"Jednomyslnost je brzdou, vždy se najdou jeden nebo dva státy, které budou chytračit nebo hledat pro sebe výhodu," myslí si místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička.
Příkladem je hledání společné pozice EU vůči současné situaci ve Venezuele. Devatenáct členských států včetně Česka uznalo prezidentem Venezuely opozičního politika Juana Guaidóa, unie ale nemohla vystoupit jednotně. Společné prohlášení bojkotovali Italové, ke kterým se pak připojilo ještě Bulharsko nebo Řecko.
Podmínka jednomyslnosti může EU ochromit i při jednání v rámci OSN. To se stalo třeba v červnu 2017, kdy Brusel nedokázal zaujmout stanovisko ke stavu lidských práv v Číně.
Někteří europoslanci proto podporují, aby se jednomyslné hlasování změnilo na většinové. Například podle Jiřího Pospíšila z TOP 09 by tím evropský hlas na mezinárodní scéně výrazně posílil. Zároveň ale upozorňuje, že změna hlasování by mohla vyvolat napětí mezi členskými státy unie.
"Jednomyslnost na poli zahraniční politiky bezpochyby brzdí rozhodování v EU, ale musíme si také uvědomit, že její okamžité odstranění by mohlo v důsledku posílit v EU odstředivé tendence," upozorňuje Pospíšil. "Členské země nemají vždy shodné postoje v zahraniční politice a to může vyvolávat u občanů značné emoce."
Co chce Andrej Babiš
Evropská komise loni na podzim navrhla, aby se v případě uvalování sankcí, v otázce lidských práv a při vysílání civilních misí do zahraničí namísto jednomyslnosti rozhodovalo právě kvalifikovanou většinou. To je ale v současné situaci neprůchozí.
Například český premiér Andrej Babiš (ANO) by na jednu stranu rád posílil akceschopnost a vliv Evropské rady, tedy útvaru, kde zasedají prezidenti či předsedové vlád jednotlivých členských zemí. Na stranu druhou ale striktně odmítá opustit princip jednomyslnosti.
"Pro Českou republiku je jednomyslnost důležitá. Premiér chce posilovat Evropskou radu, ale rozhodně ne cestou změn v rozhodování, ať už na summitech, nebo na Radě ministrů. Spíše chce jít cestou intenzivnějších debat, chce o tématech více mluvit," řekl Aktuálně.cz vysoce postavený zdroj z Úřadu vlády.
"Cílem je, aby Evropská rada zadávala Evropské komisi jasné a konkrétní úkoly," dodal.
Komise slábne, Evropská rada sílí
Takové posílení unijních summitů ale oba europoslanci odmítají. "Vypadá to, že Andrej Babiš by z Evropské komise chtěl udělat jakýsi sekretariát Evropské rady. Navíc chce posílit orgán, který je už dnes málo akceschopný a při řešení řady problémů zablokovaný. Jeho návrh tudíž vede k méně efektivní a akceschopné unii," míní Telička.
"Osobně bych spíš hledal způsob, jak zefektivnit činnost Evropské rady, nebránil bych se většímu uplatnění principu většinového rozhodování," dodává.
Ještě kritičtější k nápadům posílit roli Evropské rady je Pospíšil. "Podobné posilování summitů považuji za další pokus o demontáž Evropské unie, jehož realizace by narušila současnou architekturu EU. Podřízení Evropské komise Evropské radě by znamenalo návrat někam k počátkům integrace," myslí si.
Podle odborníků však k posilování Evropské rady už dochází, a to i bez většinového rozhodování.
"Evropská rada se poslední dobou zabývá vcelku podrobnými politikami, dobrým příkladem může být třeba oblast migrace. K posilování summitů dochází přibližně od poloviny mandátu této Evropské komise," upozorňuje ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.
"Summity už do jisté míry 'úkolují' komisi, nastavují tu agendu dost podrobně. Podle smluv má Evropská rada udávat pouze obecné směry integrace, ale skutečnost je už jiná," dodává.
Příliš velká cena
V otázce možného zavedení většinového rozhodování v zahraniční politice je ale Dostál skeptický: "Návrh Evropské komise ohledně přechodu na rozhodování kvalifikovanou většinou v oblasti lidských práv a vysílání civilních misí do zahraničí dává smysl. Na druhou stranu si ale nedovedu představit takové rozhodování u sankční politiky, to je podle mě přes čáru."
Podle něj se ale často zapomíná na možnost tzv. konstruktivního nesouhlasu. Ten členské zemi umožňuje nehlasovat pro konkrétní návrh v oblasti evropské zahraniční politiky, zároveň však nezpůsobí jeho zablokování. To se stalo třeba v případě nesouhlasu Kypru s vojenskou akcí EU v Kosovu.
"Za zavedení většinového hlasování bychom nyní asi zaplatili příliš velkou cenu," uzavírá Dostál.
