než polovinu elektřiny), zejména v zimě. FTV povede k menší spotřebě ze sítě (tedy v principu také úsporám), ale v létě, typicky v době, kdy bude velkoobchodní cena elektřiny nízká nebo nulová…Elektromobilita výpočty mění zásadně. Jednak proto, že je to v principu pojízdná baterie, a jednak proto, že zásadně „uspoří“ energii z paliva. (Efektivita elektrického pohonu, tedy převodu elektrické energie na pohyb, je okolo 90 %, efektivita spalovacího motoru je typicky okolo 25 %, tedy zhruba tři čtvrtiny energie paliva se nevyužijí na pohyb). Je to sice spíše náznak odpovědi na vaši otázku, ale více se bez podrobnějšího počítání nedá říct.

Dobrý den, jaká je představa strategie Green Deal na snížení energetické náročnosti celých historických center většiny měst? Jak a jestli vůbec bude stát/EU kompenzovat vzrůstající ceny energií z důvodu zvyšující se ceny emisních povolenek a nákladů na distribuční soustavu lidem, kteří nemohou z důvodu památkové ochrany nalepit na fasádu polystyren a do oken si osadit trojskla a na střechu posadit obří tepelné čerpadlo s fotovoltaikou? Jestli se má povést nějaká transformace, tak musí být také spravedlivá.

Dobrý den, otázka směřuje spíše na českou vládu a památkáře. Různé země EU mají odlišnou situaci, jak z hlediska systémů vytápění, tak z pohledu památkové ochrany. Role EU, a tedy Zelené dohody, je mít víceméně sladěná pravidla napříč zeměmi. Dává smysl hledat vhodné způsoby, kterými se dají energetické ztráty ve všech městských budovách snížit. Třeba trojskla do historických domů lze dávat velmi citlivě. Co se týče otázky spravedlnosti, souhlasím. Díky emisním povolenkám jsou k dispozici prostředky pro nízkoemisní opatření – od roku 2026 má například fungovat tzv. Sociální klimatický fond.

Dobrý den, nějak mi uniká smysl greendealu; emise CO² občanů v ČR jsou z globálního pohledu nižší než 2 %, navíc nikdo neprokázal škodlivost/neškodnost CO² v atmosféře. Nařizování snižování emisí je v rozporu s listinou lidských práv a svobod! Fosilní palivo je neobnovitelný zdroj, což pevné palivodřevo není naopak Uran není obnovitelný. Celé je to jen další možnost jak okrást lidi o prostředky a svobodu. Czexit!!!

Dobrý den, kvůli spalováním fosilních paliv se zvyšuje koncentrace skleníkových plynů – především CO2 – v atmosféře, což vede k růstu průměrné globální teploty. Růst průměrné globální teploty je nyní více jak 10x rychlejší (některé studie uvádí i 20x rychlejší), než na konci poslední doby ledové. V ČR vzrostla průměrná teplota od roku 1961 o +2,2 °C, v případě průměrné globální teploty jde o změnu +1,4 °C (2023) ve srovnání s průměrem 1850–1900. Taková velikost a rychlost změn ohrožuje stabilitu planetárních systémů, na kterých jsme jako lidstvo závislí – ledovce, oceánské proudy, lesy, korálové útesy apod. A to je i důvod, proč se lidstvo globálně shodlo na Pařížské dohodě, která si klade za cíl udržet nárůst průměrné globální teploty pod +2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Pařížská dohoda je pak základem Zelené dohody pro Evropu, tedy strategického dokumentu EU v ochraně klimatu. Zelená dohoda, respektive i Pařížská dohoda se pak promítá do strategických dokumentů ČR. A jistě, ČR nemá velký podíl na globálních emisí, v roce 2022 to bylo 0,26 %, ale pokud se podíváme na emise na obyvatele, s 11 tunami na osobu se Česko řadí mezi největší emitenty Evropské unie. Jak ale uvádím výše, jde o globální úsilí, na kterém se podílíme.

Chtěl bych Vám jenom popřát pevné nervy a nenechte se prosím nikdy otrávit těmi, kteří ztotožňují ekology s levičáky. A jestli dovolíte tuto otázku: jak je možné, že je u nás znalost angličtiny na tak nízké úrovni, že si i mnohé veřejné osobnosti myslí, že slovo "deal" je možné překládat jako "úděl"? ("Úděl" je v angličtině "destiny", zatímco "deal" je přece obchod, dohoda - to ví dneska každý, kdo se pohybuje v soukromém sektoru). Lidé, jejichž znalost angličtiny nedosahuje ani úrovně uprchlíka z Afghánistánu, šíří u nás rozumy o ochraně životního prostředí. Není to smutné?

Dobrý den, „Green deal“ lze překládat různými způsoby. Ani jeden z překladů, který uvádíte není vyloženě špatný, „dohoda“ se hodí lépe. Není ale ve své podstatě důležitější její obsah a cíle?

Zda je expertka přesvědčena, že elektromobil je bezemisni automobil?
A zda expertka dokáže spočítat přibližně o kolik přijde statni kasa v Kč při registraci 100 000 el vozidel na spotřební dani za benzin či naftu?

Dobrý den, podobně jako u vozu se spalovacím motorem závisí celkové emise skleníkových plynů u automobilu ve své podstatě na dvou faktorech – emisích z výroby a emisích z provozu.
Elektromobily mají ve srovnání s klasickými vozy o něco vyšší emise z výroby, mají ale zásadně nižší emise z provozu, navíc jsou mnohem efektivnější. (U provozu navíc záleží z jakého zdroje je vyráběna energie, kterou se nabíjí.) Dotaz ohledně spotřební daně z provozu je zajímavý – ano se změnou vozového parku budou klesat příjmy státního rozpočtu z daně na benzín a naftu. Otázka, jak tyto příjmy nahradit je relevantní. Je to ale otázka spíše na politiky a političky.

Jak se podle vás změní zelená dohoda během
vlády současné evropské komise? Které principy budou opuštěné a které naopak posílené?

Dobrý den, podle nominačních dopisů jednotlivým komisařům a komisařkám je patrné, že klimatické ambice Zelené dohody zůstávají a že půjde především o jejich implementaci v následujícím období. Zároveň bude větší důraz kladen na konkurenceschopnost evropského průmyslu a bezpečnost.

Dobrý den,
v 1 litru nafty je více uhlíku než v 1 litru benzínu, znamená to tedy, že plánovaná uhlíková daň bude u nafty vyšší než u benzínu?

Dobrý den, přesněji řečeno nepůjde o uhlíkovou daň, ale o systém obchodování s emisními povolenkami. Jinak je vaše úvaha správná, na ceně nafty se zavedení povolenek projeví lehce výše než u benzínu. Konkrétní dopady na ceny paliv, si můžete při různých cenách povolenky projít v kalkulačce, kterou jsme ve Faktech o klimatu připravili: https://faktaoklimatu.cz/explainery/emisni-povolenky-ets-2#ets2-kalkulacka

Dobrý den, jak může být prosím někdo odbornicí na GD, když se jedná o hromadu věcí z odvětví, které spolu nemají žádnou spojitost? Nechci se vás dotknout, ale vy máte cca sedm titulů, různého zaměření, že se v problematice vyznáte? Děkuji za reakci

Dobrý den, díky za otázku. Věnuji se především klimatické politice Evropské unie. To znamená studium relevantních strategií a legislativy a její implementace v Česku. Máte pravdu, že ta se dotýká většiny aspektů lidské činnosti a určitě nejde všechny oblasti sledovat do hloubky, ale hlavní směr sleduji napříč sektory. Do hloubky se pak věnuji např. emisním povolenkám. Zároveň ve Faktech o klimatu jsme tým kolegů a kolegyň, kteří se jednotlivým oblastem věnují podrobně, což nám dává možnost pokrývat dekarbonizaci napříč spektrem.

Stále více to vypadá, že konečným cílem GD je návrat méně majetných
a nemajetných zejména do jeskyní. Dá se odhadnout, kdy se k tomuto cíli dostaneme?

Dobrý den, obavy ze sociálních dopadů transformace, která nás čeká, jsou relevantní. Ostatně součástí Zelené dohody je právě z toho důvodu například i Sociální klimatický fond. Ač k obecné rovině implementace opatření k podpoře domácností a menších podniků, můžeme být v českém kontextu kritičtí. Zároveň je ale dobré brát v potaz i druhou stranu mince. Jak ukazují i současné povodně, kvůli změně klimatu spadlo více srážek. Neřešení klimatické změny nás navíc bude stát mnohem více než její řešení.

Proč se vůbec používá spojení "český Green Deal"? Trochu to totiž implikuje, že si tady zase něco děláme "hezky" po česku - a jak to v takových případech dopadne, je opravdu hezky vidět např. na způsobu rozdělování zemědělských dotací. Ty jsou vyloženě "česky" evropské. Až z toho v okolní Evropě padají spodní čelisti.

Dobrý den, bylo by zajímavé, kdyby se mediální analytici nebo analytičky podívali, kdo začal toto slovní spojení používat. Označení není přesné, navíc spojení Green Deal má bohužel v českém prostoru značně negativní konotaci, ač v konečném důsledku přinese pozitiva – úspory energie, levnější energie, čistší vzduch, zdravější půdu a potraviny, ochranu přírody apod.

Dobrý den, je pravda, že do určitého roku musí každá nemovitost kromě zámků a kostelů a historických budov splňovat určitou energetickou třídu, jinak nebude možné ji prodat či pronajmout? Jaká jsou přesně v tomto pravidla a termíny? Jak se budou řešit staré chalupy, které není možné zateplit bez ztráty charakteru budovy, ani opatřit např. eurookny (o plastových ani nemluvím). Proč se o těchto věcech nehovoří ve veřejném prostoru a kolují jen různé spekulace? Je obava z reakce veřejnosti? Děkuji.

Dobrý den, konkrétní pravidla upravuje směrnice o energetické náročnosti budov, zde je její obsah shrnut v přehledné infografice: https://www.consilium.europa.eu/cs/infographics/fit-for-55-making-buildings-in-the-eu-greener/
Dále jde i o obecné úvahy, jak zajistit, že na trhu nemovitostí budou informace o tom, jakou energetickou třídu nemovitost má a zda je nějaký doporučený plán renovace z pohledu úspory energie. Energetická spotřeba totiž nejspíš v budoucnu bude ovlivňovat cenu nemovitosti.

Jak si podle vás komise představovala že to bude probíhat? Evidentně nikoho nenapadlo, že jednou stranou vytáhneme z průmyslu povolenkami finance a druhou stranou jim to budeme vracet na dotacích, protože bez uhelek se neobjedeme a pád velkých zaměstnavatelů jako je WV, škodovka atd si žádná vláda nemůže dovolit. Skvěle vymyšlený GD jen co je pravda.

Dobrý den, bez uhelných elektráren se evropská i česká energetika víceméně obejde. Více viz například hodnocení zdrojové přiměřenosti od ČEPS (MAF 2022, https://www.proelektrotechniky.cz/vyroba-a-prenos/274.php), podrobněji určitě bude zpracované i v letošním hodnocení zdrojové přiměřenosti. Právě dnes pak moji kolegové vydali studii „Výroba elektřiny v Česku bez uhlí“ (https://faktaoklimatu.cz/studie/2024-vyroba-elektriny-v-cesku-bez-uhli), která řeší ekonomiku provozu uhlí v Česku.

Je pravda, že máme být druhým pokusným králíkem v EU po Švédsku?

Dobrý den, nejsem si jistá, jak otázku myslíte, ale nikoli. Zelená dohoda a její cíle platí pro celou EU, v jednotlivých státech se samozřejmě liší způsoby jejího zavádění – každý stát má odlišné podmínky v kontextu skladby hospodářství, způsobu vytápění, dopravy, zemědělství atd.

Dobry den. Prijde mi nehoraznost, ze by meli obcane CR a EU platit emisni povolenky za to, ze vyuzivaji k vytapeni plyn. Pritom domacnosti nizsi stredni tridy nemaji finance na novy zpusob vytapeni a ani nedosahnou na dotace, pokud se nechteji upsat dalsimu zbytecnemu uveru. Proc tedy stat a EU nezaplati tyto vynucene zmeny v energetice obyvatelum z alespon 80 %? Prijde mi, ze se vubec nereflektuje, ze vetsina obyvatel CR na prechod na jine vytapeni proste nema finance. Zelena usporam je tak pouze vypomoc bohatym, kteri maji 250tis. na cerpadlo a neboji se, ze penize dostanou saz zpetne. A fotovoltaika, kdo mi da 300tis. na opravu strechy a pak dalsich 200 az 300 na fotovotaiku?

Dobrý den, odpověď rozdělím na několik částí. Stejně jako u dalších fosilních paliv, spalování zemního plynu produkuje skleníkové plyny, které jsou hlavní příčinou růstu průměrné globální teploty. Zavádění povolenek je ekonomický nástroj pro snižování emisí – do ceny paliva promítá náklady spojené s jeho využíváním. Je tedy logické, aby povolenky platily i v případně spalování zemního plynu pro vytápění. Vaši kritiku i obavy ale zcela chápu. Data jasně ukazují (například Energetické profily českých domácností od Institutu 2050), že velká část domácností, které využívají pro vytápění plyn, nemá dostatek prostředků pro investice do změny. Samostatnou kapitolou jsou nízkopříjmoví nájemníci, kteří mají jen velmi malé možnosti investic do úspor apod. Na sociální problematiku myslí ale i Zelená dohoda (respektive politiky s ní spojené). Právě ze zdrojů vybraných prostřednictvím systému emisních povolenek by se mělo investovat do opatření, které povedou ke snižování spotřeby a odklonu od fosilních paliv. Dovolím si v tomto ohledu použít metaforu Jana Krajhanzla: „Ochrana klimatu bude buď sociálně přijatelná, nebo nebude žádná.“ Cílový stav, ke kterému se chceme prostřednictvím Zelené dohody dostat, je jak ochrana klimatu, tak ekonomické a energetické úspory. Pokud budeme schopni naše domy zateplit, snížit naši spotřebu, změnit plyn na jiný způsob vytápění, můžeme jen ušetřit. A to je i s ohledem na ochranu klimatu, myslím, dobrá zpráva.

Dobrý den. Jak lidé, kteří prosazují GD nahlíží na to, že občané EU a ČR budou doplácet dodavetli za emisní povolenky kvůli tomu, že využívají k vytápění plyn? Přijde mi neúměrné, aby EU chtěla po lidech platit formu pokuty jen za to, že v dohledné době nemají dostatek financí na změnu vytápění, zejména lidé střední třídy, kteří například nedávno koupili starý dům a jsou rádi, že udělají úplně jiné opravy. Když teda EU a ČR nutí obyvatele do tak zásadních investic, tak ať jim na to dají třeba 80 % prostředků a to předem. Protože jinak mi Nová zelená úsporám a jiné programy přijdou jako výpomoc úplně chudým (to je v pořádku), nebo bohatým, kteří si můžou dovolit zaplati tepelné čerpadlo nebo fotovoltaiku předem a čekat, až jim dotace přijde. Kdo ale mě dá 300tis. na opravu střechy a pak dalších 250tis. na fotovoltaiku, abych dostal na foto. od státu zpětně a to jen půlku? Kde na to mám vzít? Mám starý dům z kotovice, která je v perfektním stavu a nepotřebuju celý barák zateplovat, ale proto taky nedosáhnu na Oprav dům po babičce, přitom by mi stačily nové vchodové dveře a izolace půdy. Jak se díváte na nastavení těchto dotací? Podle mě nikdo nedomyslel, že střední třída na tyto novinky prostě nemá peníze a ani nebude po následujících 10 let. Do toho jim budou zdražovat povolenky za plyn a pohonné hmoty a pak i regulovaná cena za energie, kterou si v nehorázných 40 % z celkové ceny za energie bere stát už dne!! Protože nevím jak vy, ale já nemám na čerpadlo/fotovoltaiku, novou střechu, dveře, částečné zateplení a ještě k tomu pořízení elektromobilu. Sorry jako. A to jsem velkým zastáncem EU a opatření pro zlepšení životního prostředí.

Dobrý den, cílovým stavem je mít budovy s nízkou energetickou spotřebou. Když bude nízká spotřeba, budou nízké i poplatky (jak za energie, tak emise skleníkových plynů). Parametry podpory by rozhodně šlo nastavovat lépe. Na možnosti dekarbonizace domácností se ve Faktech o klimatu chystáme zaměřit v nejbližším roce.

Dobrý den,
Kolik bude nás všechni stát GD?

Dobrý den, orientační cena transformace je 1–3% HDP ročně do roku 2050. Je potřeba, aby se do ní zapojily veřejné i soukromé finance. Pokles HDP v důsledku nebržděné klimatické změny by byl výrazně vyšší, na tom se ekonomické studie docela konzistentně shodují. Vhodnější formulace otázky by tedy byla kolik nás bude stát nečinnost?

Dobrý den, fandím úsporám, energetické nezávislosti na Rusku a ochraně životního prostředí, ale zkrátka na to nemám. Tím že se mi povolenkami zdraží doprava a bydlení bude znamenat, že tím míň si budu moct dovolit hybrid nebo elektromobil, vylepšit svou fotovoltaika, kterou ohřívám bojler o akumulátory natož pořídit a provozovat tepelné čerpadlo. EU zbytečně tlačí na pilu zaváděním povolenek, velké firmy si inovace mohou promítnout do dlouhodobých nakladů, ale občan žije teď a obrací korunu kterou aktuálně má a v případě zdražování přes povolenky tu korunu spíš mít nebude. Vývoj měl být konkurenční a postupný nikoliv způsobený sankcemi. Nedivím se, že si EU vytváří nepřátele mezi vlastními občany a často jsou taková nařízení označována za rospor se svobodou a demokracií ve smyslu totalitních nařízení. Zákonitě vzniká frustrace a rozdělování společnosti.

Dobrý den, vaši frustraci a kritické komentáře zcela chápu. Na podobný dotaz jsem odpovídala již v jiném komentáři – dovoluji si tedy překopírovat.

Stejně jako u dalších fosilních paliv, spalování zemního plynu produkuje skleníkové plyny, které jsou hlavní příčinou růstu průměrné globální teploty. Zavádění povolenek je ekonomický nástroj pro snižování emisí – do ceny paliva promítá náklady spojené s jeho využíváním. Je tedy logické, aby povolenky platily i v případně spalování zemního plynu pro vytápění. Vaši kritiku i obavy ale zcela chápu. Data jasně ukazují (například Energetické profily českých domácností od Institutu 2050), že velká část domácností, které využívají pro vytápění plyn, nemá dostatek prostředků pro investice do změny. Samostatnou kapitolou jsou nízkopříjmoví nájemníci, kteří mají jen velmi malé možnosti investic do úspor apod. Na sociální problematiku myslí ale i Zelená dohoda (respektive politiky s ní spojené). Právě ze zdrojů vybraných prostřednictvím systému emisních povolenek by se mělo investovat do opatření, které povedou ke snižování spotřeby a odklonu od fosilních paliv. Dovolím si v tomto ohledu použít metaforu Jana Krajhanzla: „Ochrana klimatu bude buď sociálně přijatelná, nebo nebude žádná.“ Cílový stav, ke kterému se chceme prostřednictvím Zelené dohody dostat, je jak ochrana klimatu, tak ekonomické a energetické úspory. Pokud budeme schopni naše domy zateplit, snížit naši spotřebu, změnit plyn na jiný způsob vytápění, můžeme jen ušetřit. A to je i s ohledem na ochranu klimatu, myslím, dobrá zpráva.

Myslíte si, že se po roce 2030 budou ještě masově vyrábět auta na fosilní paliva? Osobně si myslím, že jejich produkce více méně skončí tak, jak nyní probíhá rychlý konec uhelné energetiky. Jsem přesvědčený, že se na tento konec musíme připravit, abychom se nedostali do podobně svízelné situace jako v případě teplárenství - zde vše naznačovalo, že využívání uhlí skončí okolo roku 2025, ale český stát si vymyslel nesmyslné termíny odklonu od uhlí až někdy v roce 2038.

Dobrý den, to je dobrý postřeh. Vaše dva příklady doplním dalšími daty a kontextem. Elektromobily se během několika let cenově vyrovnají klasickým spalovacím vozům. Výměna vozového parku chvíli potrvá, ale globální trendy jsou jasné – od roku 2018/2019, kdy výroba automobilů byla na svém vrcholu, se prodej aut se spalovacím motorem propadá nebo stagnuje, roste prodej elektromobilů (především díky Číně). Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet v Evropě a u nás.

A k uhlí – právě dnes moji kolegové vydali studii „Výroba elektřiny
v Česku bez uhlí“ (https://faktaoklimatu.cz/studie/2024-vyroba-elektriny-v-cesku-bez-uhli), která řeší ekonomiku provozu uhlí v Česku. Modelování jasně ukazuje, že velmi pravděpodobně dojde k rychlému útlumu uhelných provozů v ČR. V případě uhelných elektráren to není takový problém – v okolních státech je dostatek výrobních kapacit, které pokryjí naši spotřebu. Co je důležité, zdroje v okolních státech jsou levnější a právě jejich nižší cena vytlačí „naše české“ uhlí z provozu, protože se přestane vyplácet. Podobné ekonomické faktory budou působit i na teplárny, kde je ale situace složitější – teplem z tepláren je vytápěno cca 40 % českých domácnosti. Bude tedy třeba jasnější představy ze strany státu, jak změny v teplárenství řešit.

Dobrý den,
je možnost Green Deal ještě zrušit? Může to udělat Evropská komise nebo Evropský parlament? Může s takovým návrhem přijít třeba český europoslanec? Jak složité by bylo odklonit se od Green Dealu? Je to vůbec možné?
Díky za odpověď!

Dobrý den, zrušení samotné Zelené dohody je vysoce nepravděpodobné. Mnoho související legislativy je již schváleno a implementováno jednotlivými členskými státy. Navíc i nová Komise počítá s pokračováním klimatických ambic a plněním stanovených cílů a závazků. Samotný český europoslanec s návrhem na zrušení Zelené dohody přijít nemůže. Požadavek by musel přijít od většiny členských států, což nepovažuji za reálné.