Štrasburk - Velká Británie by měla opustit Evropskou unii už za rok, dohoda obou stran je ale v nedohlednu.
To, co chce EU, je pro vládu premiérky Theresy Mayové nepřijatelné. Londýn však sám nic konkrétního nepředkládá a své příští vztahy s unií vidí především jako ryze obchodní. Ve středu na to poukázal europarlament, podle kterého už vypršel čas na politická prohlášení a je potřeba přicházet s konkrétními návrhy.
Aby se jednání pohnula z místa, Evropský parlament přišel s návrhem asociační dohody, která by definovala příští vztahy s Brity.
Jejím základem by byla smlouva o volném obchodu, úmluva o spolupráci v oblasti zahraniční politiky a obrany a přijetí opatření na zajištění vnitřní bezpečnosti EU i Británie.
"Brexit je špatný pro všechny," uvedl německý europoslanec Elmar Brok, který je předsedou zahraničního výboru. "Při vyjednáváních jde o to, abychom omezili škody, které způsobí."
Ať už ale budou příští vztahy mezi unií a Británií jakékoli, budou podle europoslanců muset respektovat integritu vnitřního trhu EU, celní unii a čtyři základní unijní svobody. Tedy volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu.
Nemůžete mít práva Norska a povinnosti Kanady
Právě celní unii ale vláda Mayové odmítá a stejně tak negativně se staví k volnému pohybu osob a tomu, aby se Londýn jakkoli podřizoval unijním zákonům a jurisdikci Evropského soudního dvora.
Velké spory jsou pak okolo irského ostrova. Unie prosazuje zabezpečovací mechanismus, který by zabránil vytvoření "tvrdé hranice" mezi Severním Irskem, patřícím ke Spojenému království, a Irskou republikou. Londýn to ale kategoricky odmítá s tím, že by se jednalo o zásah do suverenity Británie.
Europoslanci si tak stěžují, že Britové dosud jasně neřekli, jak si rozvod s EU konkrétně představují. "Kdo chce Evropskou unii opustit, musí otevřeně říci, co to pro něj vlastně znamená," prohlásil taky šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Poslanci europarlamentu pak podobně jako předseda Evropské rady Donald Tusk odmítají, aby si Britové vybírali "třešničky na dortu". Tedy aby jim z evropských práv zůstalo jen to, co se jim hodí.
"Britská strana musí pochopit jedno: nemůžete mít práva Norska a povinnosti Kanady," upozornil ve středu vedoucí skupiny europarlamentu pro brexit Guy Verhofstadt.
Norsko má totiž v rámci vztahů s EU široká práva, protože převzalo rozsáhlé části unijní legislativy. Zato Kanada s unií podepsala pouze smlouvu o volném obchodu.
Odstupné za brexit
Unií navrhovaná dohoda o brexitu obsahuje i přechodné období v délce 21 měsíců, na kterém se v lednu shodly členské země a během kterého by mělo v Británii nadále platit unijní právo. Začalo by dnem vystoupení Britů z unie, tedy 29. březnem příštího roku.
Jenže i o něm se stále jedná, protože mezi pohledy EU a Londýna jsou pořád rozdíly.
"Přechodné období navrhujeme proto, abychom měli dostatek času dohodnout se na čtyřech základních svobodách, platbách a Evropském soudním dvoru," uvedl k tomu nyní německý europoslanec Brok.
Platby, které taky zmínil, jsou de facto "odstupné za brexit". Tedy částka, kterou by Spojené království mělo EU vyvážit stávající finanční závazky Londýna.
Jenže jaká suma to nakonec bude? Britský Úřad pro rozpočtovou odpovědnost předložil tento týden nový odhad ve výši 37 miliard liber (více než jeden bilion korun). To je ale podstatně méně, než od Londýna požaduje EU, která hovoří o 53 miliardách liber (1,5 bilionu korun).
Europarlament proto navrhl, aby součástí asociační dohody byl taky mechanismus řešení podobných sporů.
Tato smlouva spolu s dohodou o vystoupení Británie z EU může ale vstoupit v platnost teprve poté, až ji odsouhlasí Evropský parlament. Vyjednávací pozici unie vzhledem k Británii budou vrcholní představitelé členských zemí projednávat příští týden na summitu Evropské rady. A příští středu čeká hlasování i europarlament.
Vláda Theresy Mayové ale naznačuje, že než uzavřít "špatný kompromis" je pro ni lepší odejít z unie bez uzavření jakékoli dohody.
