Jak vznikl nápad na cestu na Tchaj-wan?
Ve výboru pro zahraniční vměšování a dezinformace, jehož jsem členkou, jsme byli vyzváni k tomu, abychom navrhli pracovní cesty, protože výbor vznikl krátce před covidovým lockdownem a nestihl nikam jet. Mě ihned napadl Tchaj-wan, protože jestli existuje země, která má zkušenosti s cizím vměšováním, dezinformacemi a ochranou digitálního prostoru, je to Tchaj-wan. Myslela jsem si ale, že cesta neprojde, několik spolupracovníků a kolegů mě od nápadu odrazovalo.
Proč?
Říkali, že to nemá šanci uspět u politického vedení europarlamentu, kvůli obavám z reakce Číny, která Tchaj-wan považuje za svoje území. Nakonec na cestu odjeli zástupci pěti ze sedmi frakcí a hladce prošla. Vztah k Číně mezi europoslanci se evidentně mění.
Čím si změnu vysvětlujete?
Čína si vůči Evropě dovoluje víc. Útočí na nás dezinformacemi, jak ukázala pandemie, otevřeně nám vyhrožuje, konkrétně Česku kvůli loňské návštěvě předsedy Senátu na ostrově, na několik europoslanců uvalil Peking sankce kvůli jejich kritice čínského pronásledování Ujgurů. V reakci na to si i europarlament troufá víc. Před měsícem výraznou většinou schválil historickou zprávu, která vyzývá k uzavření obchodní dohody EU jen s Tchaj-wanem.
Co bylo cílem konkrétně vaší cesty?
Chtěli jsme zjistit, co dělá Tchaj-wan jinak, že tak úspěšně čelí dezinformacím. A podpořit politicky demokratický ostrov vedle Číny.
Co jste na místě zjistili?
Bude to znít banálně, ale Tchaj-wan vsadil na neuvěřitelnou otevřenost a transparentnost v komunikaci s lidmi. Prezidentka a premiér na svých sociálních sítích pravidelně vyvracejí hoaxy a konspirační teorie, používají k tomu i humor. Příklad covidu-19: každý den od začátku pandemie vystupuje v televizi pět stále stejných lékařů, kteří jsou těmi, kdo kontinuálně vysvětluje, co se děje a jaká opatření musí zůstat a proč. V Česku pandemii provázel informační chaos. Každý lékař měl jiný a stejně platný názor. Co vláda vyhlásila v deset dopoledne, v šest večer už neplatilo. Tohle by měla nová koalice změnit především, budovat u lidí komunikační důvěru.
Jedním ze závěrů cesty je, že by v Tchaj-peji mělo vzniknout evropsko-tchajwanské centrum proti dezinformacím. Co bude přesně dělat a jak by mělo vypadat?
Mělo by to být fyzické centrum, budova, kde budou sedět především tchajwanští experti a předávat know-how Evropanům a také demokraciím v regionu, jak se efektivně bránit dezinformacím. Jak bude centrum velké, kdo ho bude platit a podobně, to teprve musíme doladit. V každém případě bych si přála, abychom ho mohli rozjet během českého předsednictví EU v druhé půlce příštího roku.
Na ostrově jste řekla, že bychom měli mluvit o politice "jednoho Tchaj-wanu" místo "jedné Číny". Co to ale přesně znamená?
Politika jedné Číny, kterou státy EU stále drží, způsobuje, že se na Tchaj-wan díváme optikou vztahů s Pekingem. A já jsem přesvědčená, že na tak příkladnou demokracii, jakou Tchaj-wan je, bychom se měli dívat optikou jen Tchaj-wanu a pěstovat s ním vzájemné vztahy bez ohledu na to, co si o tom myslí Čína. Tchaj-wan si to zaslouží.
Jak daleko by Česko mělo jít ve vzájemných vztazích? Až například k uznání nezávislosti ostrova?
Kdybych byla ministryní zahraničí, tak bych se o to snažila. Chápu ale, že je to citlivá věc, a vím, že na to netlačí v posledních letech ani sami Tchajwanci v obavě z vojenské invaze Číny. Bylo by ale záhodno přistoupit k dílčím krokům tímto směrem, třeba právě uzavřít zmíněnou dohodu EU-Tchaj-wan. Musíme Číně jasně vymezovat prostor působnosti.
V koaliční smlouvě vznikající vlády se mluví o tom, že by Česko mělo revidovat svůj vztah s Čínou. Piráti, jejichž jste členkou, zřejmě obsadí post ministra zahraničí. Jak přesně by revize měla vypadat?
Jednou z možností na stole je odstoupit od dohody o strategickém partnerství s Čínou (uzavřené v roce 2016 během návštěvy čínského prezidenta v Česku, pozn. red.). Tomu ale musí předcházet debata, nějaké podmínky toho vypovězení. Jednou z těch zásadních věcí pro nás je zavírání Ujgurů do táborů nucené práce v Číně a stav lidských práv obecně.
Asi nelze předpokládat, že Čína kvůli protestu Česka přestane decimovat Ujgury. Znamená to, že proces odstupu od strategického partnerství nevyhnutelně začne?
Nechci mluvit za Jana Lipavského (pirátský kandidát na ministra zahraničí, pozn. red.), ale revize vztahu s Čínou je jednou z našich zahraničněpolitických priorit, takže v tomto směru se určitě budou dít nějaké věci. Česko by prostě nemělo být strategickým partnerem země, která zavírá část svojí populace do novodobých koncentračních táborů. A pokud na tom Čína nebude chtít nic měnit, tak se pojďme bavit o následcích.
