Kde, kdy a jak mohu volit

Evropské volby se konají 6.–9. června 2024. V tomto rozmezí musí všichni voliči EU stihnout odevzdat svůj hlas, jednotlivé volební dny se ale napříč členskými státy liší. Hlasování začne ve čtvrtek v Nizozemsku, poslední volební místnosti se uzavřou v neděli ve 23 hodin v Itálii.

7.–8. června 2024 mohou volit lidé v Česku

21 křesel obsadí čeští europoslanci

2 preferenční hlasy je možné udělit v Česku

5 % hlasů straně nebo koalici zajistí vstup do europarlamentu

Česko a Itálie jsou jediné dva státy, kde se bude volit dva dny. Ve většině zemí EU se volby konají pouze v neděli 9. června. V Belgii, Bulharsku, Lucembursku a Řecku je účast ve volbách povinná.

V Česku budou moct plnoletí voliči přijít k volbám v pátek 7. června od 14 do 22 hodin a v sobotu 8. června od osmi do 14 hodin.

Česko spolu se Slovenskem, Maltou a Irskem neumožňují hlasovat ze zahraničí. Jedinou zemí, která umožňuje elektronické hlasování, je Estonsko.

V některých zemích mohou volit i lidé mladší 18 let, v Řecku sedmnáctiletí a Belgii, Německu, Maltě a Rakousku dokonce už šestnáctiletí.

Čeští voliči si mohou vybrat jednu kandidátní listinu, na které mohou udělit prostřednictvím kroužkování dva preferenční hlasy. Do Evropského parlamentu se pak dostanou ty strany a koalice, které překročí pětiprocentní hranici získaných hlasů.

Výsledky voleb zveřejní statistický úřad v neděli 9. června večer.

Kdo se současných europoslanců znovu nekandiduje? zobrazit galerii

Témata kampaně

Green Deal

V případě Green Dealu se v kampani řeší především dopady klimatických opatření na konkurenceschopnost Evropy a životní úroveň Evropanů.

Zatímco některé strany chtějí tuto klimatickou strategii Evropské unie zcela zrušit, další by si ji přáli jen “upravit” nebo zmírnit její cíle.

Válka na Ukrajině

Z veřejného prostoru ani z billboardů pochopitelně nemizí ani téma stále trvající ruské agrese na Ukrajině a s tím souvisejících otázek, jako jsou míra podpory Ukrajině ze strany evropských zemí i EU jako celku a řešení evropské bezpečnosti.

Migrace

Migrace je aktuálním tématem v kampani nejen z důvodu, že jde o voličsky velmi vděčné a emoční téma, ale také proto, že evropské instituce v posledních týdnech schvalují tzv. Migrační pakt – tedy velkou reformu unijní migrační a azylové politiky, na které se hledala shoda deset let. Podobně jako v případě Green Dealu i zde řada stran volá po úplném zrušení nebo alespoň úpravě migračního paktu. V kampani pakt čelí především kritice. Zatímco podle některých kritiků toho řeší příliš, podle jiných naopak málo.

Podle aktuálního průzkumu Eurobarometru evropské voliče ale nejvíce zajímají méně medializovaná témata, mezi která patří například boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, veřejné zdraví nebo podpora hospodářství a vytváření nových pracovních míst. Češi se ovšem vymykají, za nejdůležitější témata v průzkumu 45 procent Čechů označilo obranu a bezpečnost EU.

Evropský parlament po volbách

Evropský parlament se po letošních volbách rozroste o 15 členů. Europoslanců tak bude místo 705 nově 720. Nárůst je reakcí na demografické změny v zemích Evropské unie.

Počet europoslanců jednotlivých zemí se odvíjí od počtu jejich obyvatel. Přirozeně tak mají velké země také vyšší počty europoslanců. Ty největší, jako Francie a Německo, jsou však s ohledem na ty nejmenší, jako je třeba Kypr nebo Malta, co do počtu zástupců mírně kráceny. Existuje také minimální a maximální možný počet europoslanců na členskou zemi. Nejméně jich může mít členská země EU šest, nejvíce pak 96. Maximální počet 96 europoslanců má v EU pouze Německo, s více než 83 miliony obyvatel nejlidnatější země EU.

Nových 15 poslaneckých křesel si rozdělí celkem 12 států. Po dvou získají Francie, Španělsko a Nizozemsko. Po jednom pak Rakousko, Dánsko, Belgie, Polsko, Finsko, Slovensko, Irsko, Slovinsko a Litva. Česka se to netýká, i pro další volební období mu zůstává 21 zástupců. To je mimochodem nejrozšířenější počet, 21 poslanců v Evropském parlamentu má dalších pět zemí.

Co říkají průzkumy

Na grafu níže vidíte, jaké výsledky voleb do Evropského parlamentu předpovídá celoevropský průzkum Europe Elects (data k 29. dubnu 2024).

Největší šanci oslovit české voliče při červnových evropských volbách mají podle průzkumu agentur Kantar CZ a Data Collect s 27,5 procenta hnutí ANO a STAN. Na třetím místě skončila s potenciálem 26 procent podle dat nasbíraných na přelomu dubna a května pro Českou televizi koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). Čtvrtí jsou Piráti, kteří by mohli obdržet 15,5 procenta hlasů.