Chceme vám být i po brexitu co nejblíž, vzkázala Mayová EU. Konkrétní představy ale opět neřekla

Ondřej Houska Ondřej Houska
2. 3. 2018 16:01
Velká Británie chce podle premiérky Theresy Mayové uzavřít s Evropskou unií největší obchodní dohodu v dějinách. Londýn ale stále nevysvětlil, jak by to mohlo být možné.
Britská premiérka Theresa Mayová během pátečního proslovu v Londýně.
Britská premiérka Theresa Mayová během pátečního proslovu v Londýně. | Foto: Reuters

Brusel - Britská premiérka Theresa Mayová chce s Evropskou unií uzavřít největší obchodní dohodu, jakou kdy svět poznal. Mayová to řekla v pátečním projevu, ve kterém nastínila, jak si její vláda představuje budoucí vztahy s EU po brexitu. Tedy poté, co Spojené království přestane být členem unie. Dá se ale čekat, že země EU britské návrhy odmítnou jako neuskutečnitelné.

"Chci tu nejrozsáhlejší a nejhlubší dohodu, jaká je možná. Měla by zahrnout víc odvětví a mělo by se jednat o tak úzkou spolupráci, jaká v žádné obchodní dohodě nikde na světě neexistuje," řekla Mayová v pátek v Londýně.

Unijní země ale Brity dlouhodobě upozorňují, že si ohledně budoucích obchodních vztahů nemohou vybírat jen to, co se jim líbí, a zároveň odmítat plnit podmínky, které se k těmto výhodám vážou.

A tento nesoulad nejspíš nerozptýlí ani projev Mayové.

EU britskou vládu už delší dobu vyzývá, aby vysvětlila, jak konkrétně si vzájemné vztahy po brexitu představuje. Londýn to ale zatím neudělal a jeho představitelé jen obecně opakují, že vztahy musí být co nejužší. Žádné nové podstatné detaily přitom nenabídla ani Mayová.

Ta ve svém projevu opět vycházela z už tradičního britského názoru, že Spojené království a EU spolu mohou obchodovat za podobných podmínek jako dosud, bez ohledu na to, že Londýn opouští nejen EU, ale chce odejít i ze společného evropského trhu a evropské celní unie. Premiérka jen připustila, že "opouštíme společný evropský trh, a život tak bude jiný. Vzájemný přístup (s EU) na naše trhy bude menší než teď".

"Vyzobávání třešniček na dortu"

Státy EU zdůrazňují, že právě to je nevyhnutelné, pokud Londýn kromě odchodu z unie volí i odchod ze společného trhu. "Aby bylo jasno: mimo společný trh a celní unii není možné mít zcela bezproblémový obchod," prohlásil minulý týden předseda Evropské rady Donald Tusk.

Pokud by Britové chtěli zachovat zcela volný obchod bez hraničních kontrol, museli by souhlasit s pravidly, která se na něj vztahují. Mezi ně patří například respektování rozsudků Soudního dvora EU v případě sporů nebo umožnění volného pohybu osob. To vše ale Londýn odmítá.

Unie tak tvrdí, že nezbývá nic jiného, než aby její členové s Brity po brexitu uzavřeli standardní dohodu o volném obchodu podobnou té, kterou EU nedávno podepsala s Kanadou. Taková smlouva sice ruší drtivou většinu cel na zboží, nevztahuje se ale například na služby.

Británie přesto tvrdí, že chce mít v některých sektorech svou vlastní regulaci podobnou té evropské - jde například o automobilový a farmaceutický průmysl či letectví, jak v pátek potvrdila Mayová. V některých jiných oblastech ekonomiky chce ale Londýn jít vlastní cestou. A tvrdí, že to není překážkou pro uzavření výše zmíněné bezprecedentní dohody o volném obchodu.

Jenže unie to označuje za "vyzobávání třešniček na dortu", jak nedávno, vedle jiných politiků, prohlásil i hlavní evropský vyjednavač o brexitu Michel Barnier. Tuto kritiku Mayová ve svém projevu odmítla s tím, že "pokud je to vyzobávání třešniček, pak je vyzobáváním třešniček každá obchodní dohoda".

Co se severoirskou hranicí?

Evropská unie Britům zároveň vyčítá, že navzdory slibům nepřišli ani s reálnými návrhy na to, jak by mělo vypadat budoucí uspořádání mezi Severním Irskem, které je součástí Británie, a Irskou republikou. Jde o jedinou pozemní hranici mezi Spojeným královstvím a unií.

Země EU a Británie se v prosinci zavázaly najít takovou dohodu, která by umožnila zachování současné situace, kdy na irském ostrově nejsou mezi oběma státními celky žádné hranice. Tuto obecnou dohodu je teď potřeba uvést do praxe - tak, aby se z britského Irska nemohly do Irské republiky, tedy na území EU, například dostávat výrobky, které na to nemají oprávnění.

Londýn ale s žádným konkrétním návrhem nepřišel, a to ani v pátek v projevu premiérky Mayové. Ta pouze zopakovala, že nechce mezi oběma Irsky obnovit hranice a že "máme zodpovědnost za nelezení řešení". Detaily ale nepředstavila.

Evropská komise tak minulý týden vypracovala vlastní návrhy. V krajním případě, pokud by se nenašlo jiné řešení, chce, aby Severní Irsko zůstalo v evropské celní unii. Kontroly zboží by se pak musely odehrávat na moři mezi Británií a Severním Irskem.

To Londýn odmítl jako naprosto nepřijatelné narušení britské suverenity a územní celistvosti. "Žádný britský premiér by s tím nikdy nemohl souhlasit," prohlásila Mayová.

Roztříštěné názory

Podle komentátorů Mayová stále nezašla ohledně budoucích vztahů s EU do podrobností proto, že její vlastní Konzervativní strana v tom není jednotná. Politici jako ministr financí Philip Hammond si přejí mít s EU i po brexitu co nejtěsnější vztahy, protože evropský trh je pro Británii klíčový. Naopak oponenti v čele s ministrem zahraničí Borisem Johnsonem se chtějí od unie co nejvíc "odstřihnout".

Vůdce opozičních labouristů Jeremy Corbyn požaduje, aby Británie po brexitu zůstala členem evropské celní unie. V tom případě by mělo její zboží neomezený přístup na evropský trh, stejně jako dosud. Londýn by ale nemohl sjednávat své vlastní obchodní dohody s mimoevropskými zeměmi, protože by pro něj platily ty dojednané celou unií.

Premiérce Mayové teď hrozí, že část konzervativců v parlamentu tento požadavek opozice podpoří. Tím by nejspíš ztratila důvěru radikálních zastánců brexitu ve své vlastní straně.

Video: Navždy spolu. Reklamní agentura natočila vtipný videoklip o brexitu

Reklamní agentura připravila vtipnou písničku o brexitu. | Video: Droga5 London
 

Právě se děje

před 26 minutami

Za ubytování v Praze zaplatí lidé od ledna 21 korun za den, městu poplatek vynese 370 milionů ročně

Ubytovací zařízení v hlavním městě budou od ledna vybírat poplatek za pobyt 21 korun za osobu a den. Podléhat mu budou i služby typu Airbnb. Jde o součet maximální sazby rekreačního a lázeňského poplatku. Vláda rozhodla o sloučení obou poplatků od nového roku v jediný. Praha díky tomu může počítat s výnosem téměř 370 milionů korun, tedy o zhruba 14 procent vyšším než dosud. Informace vyplývá z důvodové zprávy ke změně vyhlášky, kterou schválili pražští zastupitelé.

Podle novely zákona může být poplatek od ledna maximálně 21 korun za osobu a den, od roku 2021 budou moci obce podle svého rozhodnutí vybírat až 50 korun. Podle primátorova náměstka Petra Vyhnánka (Praha Sobě) bude návrh na zvýšení poplatku zastupitelům předkládat znovu za rok, protože současný poplatek je "směsně nízký", řekl. Dosud platil rekreační nebo lázeňský poplatek maximálně 15 korun za osobu a den a poplatek z ubytovací kapacity šest korun za lůžko a den.

Poplatek se týká každého krátkodobého pobytu bez ohledu na místo a účel. Neplatí se za první den pobytu a jen pokud ubytování nepřekročí 60 po sobě následujících dní. Osvobozeni od platby jsou lidé starší 70 let a lidé ubytovaní v souvislosti se sezonní prací. Nad rámec zákona Praha osvobodila od poplatku skupiny dětí a mládeže v ubytovnách sdružení dětí a mládeže, pokud cena za ubytování nepřesáhne trojnásobek poplatku za osobu a den.

před 31 minutami

Praha vypíše nový tendr na dostavbu vyhořelého křídla Průmyslového paláce, bude stát 2 miliardy korun

Hlavní město vypíše tendr s odhadovanou hodnotou dvě miliardy korun na dostavbu vyhořelého křídla a rekonstrukci Průmyslového paláce na Výstavišti. V pátek to schválili zastupitelé. Začít stavět by se mohlo koncem příštího roku. Město už jednu zakázku vypsalo, ale současné vedení magistrátu ji zrušilo, podle něj byla neaktuální. Projekt počítá se stavbou repliky levého křídla, které vyhořelo v roce 2008, a vybudováním nového zázemí či technických prostor.

Po rekonstrukci by palác měl sloužit stejnému účelu jako dosud, tedy k pořádání výstav, veletrhů, kongresů a dalších akcí. Střední trakt by podle schváleného dokumentu měl pojmout 1250 osob, pravé křídlo 2500, dostavěné levé křídlo 3300 a foyer 400 lidí.

Projekt dostavby a rekonstrukce se snaží co nejvíce zachovat původní podobu stavby z roku 1891, kdy byl palác otevřen. Kromě toho počítá s dobudováním dalšího zázemí a technickými úpravami památkově chráněného objektu. Novinkou bude například podchod pod levým křídlem paláce, kterým se bude možné od vchodu nebo z foyer dostat ke Křižíkově fontáně. Původně bylo v plánu vybudovat podchod i pod pravým křídlem, kvůli námitkám památkářů z toho však sešlo, a podzemní pasáž bude pouze pod nově dostavěným křídlem. Vnikne pod ním také nový suterén s prostory pro zázemí či sociální zařízení. Interiéry paláce by měly z větší části zůstat ve stávající podobě.

před 59 minutami

Spojené státy sníží cla na čínský dovoz, tvrdí agentura Reuters

Spojené státy pozastaví plánované uvalení cla na další čínské zboží a sníží existující cla na čínský dovoz a Čína se výměnou za to zaváže, že příští rok koupí více amerických zemědělských produktů. S odvoláním na nejmenované americké zdroje obeznámené s jednáním o očekávané obchodní smlouvě USA a Číny o tom informovala agentura Reuters. Ta zároveň uvedla, že cílem opatření je zmírnit obchodní válku mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Bílý dům nevydal k jednání oficiální prohlášení, což podle Reuters vyvolává spekulace o tom, zda s návrhy souhlasily obě zainteresované strany.

Další zprávy