Brusel - Platit vysoké daně se nechce nikomu. Pro velké nadnárodní firmy, které často odvádějí na daních mnohamilionové či dokonce miliardové částky, to platí dvojnásob.
Uniknout daňovým povinnostem nebo je alespoň minimalizovat na únosnou míru se proto snaží všemi způsoby. A nemusejí přitom hned sahat k zatajování příjmů či útěkům do daňových rájů.
Řada velkých společností s celosvětovou působností, jako je Apple, Google, IKEA, Fiat nebo Starbucks, se v minulosti domluvila s některými unijními zeměmi, ve kterých chtěly investovat miliardy eur či dolarů, na zvýhodněných daňových režimech. A řada členských zemí EU tyto režimy sama nabízela.
Brusel se snaží tyto praktiky omezit a nastavit zdanění právnických osob v Evropské unii spravedlivěji a efektivněji.
Evropská komise již před časem předložila akční plán, s jehož pomocí chce zavést společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (CCCTB) a zároveň zajistit, aby společnosti platily daně v těch zemích, kde vytvářejí své zisky.
"Jestliže velké mezinárodní společnosti platí jenom třetinu daní ve srovnání s malými a středními podniky, pak je to něco, co musíme změnit," říká německý europoslanec za Křesťanskodemokratickou unii (CDU) Markus Ferber. "Ti, kdo v určité zemi vytvářejí zisky, z nich v té stejné zemi musí odvádět daně," dodává.
"Přitáhnout investice prostřednictvím selektivních daňových výhod je podle pravidel EU protiprávní," upřesňuje německý křesťanský demokrat.
Úprava pomůže ČR
Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob neboli CCCTB je letos velkým tématem v Evropském parlamentu.
Jeho výbor pro hospodářství a měnu připravil už v lednu návrh, aby Evropská komise členským státům EU uložila povinnost vzájemně se informovat při přijímání opatření snižujících daňové sazby pro korporace.
Zpravodaji k této problematice se stali český europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer a britská labouristka Annelise Doddsová.
"Firmám působícím ve vice unijních zemích by CCCTB přinesl zjednodušení podnikání. Zdanění by se vypočítávalo stejně ve všech zemích," argumentuje Niedermayer. "Připravované návrhy budou nejvíce vadit firmám, které současná nejednotná pravidla využívají ke snižování daní tím, že dosahují dvojího nezdanění," dodává.
Princip konsolidace základu korporátní daně podle něj zajistí, že ztratí smysl převádění zisků, které současný systém vybírání daní deformuje.
"Systém tak bude nejenom vice transparentní a jednodušší, ale taky spravedlivější," zdůrazňuje Niedermayer.
Plánovanou úpravu uvítají země střední a východní Evropy, z nichž velké firmy často vyvádějí obrovské finanční částky ze svých dceřiných společností do hlavních sídel.
Jen z ČR tímto způsobem každoročně odteče podle odhadů až 80 miliard korun.
13 miliard eur do kapsy Applu
Nadnárodní společnosti se plánovaným změnám tvrdě brání.
Evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Marghrete Vestagerová v říjnu nařídila Irsku, aby od společnosti Apple vymohlo 13 miliard eur (331,5 miliardy Kč), které koncern ušetřil díky extrémně nízkým daním.
Evropská komise, která o výši částky rozhodla loni, přitom nevyšetřuje přímo společnosti se zvýhodněným daňovým režimem, ale země, které ho v minulosti umožňovaly.
Vláda v Dublinu namítla, že z daňového zvýhodnění můžou těžit všechny zahraniční společnosti působící v Irsku, nejenom Apple, a částku od amerického koncernu odmítla vymáhat.
Zvýhodněné daňové režimy ale mají kromě toho, že se jednotlivé členské státy EU snaží přitáhnout zahraniční investice, ještě jeden důvod.
Méně rozvinuté ekonomiky, kterými země střední a východní Evropy ve srovnání se západními členy Evropské unie doposud jsou, si vyšší korporátní daň často nemohou dovolit, tvrdí v rozhovoru pro server EurActiv.cz ekonom Petr Zahradník. Je to prosté - snížily by tím svou konkurenceschopnost.
Niedermayer si proto myslí, že různé země mají právo na odlišné daňové strategie. Těmi je podle něj i různý podíl různého typu daní na příjmech státu. Například se může rozpočet méně spoléhat na daně firem a vice na zdanění spotřeby, aktiv nebo práce.
"Dost často zaznívá, že debata o změně daní včetně CCCTB se týká sporu mezi velkými a malými zeměmi nebo bohatými a chudými," zdůrazňuje Niedermayer. "Zejména to první není vůbec pravda, druhé jen částečně. U chudých zemí totiž hůře funguje administrativa a hůře se určuje daňový základ," tvrdí český europoslanec.
"Je to hlavně souboj mezi zeměmi, jejichž daňové systémy jim umožňují získávat daně, které by jinak patřily jiným zemím, a těmi, co o ně přicházejí a mnohdy o tom nevědí," dodává Niedermayer.
Harmonizovat daně z příjmu, či ne?
V Evropské unii se debatuje i o tom, zda by se do jisté míry neměly harmonizovat i daně z příjmu.
Zatímco například v Česku je nejvyšší sazba této daně díky tzv. solidární dani přibližně dvaadvacet procent, v Německu činí 45 procent a ve Švédsku dokonce 61,8 procenta, byť se týká jen velmi malé skupiny extrémně vysokých příjmů.
Solidární daň v ČR činí sedm procent z kladného rozdílu mezi součtem ročních příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně a 48násobkem průměrné měsíční mzdy.
Harmonizaci daně z příjmu na evropské úrovni odmítá bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer i europoslanec Niedermayer.
"Specifikem našeho danění práce je to, že průměrně nízkou daň doplňují velmi vysoké odvody jak poplatníka, tak zaměstnavatele," říká Luděk Niedermayer. "Takže mluvit o nízké dani z příjmu u fyzických osob je poněkud zavádějící. Maximálně jde říct, že u nás nevyužíváme velmi vysokou sazbu pro velmi vysoké příjmy, což sice fiskálně moc nepřinese, ale řadu lidí by to uspokojilo," dodává.
Členské země EU by podle něj měly mít možnost svobodně se rozhodnout o tom, jakou váhu budou mít jednotlivé daně, jež vybírají.
"Daňový systém ale nesmí mířit na obírání jiných zemí o příjmy, které mají končit v jejich rozpočtu," uzavírá Niedermayer.
