reklama
 
 

"Německé" město v Transylvánii: Sibiu hostilo evropské lídry, Merkelová byla nadšená

12. 5. 2019 17:26
Řada lidí by na první pohled nepoznala, že stojí na náměstí v rumunském městě. Na Sibiu jsou patrné německé vlivy, ostatně právě Sasové toto město ve středověku založili. Když se zde tento týden konal summit, který měl rozhodnout o budoucnosti Evropské unie, německá kancléřka Angela Merkelová byla tím státníkem, který si volbu místa pochvaloval snad nejvíce: "Je rozdíl, jestli člověk vyjednává v chladném sále někde v Bruselu, nebo jestli obědvá na radnici tady v Hermannstadtu."

Sibiu (od naší zpravodajky) - Angela Merkelová přijela do města o zhruba 150 tisících obyvatel ve čtvrtek při příležitosti neformálního setkání lídrů Evropské unie. Zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron řečnil v jednom z velkých bílých stanů, které pokryly celé menší historické náměstí v centru, kancléřka zamířila na setkání se zástupci německé menšiny. Právě Němci Sibiu ve středověku založili.

Z prostor barokní radnice, kde politické špičky během summitu strávily většinu času, to měla Merkelová k rumunským Němcům blízko. Doprovodil ji i rumunský prezident Klaus Iohannis, rodák ze Sibiu a také původem Němec.

Když dvojice přešla přes hlavní náměstí Piaţa Mare a dorazila do zrcadlového sálu protější historické budovy, kancléřku přivítal nadšený dav, pečlivě prověřený a zkontrolovaný policisty.

Část vítací delegace na sobě měla tradiční saské kroje - z této historické a dnešní spolkové země Německa sem středověcí osadníci přišli.

Většina Němců Rumunsko i Sibiu opustila po pádu komunismu v 90. letech minulého století. Podle posledního sčítání obyvatel v roce 2011 jich v bezmála dvacetimilionovém Rumunsku zbylo jen asi 35 tisíc, dnes to bude nejspíš ještě méně.

V Sibiu, uprostřed oblasti známé jako Transylvánie neboli Sedmihradsko, je i přesto německý vliv vidět na každém kroku: na poklopech kanalizace stojí oba městské názvy, Sibiu i Hermannstadt. Jsou tu německé školy, hospody i kulturní centrum s knihkupectvím, v kavárně hraje německé rádio a němčina je občas slyšet i v běžných rozhovorech na ulici.

Německy i rumunsky

Merkelová do Sibiu zavítala v roli šéfky státu poprvé, v proslovu ale připomněla svou návštěvu v 90. letech, kdy působila jako ministryně ve spolkové vládě. Obecně je frekvence vzácných německých návštěv v Sibiu vyšší, než je zvykem u jiného stejně velkého města.

"Už jsme tu měli Franka Waltera Steinmeiera i Joachima Gaucka," vzpomíná na současného německého prezidenta a jeho předchůdce místní rodák Winfried Ziegler. Ten šéfuje transylvánské německé menšině sdružené v Demokratickém fóru Němců.

"Říkáme mu Sibiu i Hermannstadt, a kdybych uměl trochu líp maďarsky, dokázal bych správně vyslovit i třetí jméno, Nagyszeben," směje se Ziegler ve své podkrovní kanceláři. Obklopují ji police s knihami, německými i rumunskými.

Některé z nich vydala přímo Zieglerova organizace. "Rumunská vláda podporuje všechny menšiny v zemi, kromě německé taky maďarskou nebo českou a další," vysvětluje Ziegler. Kromě nároku na příspěvek na udržení vlastní kultury a jazyka má každá z nich, včetně té české z oblasti Banátu, svého zástupce v dolní komoře rumunského parlamentu.

Od Německa daleko

Zmíněné Demokratické fórum funguje také jako politická strana. Od roku 2004 má většinu v městské radě v Sibiu a už dvě desítky let pochází i starosta právě z německé menšiny. Navzdory tomu, že etničtí Němci tu tvoří méně než dvě procenta obyvatel. Pro německé kandidáty tedy pravidelně hlasují i etničtí Rumuni.

"Zdejší německá menšina má pozitivní image. Nemáme žádnou hranici s Německem, takže nikdy nemohla být řeč o nějakých teritoriálních konfliktech. Němci tu taky nikdy nebyli v pozici bohaté vrchnosti, která by vykořisťovala poddané… A tak si udrželi podporu a vliv," vysvětluje Ziegler, vystudovaný historik.

Jazyk, který do východní Evropy přinesli němečtí Sasové, je v podstatě stejný jako dnešní spisovná němčina. "Některá slovíčka jsou vypůjčená z rakouské němčiny, rumunštiny nebo maďarštiny," popisuje Ziegler.

Jen výslovnost zaujme. Oproti tomu, na co jsou Češi zvyklí od sousedů, vyslovují místní Němci mnohem zřetelněji hlásku "r". "Je to trochu podobné tomu, jak mluví dnešní Lucemburčané," myslí si Ziegler.

Všichni nás budou znát

Ve městě je několik německých škol, drtivou většinu jejich žáků přitom podle Zieglera tvoří Rumuni. Má to praktický důvod: Rakousko a Německo jsou v oblasti největšími investory, a mluvit německy se proto jednoduše vyplatí.

"I tady se občas najde nějaký rumunský nacionalista, kterému německá kultura a jazyk vadí. Jsou to ale spíš ojedinělé případy. Když na starostu kandidoval Iohannis, dostal 89 procent hlasů, současná starostka přes šedesát, to jsou přece vysoká čísla," popisuje historik míru podpory, jakou tu mají němečtí komunální politici.

Místní lidé si evropský summit tento týden užívali. Na evropské politiky se jich přišlo podívat zblízka několik stovek. "Všichni v Evropě teď budou vědět, co a kde je Hermannstadt," říká Elisabeth Köberová. Její rodinu sem odsunuli ze střední Evropy v 18. století kvůli náboženství. Mluví plynně německy, je to její mateřština, zatímco rumunštinu se musela doučit až ve škole. 

I Winfried Ziegler měl ze summitu radost. "Můžeme na západ Evropy vyslat zprávu, že nejsme jenom ta problematická země se zkorumpovanými politiky, ale že jsme mnohonárodnostní a tolerantní stát," říká muž, podle kterého je právě kvůli své historii Sibiu mnohem "evropštější" než třeba rumunská metropole Bukurešť. "I my tak můžeme být pro Západ vzorem," dodává.

autor: Helena Truchlá | 12. 5. 2019 17:26

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama