Belgický politik je jedním ze současných nebo bývalých europoslanců a jejich spolupracovníků, kteří uvázli v síti aféry Katargate. Nejznámějším jménem je dnes už bývalá místopředsedkyně sněmu Eva Kailiová, kterou podobně jako Tarabellu zatkla policie. Ústředním bodem aféry jsou pak vlády Kataru, Maroka a také Íránu, které se měly penězi, dary a placenými cestami snažit ovlivnit hlasování poslanců ve svůj prospěch.
Skandál vypukl loni v prosinci a zanedlouho by mělo vyvrcholit jedno dějství. Evropští poslanci budou hlasovat o nových pravidlech ve sněmu, která si kladou za cíl opakování podobných afér minimalizovat.
Hlavou korupční chobotnice byl podle belgických vyšetřovatelů Antonio Panzeri, který měl z titulu své funkce bývalého europoslance volný vstup do sněmu i po vypršení mandátu. Italský politik vedl nevládní organizaci, s ní obcházel bývalé kolegy v Bruselu včetně Tarabelly a Kailiové a přes ni tekly stovky tisíc eur od Kataru a Maroka do kapes europoslanců.
Evropský parlament dostane v polovině dubna ke schválení čtrnáctibodový plán navržený jeho předsedkyní Robertou Metsolaovou, který by měl ztížit vstup do parlamentu lidem zvenčí. A samotné poslance podrobit důslednějšímu přiznávání barev - hlásit do veřejně přístupného registru, s jakým lobbistou se setkali, kdo je pozval na oběd nebo jim zaplatil cestu za oceán.
Jedním z nejdiskutovanějších bodů byly takzvané friendship groups, neformální poslanecké skupiny přátel. Na půdě parlamentu jich je necelých dvacet a jejich chod nepodléhá žádným pravidlům. Patří mezi ně i zmíněný Pivní klub. Zpravidla fungují jako diskusní spolky.
Donedávna tu existovala neformální skupina přátel Kataru, po vypuknutí skandálu ale byla zrušena. Podle vyšetřovatelů se právě pláštík této platformy stal místem setkávání katarských a dalších diplomatů s europoslanci - a také s Panzerim -, aniž by to zákonodárci museli jakkoli přiznávat. V případě členství v oficiálních delegacích europarlamentu se podobné schůzky hlásí a zapisují. Je do nich tudíž víc vidět.
"Většina vedení europarlamentu chtěla neformální skupiny při našich debatách úplně zakázat v reakci na Katargate," řekla serveru Aktuálně.cz dlouholetá europoslankyně a nynější místopředsedkyně sboru Dita Charanzová (za ANO).
"Pak nám tam ale vyskočil Tchaj-wan, jehož nezávislost na Číně parlament oficiálně neuznává," pokračuje Charanzová. "Neformální skupina přátel Tchaj-wanu je pro nás tudíž jediný způsob, jak si udržet společnou platformu, která dává smysl."
Podle ní se tak o skupinách přátel ještě povede debata. Dosavadní návrh je, že se zruší aspoň pro ty země, kde už existuje oficiální parlamentní delegace.
Nekorunovaným českým králem skupin přátel je lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. Dochází do řady z nich a třem i předsedá. Konkrétně skupině přátel Bahrajnu, Srí Lanky a Maledivy.
"Zajímám se o bezpečnost a neformální skupiny jsou cestou, jak se dozvědět unikátní informace přímo z terénu," zdůvodňuje to Zdechovský. "Bahrajn je hub tajných služeb, od něj víme všechno o bojovnících Islámského státu."
O osudu Zdechovského skupin se bude jednat, protože už existuje například oficiální delegace parlamentu pro země Zálivu, tedy i Bahrajnu. Sám poslanec je proti jejich zrušení. "Ať se pro ně zavedou jasná pravidla a všechny schůzky se přiznávají. Rušit je by ale byla škoda, když už v těch zemích máme kontakty," říká.
Sám podle svým slov nemá problém s osobní integritou, když se na půdě europarlamentu debatuje o "jeho" zemích. "Eva Kailiová chodila za poslanci s pozměňováky přímo od Kataru. Copak jsem takový moula, abych jednal stejně třeba u Bahrajnu?" zmiňuje Zdechovský. "Mám bezpečnostní prověrku a nechci o ni přijít. Vím, jak se chovat," dodává.
Zdechovský také nejčastěji z českých europoslanců do těchto regionů létá na oficiální cesty. Poslanci na to mají rozpočet necelých pěti tisíc eur ročně a řada z nich, včetně Zdechovského, si občas nechá část zaplatit daným státem. Pokud to nahlásí, je to v souladu s pravidly.
Část vedení parlamentu chtěla poslancům v reakci na Katargate cesty hrazené třetí zemí znemožnit, většina ale nesouhlasila s odkazem na omezený rozpočet. "Cesty placené třetí stranou budou zřejmě stále možné. Jen se budou muset skutečně důsledně hlásit," potvrzuje místopředsedkyně Charanzová.
Letenky hrazené Katarem v době vyjednávání smlouvy mezi EU a Qatar Airways stály v březnu místo vysokého úředníka Evropské komise zodpovědného za dopravní politiku. I on jednal v souladu s pravidly, když cesty ohlásil. Přesto neunesl kritiku o střetu zájmů a rezignoval.
