reklama
 
 

Brusel si došlápl na dalšího obra. Amazon musí na daních doplatit miliardy korun

4. 10. 2017
Firma Amazon musí v Lucembursku doplatit zhruba 250 milionů eur, tedy skoro 6,5 miliardy korun, rozhodla Evropská komise. Komise zároveň podává žalobu na Irsko, které od společnosti Apple stále nevybralo 13 miliard eur dlužných daní. Firmy protestují a stěžují si, že Brusel neprávem útočí na americké společnosti. Komise namítá, že jí jde jen o to, aby se firmy nevyhýbaly placení daní.

Brusel - Evropská komise už dlouho tvrdí, že velké technologické firmy se v Evropě vyhýbají placení daní. A "došlápla" si na další společnost: americký internetový obchod Amazon má podle rozhodnutí komise doplatit Lucembursku na daních zhruba 250 milionů eur, tedy skoro 6,5 miliardy korun.

"Lucembursko poskytovalo Amazonu nezákonné daňové úlevy. V důsledku toho nebyly téměř tři čtvrtiny zisku této společnosti zdaněny. Jinými slovy, Amazon mohl platit čtyřikrát nižší daně než ostatní místní podniky, na které se vztahují stejné vnitrostátní daňové předpisy," řekla eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.

Dodala, že "členské státy nemohou nadnárodním skupinám poskytovat selektivní daňové výhody, které jiné podniky nemají."

Lucembursko, ve kterém má Amazon své evropské centrum, podle Vestagerové už od roku 2003 umožňovalo společnosti uměle snižovat výši svých zisků. A to tím, že si Amazon mohl v rámci firem ze své skupiny účtovat různé služby nad rámec toho, co je běžné, a tím stlačovat svůj daňový základ.

Podle komise tím Lucembursko Amazonu poskytlo nedovolenou státní pomoc, protože konkurenti americké společnosti podobných výhod využívat nemohli. Lucembursko by teď proto podle komise mělo od firmy dlužnou částku zpětně vybrat. Jak Amazon, tak Lucembursko jakékoliv pochybení popírají. Proti rozhodnutí se mohou odvolat k soudu.

Stejně jako Apple v Irsku

Amazon je už několikátou velkou americkou firmou, která se podle Bruselu v Evropě vyhýbá placení daní. Komise loni nařídila Irsku, aby od společnosti Apple na dlužných daních vybrala 13 miliard eur, tedy přes 330 miliard korun.

Apple podle komise obcházel své daňové povinnosti podobným způsobem jako Amazon. V některých letech firma podle komise využívala sazbu daně, která byla výrazně nižší než jedno procento. Irsko i Apple obvinění odmítají a odvolali se k Soudnímu dvoru, tedy nejvyššímu soudu v EU.

Odvolání ale nemá odkladný účinek a Irsko tak mělo dlužné daně od Applu vybrat. Stále to ale neudělalo a eurokomisařka Vestagerová ho zažalovala u Evropského soudního dvora. Dublin podle ní neplní své povinnosti, protože ignoruje platné rozhodnutí evropských institucí. Pokud dá Soudní dvůr komisi za pravdu, mohl by Irsko odsoudit k vysoké pokutě.

Mluvčí irského ministerstva financí prohlásil, že jeho úřad se o vybrání dlužných peněz snaží, vzhledem k velikosti částky ale potřebuje víc času. To komise odmítla vzhledem k tomu, že podle pravidel mělo Irsko peníze od Applu vybrat už v lednu.

Washington se mračí

Postup komise v případech společností Apple, Amazon nebo Starbucks vyvolal protesty amerických zákonodárců i administrativy předchozího amerického prezidenta Baracka Obamy. Současný prezident Donald Trump a jeho okolí se k tomu zatím nevyjádřili, dá se ale předpokládat, že budou mít stejný názor.

Američané obviňují Brusel, že si na úspěšné americké firmy, které jsou lídry ve svých oborech, "zasedl". Navíc by podle Washingtonu měly tyto společnosti daně odvést ve Spojených státech, nikoliv v Evropě.

Evropská komise tuto kritiku odmítla. Mimo jiné poukazuje na to, že její vyšetřování se nezaměřuje jen na americké podniky. Už dřív nařídila doplatit dlužné daně taky finanční větvi automobilky Fiat a ze stejných důvodů prošetřuje i francouzskou energetickou společnost Engie.

Tlak na lepší výběr daní od velkých firem v Evropě zesílil po světové finanční a hospodářské krizi, během které řada států kvůli rozpočtovým schodkům škrtala výdaje a zvyšovala daně. Dokumenty, zveřejněné v kauzách jako LuxLeaks, odhalily, že řada velkých společností přitom v Evropě platí jen zcela minimální daně.

Kauza LuxLeaks se týkala daňových dohod, které s řadou společností uzavřelo Lucembursko. Jean-Claude Juncker, dlouholetý lucemburský premiér a ministr financí, přitom teď vede Evropskou komisi, která proti daňovým kauzám, týkajícím se i Lucemburska, bojuje. Juncker kritiku svého působení v Lucembursku odmítá. Tvrdí, že na působení lucemburské daňové správy neměl žádný vliv.

autor: Ondřej Houska | 4. 10. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama