Autonomní vozy zkoušejí v USA už řadu let společnosti Tesla, Uber či Google. V Číně provádí pekingská firma NavInfo detailní mapování 150 tisíc kilometrů dálnic, po nichž by podle agentury Bloomberg mohlo kolem roku 2030 jezdit až třicet milionů samořiditelných aut.
Pozadu nechce zůstat ani EU. Evropský parlament proto schválil minulý týden zprávu, v níž definuje všeobecná pravidla, kterými by se měl provoz autonomních vozidel na unijních silnicích řídit.
"Evropa musí být inovativní, ale rychleji než doposud, Čína a USA nečekají," zdůraznil zpravodaj dokumentu, nizozemský lidovecký poslanec Wim van de Camp. "Ve světě pracuje několik zemí na tom, aby se propojená a automatizovaná mobilita dostala na trh. Evropská unie musí na vývoj v daném sektoru odpovědět rychleji," dodal.
I když se strategie pro mobilitu budoucnosti, předložená Evropskou komisí loni v květnu, zaměřuje především na silniční vozidla, trvají europoslanci na tom, aby politika EU i evropské právo zahrnovaly všechny druhy automatizované dopravy, včetně námořní, říční či železniční.
Nezbytné je podle nich nejenom vytvořit odpovídající bezpečnostní nároky na autonomní dopravní prostředky, ale i harmonizovat příslušná silniční pravidla na celoevropské úrovni. Povinné by proto v těchto vozidlech měly být záznamníky dat na způsob černých skříněk v letadlech.
Samořiditelným vozům bude nezbytné přizpůsobit i zákony. Legislativa bude muset ujasnit, kdo nese zodpovědnost za případné nehody a škody. Europoslanci upozorňují i na to, že doposud nebyla přijata žádná opatření, která by auta chránila před kyberútoky.
V roce 2022 mají být podle dokumentu, schváleného europarlamentem, všechny nově vyrobené vozy v EU připojeny k internetu. Evropa přitom zajišťuje 23 procent celosvětové produkce aut.
V současnosti probíhá testování samořiditelných aut v Německu, Francii, Velké Británii, Švédsku či Nizozemsku.
Rapidní nárůst trhu
Brusel v příštích letech očekává rapidní nárůst trhu s autonomními vozy. Do roku 2025 by mohl rozvoj odvětví přinést podle odhadů tržby ve výši 620 miliard eur pro automobilový průmysl a 180 miliard eur pro elektronický průmysl.
Samořiditelná auta jsou vybavena senzory, kamerami, počítači, velmi přesnou GPS navigací, přijímači satelitního signálu a radary krátkého dosahu. Ty přebírají buď veškeré úkoly řidiče, nebo jen některé z nich.
Otázkou je, kdy vývoj technologie autonomních vozů pokročí natolik, aby mohly do běžného provozu. Podle profesora elektrotechnické fakulty ČVUT Jiřího Matase, citovaného agenturou ČTK, jsou samořiditelné automobily s kvalitní výbavou schopny za příznivých podmínek bez větších problémů jezdit po dálnici už dnes.
Problémy mohou nastat v městském provozu, na nedostatečně zmapovaných místech, na nerovných vozovkách, při nenadálých situacích, jako je náhlý vstup chodce do směru jízdy vozu a při nepříznivých povětrnostních podmínkách.
"Bezpečnou jízdu na třetím stupni automatizace budeme moci našim zákazníkům nabídnout v roce 2021," uvedl pro server Springerprofessional.de vedoucí vývojářské divize automobilky BMW Klaus Frölich.
BMW se nyní chystá vybudovat areál se 100 kilometry testovacích drah na Sokolovsku u hraničního přechodu Svatý Kříž/Waldsassen. V provozu by měl být za tři roky.
Třetí stupeň automatizace znamená, že řidič musí být schopen kdykoli řízení samořiditelného vozu převzít. Auta s prvním a druhým stupněm automatizace dnes již na evropském trhu jsou. Automat vůz řídí, zrychluje i brzdí, řidič ale musí ustavičně sledovat provoz a kontrolovat jeho činnost. Plně automatizovaná auta by se měla začít prodávat kolem roku 2030.
Nedůvěra veřejnosti
Nejisté ale zůstává, jak se k samořiditelným vozům bude za deset let stavět veřejnost. Podle posledního průzkumu Eurobarometru, uskutečněném v roce 2014, uvedlo 61 procent respondentů, že by se v automatizovaném autě při jízdě necítilo dobře a nekoupilo by si jej. Přibližně stejné procento účastníků průzkumu přitom odpovědělo, že by se v takovém voze na zkoušku svezlo.
Pokud by se podařilo úplně odstranit rizika provozu samořiditelných aut, mohla by se v budoucnu výrazně snížit nehodovost. Každoročně zahynou na silnicích v EU tisíce lidí. Pochybení lidského faktoru je přitom příčinou takřka všech nehod (94 procent). V Česku loni na silnicích zemřelo 571 osob.
Velký potenciál mají autonomní vozy v nákladní dopravě a samořiditelná auta by mohli využívat i lidé s omezenou pohyblivostí.
Ačkoliv automobily řízené autopilotem vykazují při testování vynikající výsledky, stále hrozí riziko, že při nenadálé situaci mohou způsobit nehodu s fatálními následky.
